Václav Láska strana 2 z 3

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) převzal od prezidenta Miloše Zemana podnět k prověření toho, že se mohl v souvislosti s jeho onemocněním stát trestný čin sabotáže. Zeman v podnětu upozornil podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. Blažek uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zastupci. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil podnět „skoro za hloupost“, neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.

Aktuální pražská kauza, která stála místo mimo jiné náměstka primátora Petra Hlubučka, se točí kolem zakázek dopravního podniku. Zdaleka to není poprvé, co se policie jeho hospodařením zabývá. Letitý zájem o DPP mají také lobbisté a důvod je docela zřejmý – více než dvacetimiliardový rozpočet, ze kterého se platí velký objem dopravy i spousta zakázek. Většina peněz, s nimiž dopravní podnik hospodaří, pochází z veřejných rozpočtů, zejména toho pražského.

Česko zatím ruským občanům zmrazilo majetek za stovky milionů korun. Dodržování sankcí v Česku má na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) chybí v Česku národní sankční zákon, který by postihl i ty Rusy, kteří nejsou na mezinárodních seznamech. Ředitel české pobočky Transparency International Petr Leyer zkritizoval vládu, že hledá pozdě ředitele FAÚ, který po majetcích oligarchů v Česku pátrá. Uvedli to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona ze závěru února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnost protiústavnosti některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Senátoři začali studovat podobu novely pandemického zákona, která má řídit většinu protiepidemických opatření. Předloha by také posílila pravomoci úřadů, například při regulaci obchodů nebo restaurací, bude-li to kvůli infekci potřeba. Horní komora bude o normě hlasovat ve čtvrtek. Původní podobu senátoři kritizovali, poslanci ji tento týden pozměnili.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Dle názoru Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) není prezident Miloš Zeman v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Oznámil to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). O zdravotním stavu hlavy státu podle něj věděl hradní kancléř Vratislav Mynář už od středy 13. října. Vedení horní komory se sejde v úterý s předsedy sněmovních stran, aby probrali postup při převodu pravomocí prezidenta po dobu Zemanovy indispozice. Nemocnice v pondělí odeslala Vystrčilovi odpověď týkající se zdravotního stavu prezidenta na základě jeho žádosti.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Důchody dodatečně vzrostou od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 bude zaveden příspěvek 500 korun za vychované dítě. Předpokládá to novela, jejíž přijetí umožnil Senát. Na návrh Václava Lásky (SEN 21) se rozhodl, že se předlohou nebude zabývat. Dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman.

Senátoři diskutují o možnosti podat žalobu proti prezidentu Miloši Zemanovi. Někteří členové horní komory vidí v jeho výrocích k případu vrbětických výbuchů možnou velezradu. Podle hlavy státu existuje kromě podezření na akci ruských agentů i možnost, že explozi způsobila neodborná manipulace. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ale jakoukoli druhou vyšetřovací verzi odmítli.

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Senát ve čtvrtek zamítl novelu krizového zákona, která má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Horní komora odmítla v prosinci tuto předlohu projednávat ve zrychleném řízení. K důvodům patřil nesouhlas senátorů s vládním záměrem pokutovat živnostníky, kteří se potýkají s dopady vládních protiepidemických opatření. Senátoři také přijali návrh, podle kterého by měla ministerstva po společnostech v holdingu Agrofert požadovat s ohledem na audit Evropské komise neoprávněně vyplacené dotace.

Další osud daňového balíčku je na Senátu. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvají na schválené variantě nižšího odvodu pro zaměstnance, tedy 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Podporu pro návrh ale nemají. Pokud by přitom senátoři sazbu jakkoliv zvýšili, hnutí ANO to pak ve sněmovně nepodpoří. Změny daní způsobují také napětí ve vládní koalici.

Druhé kolo voleb do třetiny Senátu přineslo i několik zajímavých soubojů. Kdo s kým prohrál a kde bylo vítězství nejtěsnější? Web ČT24 přináší několik poznámek politologa a analytika ČT Kamila Švece.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 5 bude znovu Václav Láska (SEN 21). Ve druhém kole senátních voleb získal 54,37 procenta hlasů. Druhý Michael Žantovský (za TOP 09) dostal 45,62 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledku sčítání na www.volby.cz. Druhého kola voleb se zúčastnilo 25,48 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 36 procent.

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. V obvodu číslo 21 - Praha 5 se utká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský (za TOP 09) a dosavadní senátor Václav Láska (SEN 21). Žantovský obdržel 39,63 procenta hlasů, druhý Láska pak 37,44 procenta hlasů. K volbám dorazilo 38,88 procenta voličů. O tom, kdo z kandidátů nakonec místo v Senátu získá, se rozhodne ve druhém kole, které bude v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Voliči v senátním obvodu na Praze 5 se budou příští týden rozhodovat mezi ředitelem Knihovny Václava Havla Michaelem Žantovským (za TOP 09) a dosavadním senátorem Václavem Láskou (SEN 21). Žantovský obdržel 39,63 procenta hlasů, druhý Láska pak 37,44 procenta hlasů. K volbám dorazilo 38,88 procenta voličů – to je více než v prvním kole v roce 2014.

Meteorologická situace v severních šířkách umožnila poměrně brzký nástup viditelnosti takzvaných nočních svítících oblak. Oblaka hlásil 6. června večer pozorovatel ze Slovenska, kde byla dříve tma. Pozorovat se je podařilo mnoha lidem ze severních Čech. Díky webovým kamerám ČHMÚ se je pak podařilo dohledat i na snímcích z ranních hodin téhož dne z Ostravska, informovala na webu Česká astronomická společnost.

Policie hlídá tři pražské politiky, kteří v minulých dnech projevili jasné postoje vůči diktátorským režimům. Jde o primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), starostu Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09). Právě Kolář nechal během koronavirové krize odstranit sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Starostu policie ukrývá na neznámém místě, téměř v absolutní izolaci a ani rodina neví, kde se úkryt nachází. Podle některých médií je Kolář v ohrožení života. Mluvili s ním Reportéři ČT David Vondráček a Karel Vrána.

Šest let za týrání zvířat, deset let za provozování množíren – takové tresty chtějí senátoři zařadit do novely trestního zákona, kterou proto vrátili do sněmovny. Poslanci ovšem návrh na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům probírali již při původním schvalování novely a zavrhli jej. Odpůrci tehdy argumentovali tím, že by byly tresty příliš přísné ve srovnání s těmi, které hrozí za násilí vůči lidem.

Ivan Bartoš zůstává v čele Pirátů. Předsednickou funkci obhájil v sobotu na celostátním fóru v Ostravě. Na stejnou pozici kandidovali také poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Pikal se stal nakonec místopředsedou, zvolen byl také Radek Holomčík a Martin Kučera, jako první místopředsedkyně pokračuje Olga Richterová. Nové vedení by mělo stranu dovést do krajských a následně do sněmovních voleb.

Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.