Vatikán strana 2 z 5

Zesnulý papež František měl blízko k obyčejným lidem. Mezi ty, se kterými osobně hovořil, patří i skupinka Čechů. Ve Vatikánu například požehnal malé dívence, převzal si skleněný dar nebo prohodil několik slov s novomanželským párem. „Přijímal všechny bez rozdílu“ a „měl otevřené srdce“, říkají o něm. Všichni o setkání s ním mluví jako o výjimečném.

Mezi favority ve volbě nového papeže jsou podle agentury AP kardinálové z Itálie, Rakouska, Kanady či Filipín. Volba nástupce papeže Františka, který zemřel v pondělí ve Vatikánu, začne nejpozději za dvacet dní v Sixtinské kapli.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Papež František v pondělí ráno zemřel, oznámil Vatikán. Bylo mu 88 let. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy, příčinou smrti byla mozková mrtvice. Ještě v neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, pocházel z Argentiny a v čele katolické církve stál dvanáct let. Za Františka bude slouženo rekviem mimo jiné v pražské Katedrále svatého Víta.

Lidé po celém světě se modlí za zesnulého papeže Františka. Jeho rodná Argentina vyhlásila týdenní smutek, ve Vatikánu se rozezněly zvony. František vedl katolickou církev dvanáct let a pro mnohé se stal symbolem vstřícné a pokorné církve. Papežovo úsilí o dialog či starost o chudé oceňují politici i duchovní vůdci.

Zvolení papeže Františka do čela katolické církve v roce 2013 vzbudilo velké naděje. Na svatopetrský stolec usedl poprvé v historii jezuita a Jihoameričan. Kardinál z Argentiny, který měl vždy blíž k prostému lidu než k mocným a který nebyl svázán s vatikánských aparátem. Během svého pontifikátu kladl důraz na ty nejpotřebnější a nejzranitelnější, jež chtěl vrátit do centra zájmu církve. V jejím čele strávil 12 let.

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu zaznělo velikonoční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Tradičně ho pronáší hlava katolické církve, papež František věřící pozdravil z balkonu vatikánské svatopetrské baziliky, poselství za něj ale přečetl hlavní papežský ceremoniář. František v něm vyzval k uzavření příměří mezi Hamásem a Izraelem nebo se modlil za mír na Blízkém východě.

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.

Papež František byl v neděli po pěti týdnech léčení zápalu plic propuštěn z římské nemocnice. Krátce před odjezdem z kliniky se poprvé od hospitalizace ukázal na veřejnosti, když požehnal a poděkoval davu věřících z vozíku na nemocničním balkonu.

Sněmovna schválila smlouvu Česka s Vatikánem navzdory výhradám k pasážím o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Žádost o její ústavní přezkum odmítla. Na Ústavní soud se nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli její platnosti rozhodne prezident Petr Pavel. Odpoledne jednání dolní komory pokračovalo interpelacemi.

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.

Se sexuálním zneužíváním uvnitř církve se čeští katolíci snaží vypořádat roky. Ti, koho kněží zneužili, ale tvrdí, že se to církvi nedaří. I proto se obávají, co přinese smlouva s Vatikánem, kterou se za Česko rozhodla uzavřít vláda Petra Fialy (ODS). Táží se, zda smlouva nepomůže prohloubit mlčení, které znají z vlastní zkušenosti, a jestli se vyšetřování podezřelého chování nebude „zametat pod koberec“. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.

Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Papež František ve vánočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) vyzval k rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit válku, která následovala po rozsáhlé invazi Moskvy před dvěma lety. Ve svém projevu zmínil také konflikty v Pásmu Gazy nebo Súdánu. Každoroční obřad sledovaly na Svatopetrském náměstí tisíce lidí. Papež předtím v úterý večer při mši ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu zahájil katolický svatý rok.

Poslanci v úvodním kole podpořili smlouvu mezi Českem a Vatikánem. A to navzdory nyní opozičním Pirátům, kteří neprosadili její odmítnutí, pouze projednávání protáhli na téměř čtyři hodiny z obav o dopady ujednání. Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) poslance ujišťoval o tom, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem. Sněmovna bude v pátek ráno pokračovat v projednávání sporné platové novely.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Před třiceti pěti lety byla svatořečena Anežka Česká. Událost se stala jednou z předzvěstí blížící se sametové revoluce. Papež Jan Pavel II. chtěl původně přijet na svatořečení do Prahy, komunistická moc to ale zamítla a kanonizace se musela konat ve Vatikánu. Do baziliky svatého Petra se sjelo několik tisíc poutníků z Čech a Moravy.

Premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česká republika je podle ministra zahraničí jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.