Víno strana 3 z 4

Koronavirová pandemie omezila život také ve Zlínském kraji, například i tradiční kulturní akce. Kvůli covidu byla už loni zrušena Jízda králů ve Vlčnově – událost, která je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Velký je také vliv na místní podnikatele, výrazně utrpěli pekaři, například ti, kteří vyrábějí tradiční valašské frgály, nyní jich upečou zhruba jenom pětinu. Dopadům pandemie na život v Česku se věnuje pořad České televize SeČTeno, tentokrát ze Zlínského kraje.

Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Ve Francii začal o víkendu platit celostátní zákaz vycházení od osmnácti hodin. Opatření proti šíření koronaviru už působí velké potíže v řadě tamních tradičních sektorů. Vinaři, kteří nemají odbyt, se navíc potýkají s důsledky globálního oteplování a řadu z nich postihla i nová americká cla.

Zboží z osad na okupovaném území podél Jordánu se v USA bude moci prodávat s izraelským štítkem. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo během návštěvy Izraele. V Evropské unii, která tyto židovské vesnice považuje za nelegální, je to zakázané.

Některé husí chovy hlásí před svatým Martinem vyprodáno. Výpadek objednávek od restaurací nahradili jednotlivci. V podobný scénář nyní doufají i vinaři. Prodej „Svatomartinského“ proto přesouvají z restaurací do on-line prostoru.

Svatý Martin letos do ulic zřejmě nevyjede. Kvůli omezení hromadných akcí nebudou ani slavnosti s košty svatomartinského vína. To bude k dostání především v e-shopech, vinotékách a v obchodech. Vinaři přišli už o vinobraní a burčákové slavnosti. Škody spočítali na jeden a půl miliardy korun.

V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Archeologové v Libanonu našli velmi zachovalý lis na víno, který se používal už v 7. století před naším letopočtem. Jde o nejstarší nález tohoto druhu v zemi a historici jej spojují s Féničany. Součásti lisu se našly v Tall Buráku, zhruba sedm kilometrů od pobřežního města Sajdá, kde vykopávky prováděla Americká univerzita v Bejrútu (AUB) spolu s univerzitou v Tübingenu. Informace byla tento týden publikována v odborném časopise Antiquity.

Vinaři z Francie zažívají těžký rok, v důsledku pandemie koronaviru poklesly prodeje světoznámých vín až o padesát procent. V některých regionech dokonce kvůli tomu požadují finanční podporu na to, aby mohli transformovat vína na alkohol používaný pro výrobu dezinfekce. Na francouzské vinaře teď doléhají i nová americká cla.

Počet mrtvých v souvislosti s koronavirem podle specializovaného serveru Worldometers celosvětově překročil 200 tisíc. Hranice sta tisíc na základě dřívějších propočtů agentur Reuters a AFP přitom padla teprve 10. dubna. Trvalo tedy pouze 15 dnů, než se počet mrtvých zdvojnásobil. Tragickou bilanci 20 tisíc mrtvých v souvislosti s nemocí COVID-19 v sobotu překonala Velká Británie. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti neexistuje důkaz, že lidé, kteří se z nákazy vyléčili, jsou chráněni před druhou infekcí.

Na šestihektarové církevní vinici ve Velehradě na Uherskohradišťsku pečují o mladou révu. Pracovníci společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž ji vysadili loni v květnu. Mrazy z posledních dní jí neublížily. První úrodu tak očekávají za dva roky, víno z ní bude sloužit při obřadech.

Je čas sklizně, ale hrozny mnoha australských pěstitelů teď hnijí na vinicích. Mohou za to požáry, které upozornily, jak je australský vinařský průmysl s ročním obratem šest miliard australských dolarů (90 miliard Kč) ohrožen změnami klimatu. Píše o tom list Financial Times.

Vinaři se připravují na klimatické změny. Zatímco v některých regionech se radují, že jim větší teplo pomůže, jinde se obávají snížení kvality půd nebo vody. Aby nemuseli tápat, spojili se s vědci, kteří se jim za pomoci moderních technologií snaží naznačit, na co se připravit.

