Visegrádská čtyřka strana 2 z 2

Koalice stran budoucí vlády ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN má dvě varianty postupu potom, co prezident Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje Jana Lipavskéko (Piráti) ministrem zahraničí. Jako pravděpodobnější se podle informací ČTK od dvou zdrojů z dvojice těchto stran jeví možnost, že ministři jmenováni budou. Místo Lipavského by ale zatím byl pověřen řízením ministerstva zahraničí buď designovaný premiér Petr Fiala (ODS), nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš, který má vést ministerstvo pro místní rozvoj.

Česko čeká ve druhé polovině příštího roku předsednická role v Radě Evropské unie a o unijní agendu by se měl na Úřadu vlády starat někdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, kandidát na ministra pro evropské záležitosti. V Událostech, komentářích stávající senátor nastínil, že vláda se musí lépe připravit na diskuze o migrační či klimatické politice. Zdůraznil také, že je v rámci Unie potřeba rozvíjet vztahy i mimo visegrádskou skupinu – například v oblasti jaderné energetiky může být cenným spojencem Francie.

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

Evropské země plánují, jak během letní sezony obnovit volné cestování. Řešením mají být celoevropské covidové pasy. Ještě předtím chce Česko dohodu uzavřít se sousedními státy a také v rámci visegrádské čtyřky. Je to pojistka, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie, řekl v Devadesátce zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. Druhý rok po sobě si Češi dovolenou u moře nechtějí nechat vzít. Na prázdniny hodlá podle cestovních kanceláří vyrazit přes milion lidí, což je více než před rokem. I přesto, že přesně nevědí, co je bude při dovolené čekat.

Slováci mají tendenci k neposlušnosti a z vleklé krize jsou unavení. Spory uvnitř vlády situaci nepomáhají, společnost uklidňuje prezidentka Zuzana Čaputová, řekl v Interview ČT24 slovenský velvyslanec v Česku Rostislav Káčer. Diplomat si přeje, aby Češi a Slováci zůstali blízkými sousedy a aby země Visegrádu prosazovaly silnější Evropskou unii.

Premiéři Polska, Česka, Slovenska a Maďarska se sešli na summitu v Krakově u příležitosti 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny. Vedle podpisu memoranda k výročí založení se věnovali zejména epidemii covidu-19 a průběhu očkování. Apelovali na EU, aby donutila farmaceutické firmy k plnění dodávek už objednaných vakcín. Schůzky s Mateuszem Morawieckým, Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Igorem Matovičem se na krakovském hradě Wawel účastnil také předseda Evropské rady Charles Michel.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na pátečním summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4) v Lublinu, kterou navrhlo Polsko. Ve čtvrtek předseda vlády sdělil, že o možnosti začalo polské předsednictví hovořit až v posledních hodinách. Nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě. Se členem běloruské opozice se nicméně ve čtvrtek sešel ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Občané zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Češi, Poláci a Slováci, budou moci i po úterý vstoupit do Maďarska, pokud měli rezervované ubytování a pokud předloží negativní test na koronavirus, který nebude starší než pět dnů. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko zakázalo od 1. září do země vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Podle Evropské komise je výjimka ze zákazu diskriminační vůči dalším občanům EU.

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s lucemburským protějškem Xavierem Bettelem zdůraznil, jaký význam pro země ze středu a východu Evropské unie stále mají peníze z unijních fondů soudržnosti. Oba premiéři se před novináři shodli na potřebě solidarity mezi členskými státy Unie, která se podle nich má odrazit v rozpočtovém rámci. Země EU čekají v příštích měsících klíčová jednání o podobě příštího dlouholetého rozpočtu celého bloku pro roky 2021 až 2027. Premiéři ale mluvili také o migraci, digitalizaci či mezinárodním obchodu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk v pátek prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání, stejně jako český premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého je to špatný signál pro celý region západního Balkánu.

Na zámku v Lánech se ve středu sešli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k jednání o spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4) v EU. Slovenská prezidentka do Lán podle svých slov přijela s poselstvím, že státy Visegrádu by měly přicházet s pozitivní agendou, a tím překonávat rozdělení v Evropě.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová je sto dní v úřadu. Šéf bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov oceňuje její důraz na demokratické hodnoty. Politolog a slovakista Pavel Hynčica naopak kritizuje její konfrontační styl posilující rozdělení společnosti.

Zručnost v orbě ve čtvrtek předváděli studenti zemědělských škol na poli v Mašovicích na Znojemsku. Soutěž už po patnácté pořádá Střední odborná škola ve Znojmě. Letos poprvé se soutěže zúčastnili i žáci zemí Visegradské čtyřky.

V Praze se setkali premiéři Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska a zemí západního Balkánu, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Premiéři podpořili rozšíření EU o země západního Balkánu. Kosovský vicepremiér pozvání odřekl po výrocích Miloše Zemana zpochybňujících české uznání nezávislosti jeho země. Premiér Babiš však odmítl, že by bylo třeba cokoliv na vztazích s Kosovem měnit.

Nová prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová přijela ve čtvrtek na návštěvu Česka. Je to její první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu, do které byla uvedena v sobotu. Setkala se s prezidentem Milošem Zemanem, jednat bude také se zástupci Senátu, sněmovny i vlády. V plánu má schůzku s krajany nebo účast na koncertu na pražské Kampě, kde jí zazpívají čeští a slovenští umělci.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise. Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda Komise je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle Babiše měla najít někoho, kdo má pro tuto funkci všechny předpoklady.

O posílení spolupráce s Japonskem jednali v Bratislavě předsedové vlád středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky se svým japonským kolegou Šinzó Abem. Ten se poté přesunul do Bruselu na jednání se zástupci Evropské komise. Po něm bylo oznámeno, že EU a Japonsko chtějí spolupracovat na zlepšení pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky neměla podpora, kterou dostal Maroš Šefčovič od českého prezidenta Miloše Zemana během předvolební kampaně, prakticky žádný smysl, spíš mu uškodila. Podle Kisky totiž nemají slovenští voliči rádi, když jim někdo ze zahraničí říká, koho volit. Rozhodující polibek smrti ale byla podle Kisky podpora od strany Smer. Kisku nakonec v prezidentském úřadu vystřídá Zuzana Čaputová.