Vatikán strana 2 z 5

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.

Se sexuálním zneužíváním uvnitř církve se čeští katolíci snaží vypořádat roky. Ti, koho kněží zneužili, ale tvrdí, že se to církvi nedaří. I proto se obávají, co přinese smlouva s Vatikánem, kterou se za Česko rozhodla uzavřít vláda Petra Fialy (ODS). Táží se, zda smlouva nepomůže prohloubit mlčení, které znají z vlastní zkušenosti, a jestli se vyšetřování podezřelého chování nebude „zametat pod koberec“. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.

Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Papež František ve vánočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) vyzval k rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit válku, která následovala po rozsáhlé invazi Moskvy před dvěma lety. Ve svém projevu zmínil také konflikty v Pásmu Gazy nebo Súdánu. Každoroční obřad sledovaly na Svatopetrském náměstí tisíce lidí. Papež předtím v úterý večer při mši ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu zahájil katolický svatý rok.

Poslanci v úvodním kole podpořili smlouvu mezi Českem a Vatikánem. A to navzdory nyní opozičním Pirátům, kteří neprosadili její odmítnutí, pouze projednávání protáhli na téměř čtyři hodiny z obav o dopady ujednání. Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) poslance ujišťoval o tom, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem. Sněmovna bude v pátek ráno pokračovat v projednávání sporné platové novely.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Před třiceti pěti lety byla svatořečena Anežka Česká. Událost se stala jednou z předzvěstí blížící se sametové revoluce. Papež Jan Pavel II. chtěl původně přijet na svatořečení do Prahy, komunistická moc to ale zamítla a kanonizace se musela konat ve Vatikánu. Do baziliky svatého Petra se sjelo několik tisíc poutníků z Čech a Moravy.

Premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česká republika je podle ministra zahraničí jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.

Návštěvníkům baziliky svatého Petra ve Vatikánu se 27. října odhalí po desetiměsíčním restaurování 29 metrů vysoký Berniniho baldachýn. Renovace díla ze dřeva a bronzu, které se tyčí nad oltářem od sedmnáctého století, se blíží ke konci. Informaci v úterý zveřejnil Vatikán.

Papež František se v pondělí dočkal bouřlivého přivítání na Východním Timoru, který navštívil v rámci své dvanáctidenní cesty po Asii. Ostrovní stát je předposlední zastávkou a také jedinou většinově katolickou zemí na jeho programu. Hlava katolické církve ještě povede mši pod širým nebem, které se podle odhadů Vatikánu zúčastní na 700 tisíc lidí, píše BBC. To je zhruba polovina populace Východního Timoru.

Papež František se vydal na dvanáctidenní cestu po jihovýchodní Asii. První zastávkou je Jakarta, kde vyzval k posílení mezináboženského dialogu a varoval před netolerancí a náboženským extremismem. Z Indonésie se hlava katolické církve vydá do Papuy Nové Guiney, Singapuru a Východního Timoru. Křesťané jsou na většině regionu menšinou. Kvůli podlomenému zdraví papež od loňského září neopustil Itálii.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Při vstupu do Vatikánu policie o víkendu zadržela faráře z České republiky, který měl u sebe v tašce vzduchovou pistoli, dva nože a šroubovák. Muž se podle agentury ANSA hájil tím, že zbraně jsou určené pro osobní obranu. Policie začala stíhat za nedovolené ozbrojování duchovního i dalšího muže z Česka, který je zřejmě skutečným majitelem zavazadla. Podle italského tisku je zadrženým farář z Velkých Losin na Šumpersku. Představitel olomouckého arcibiskupství potvrdil, že kněz je na pouti ve Vatikánu, spojit se s ním však zástupcům diecéze dosud nepodařilo.

Papež František ve Vatikánu přednesl každoroční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Ve svém projevu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Papež si tak spolu s křesťany po celém světě připomněl zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To podle tradic připadá právě na Boží hod velikonoční.

Květnou nedělí začal pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Papež František při mši odsoudil teroristický útok v koncertním sále v Moskvě, který označil za urážku Boha. Boží hod velikonoční letos vychází na 31. března.

Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil v neděli podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit „bílou vlajku“. Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se v neděli ostře vymezil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Ukrajina by měla mít odvahu k vyvěšení bílé vlajky a jednání o ukončení války s Ruskem, řekl podle agentury Reuters papež František v rozhovoru, který má švýcarská televize RSI odvysílat 20. března. Papež naznačil, že konflikt se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře, a hovořil v té souvislosti o porážce.

Katolická církev rozšiřuje vyšetřování slovinského kněze Marka Rupnika. Dříve respektovaný duchovní a vlivný umělec, který utvářel moderní výtvarný styl katolické církve ve službách papežů, je obviňován ze sexuálního zneužívání a duševního nátlaku. Stálo ho to už členství v jezuitském řádu i postavení ve Vatikánu. Přitom ale nadále pracuje ve Slovinsku jako kněz.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.