Také čeští exportéři sledovali výsledky britských voleb s mimořádným zájmem, byť obchodní podíly jednotlivých firem na ostrovním trhu jsou rozdílné.  O svých zkušenostech hovořili dva jejich zástupci pro Byznys ČT24.

Růst teplot ohrožuje slavnou rakouskou odrůdu bílého vína Grüner Veltliner a pěstitelé se obávají, že budou muset přesedlat na víno červené. Tomu teplé klima prospívá, zatímco bílé víno připravuje o svěžest a jeho jemné aroma. Životní prostředí se tak podle agentury Reuters dostává do středu zájmu při vyjednávání o nové rakouské vládní koalici.

Vinaři na jižní Moravě mají problémy s velkými hejny špačků, kteří ožírají poslední úrodu hroznů sloužících pro nejlepší vína. Škody podle nich budou v tunách a půjdou do milionů korun. Podle ornitologů není letošní rok, co se týče počtu špačků, nijak výjimečný. Jsou ale chytří a na metody plašení si rychle zvyknou.

Inspektoři letos zatím odebrali asi 40 vzorků burčáku. Jaké jsou výsledky kontrol, ale zatím nemohou říct, protože analýza trvá dlouhou dobu. Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavla Kopřivy by spotřebitelé neměli kupovat takový burčák, jehož barva, chuť nebo vůně se jim nelíbí. K nejčastějším pochybením prodejců patří přidávání syntetických látek, které zmnoží původní surovinu, nebo prodej hroznového moštu ze zahraničí pod názvem burčák – což se nesmí.

Krajský soud v Brně se musí znovu zabývat dvoumilionovou pokutou pro Vinařství U Kapličky. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce dovezlo vinařství do Česka moldavské víno, které nesplňovalo podmínky Evropské unie. Ústavní soud ale vyhověl stížnosti vinařství. Mělo podle něj doklad vydaný zemí vývozu, a mohlo se tak domnívat, že dovážené víno splňuje všechny potřebné podmínky.

Kriminalisté ze Zlínského kraje vyšetřují rozsáhlý případ daňových podvodů, který se týká obchodování s vínem. V kauze zahájili trestní stíhání čtrnácti fyzických a jedenácti právnických osob pro podezření ze zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Škoda, kterou obvinění krácením daní způsobili, dosahuje podle policie téměř deseti milionů korun.

Do vinohradů s nůžkami a káděmi vyrazili sběrači hroznů. Bobule raných odrůd už dosáhly dostatečné cukernatosti, proto mohlo odstartovat vinobraní. Neodehrává se ale jen v samotných vinicích, na tradiční oslavy na jihu Moravy se sjíždějí tisíce návštěvníků. Vinobraní potrvá až do podzimu.

Americký prezident Donald Trump pohrozil Francii uvalením cla na její víno. A to v odvetě za zavedení digitální daně vůči internetovým gigantům Google, Amazon či Facebook. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire poté prohlásil, že Paříž bude příjmy velkých technologických firem dál zdaňovat, a Spojené státy vyzval, aby do debaty o spravedlivém zvýšení poplatků za digitální služby nevnášely obchodní cla. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume označil Trumpovu výhrůžku za „absurdní“ a „naprosto stupidní“.

Na Seznam světového dědictví UNESCO přibyla kopcovitá krajina na severovýchodě Itálie, z níž pochází nejkvalitnější šumivé víno prosecco, či osm budov amerického architekta Franka Lloyda Wrighta, například Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v ázerbájdžánském hlavním městě o víkendu rozhodl i o zapsání kladrubského hřebčína a hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge.

Lahve na pivo, víno i tvrdý alkohol mohou obsahovat potenciálně nebezpečné množství jedovatých prvků, jako je například olovo nebo kadmium. Upozornili na to chemici z univerzity v Plymouthu, podle jejichž rozborů lze nebezpečné látky najít ve smaltovaných ozdobných částech vybraných lahví.

Za týdenní dovolenou u moře nechá letos průměrný Čech přes 17 tisíc korun. Turisti, kteří spoléhají na zájezdy zakoupené na poslední chvíli, ale budou mít letos menší výběr než loni, a to zhruba o pětinu. Dovolené v Česku pak lidé stále více plánují mimo letní měsíce. Třeba v sedle kola na cyklostezkách.