Václav Láska strana 2 z 3

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Platy politiků jsou svázány i s platy soudců a státních zástupců a my jsme tu opakovaně čelili hrozbě reálné, která nakonec nastala, že se soudci začali obracet na Ústavní soud, řekl v pořadu 90' ČT24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Dodal, že je připraven se o situaci bavit. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) poznamenala, že se situace dala řešit dohodou. Vůle vlády k řešení návrhu podle ní není žádná.

V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas ve čtvrtek stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Horní komora podle očekávání schválila i sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání.

Čeští dobrovolníci, kteří pomáhali ukrajinským ozbrojeným složkám v boji proti ruské agresi, jednali podle senátního výboru pro obranu v zájmu České republiky a její bezpečnosti. Výbor se na tom v úterý shodl jednomyslně. Reagoval tak podle senátora Václava Lásky (SEN 21) na desítky případů trestních řízení, v nichž figurují Češi kvůli službě v ukrajinské, tedy zahraniční armádě.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Senátorský klub ProRegion se přejmenoval. Nově bude klubem ANO a ČSSD. Bude mít jen šest členů oproti dosavadním devíti, ale všichni budou nominanty stran bývalé vládní koalice. Po volbách se konsolidují i další senátorské kluby. Klub sdružující senátory ODS a TOP 09 i klub SEN 21 a Pirátů potvrdily své dosavadní předsedy, Starostové si již zvolili nového. Lidovečtí senátoři se o svém předsedovi rozhodnou až příští týden.

Vláda na své středeční zasedání pozvala šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka. Diskutovali jsme s ním všechny otázky v důvěrném režimu, neshledali jsme důvody k jeho odvolání, řekl po jednání šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN). Mlejnek čelí kritice kvůli kontaktům s lobbistou Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kabinet obdržel informaci, podle které Mlejnek sehrál pozitivní roli při objasňování kauzy. Vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová to nepotvrdila.

Vyšší policejní školu a Střední policejní školu ministerstva vnitra v Praze od pátku vede Ivana Ježková. Do funkce ji ustanovil ministr Vít Rakušan (STAN). Nová ředitelka vzešla z výběrového řízení, informoval resort. Předchozí ministr Jan Hamáček (ČSSD) dříve pověřil vedením školy někdejšího policejního prezidenta Vladislava Husáka, Rakušan ale pověření zrušil kvůli podezření, že dokument byl antedatovaný.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) převzal od prezidenta Miloše Zemana podnět k prověření toho, že se mohl v souvislosti s jeho onemocněním stát trestný čin sabotáže. Zeman v podnětu upozornil podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. Blažek uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zastupci. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil podnět „skoro za hloupost“, neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.

Aktuální pražská kauza, která stála místo mimo jiné náměstka primátora Petra Hlubučka, se točí kolem zakázek dopravního podniku. Zdaleka to není poprvé, co se policie jeho hospodařením zabývá. Letitý zájem o DPP mají také lobbisté a důvod je docela zřejmý – více než dvacetimiliardový rozpočet, ze kterého se platí velký objem dopravy i spousta zakázek. Většina peněz, s nimiž dopravní podnik hospodaří, pochází z veřejných rozpočtů, zejména toho pražského.

Česko zatím ruským občanům zmrazilo majetek za stovky milionů korun. Dodržování sankcí v Česku má na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) chybí v Česku národní sankční zákon, který by postihl i ty Rusy, kteří nejsou na mezinárodních seznamech. Ředitel české pobočky Transparency International Petr Leyer zkritizoval vládu, že hledá pozdě ředitele FAÚ, který po majetcích oligarchů v Česku pátrá. Uvedli to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona ze závěru února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnost protiústavnosti některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Senátoři začali studovat podobu novely pandemického zákona, která má řídit většinu protiepidemických opatření. Předloha by také posílila pravomoci úřadů, například při regulaci obchodů nebo restaurací, bude-li to kvůli infekci potřeba. Horní komora bude o normě hlasovat ve čtvrtek. Původní podobu senátoři kritizovali, poslanci ji tento týden pozměnili.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Dle názoru Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) není prezident Miloš Zeman v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Oznámil to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). O zdravotním stavu hlavy státu podle něj věděl hradní kancléř Vratislav Mynář už od středy 13. října. Vedení horní komory se sejde v úterý s předsedy sněmovních stran, aby probrali postup při převodu pravomocí prezidenta po dobu Zemanovy indispozice. Nemocnice v pondělí odeslala Vystrčilovi odpověď týkající se zdravotního stavu prezidenta na základě jeho žádosti.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Důchody dodatečně vzrostou od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 bude zaveden příspěvek 500 korun za vychované dítě. Předpokládá to novela, jejíž přijetí umožnil Senát. Na návrh Václava Lásky (SEN 21) se rozhodl, že se předlohou nebude zabývat. Dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman.

Senátoři diskutují o možnosti podat žalobu proti prezidentu Miloši Zemanovi. Někteří členové horní komory vidí v jeho výrocích k případu vrbětických výbuchů možnou velezradu. Podle hlavy státu existuje kromě podezření na akci ruských agentů i možnost, že explozi způsobila neodborná manipulace. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ale jakoukoli druhou vyšetřovací verzi odmítli.

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Senát ve čtvrtek zamítl novelu krizového zákona, která má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Horní komora odmítla v prosinci tuto předlohu projednávat ve zrychleném řízení. K důvodům patřil nesouhlas senátorů s vládním záměrem pokutovat živnostníky, kteří se potýkají s dopady vládních protiepidemických opatření. Senátoři také přijali návrh, podle kterého by měla ministerstva po společnostech v holdingu Agrofert požadovat s ohledem na audit Evropské komise neoprávněně vyplacené dotace.