Univerzita Palackého v Olomouci strana 5 z 5

Životní styl školáků se během jarního nouzového stavu, kdy byly zavřené školy, změnil v mnoha ohledech k lepšímu. Například 60 procent více a taky lépe spalo. Třetina jedla více ovoce a zeleniny a skoro polovina omezila pití energetických nápojů. Na druhou stranu ale více než polovina žáků přiznala, že trávila více času na internetu a sociálních sítích, asi pětině pak chyběl někdo, s kým by si mohli promluvit. Vyplývá to ze studie Lockdown 2020 odborníků Univerzity Palackého v Olomouci. Zúčastnilo se jí bezmála tři a půl tisíce žáků druhého stupně z celého Česka. Hostem Studia 6 byl v pátek analytik výzkumného týmu Petr Baďura.

Přesně před sedmdesáti lety zabrala armáda Čínské lidové republiky (ČLR) území Tibetu, který byl původně mocnou feudální říší. Vojenská invaze podle čínského vedení měla za oficiální účel „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Obsazení Tibetu, které se odehrálo 21. října 1950, později vyústilo v povstání, jež bylo krvavě potlačeno.

Vědcům se podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé loni v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků pomocí moderní výpočetní tomografie. Zařadili je do příbuzenství kovaříků. Výsledky studie pomohou podle nich lépe pochopit evoluci hmyzu v období druhohorní křídy.

Studenti vysokých škol, kteří se nemohou vrátit domů nebo jsou v karanténě, mohou zůstat na kolejích, uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). Vyplývá to podle něj z dohody s ministerstvem zdravotnictví. Ostatní studenty vyzval, ať jedou domů a omezí sociální kontakty. Vláda v pondělí rozhodla, že kvůli zhoršující se situaci kolem šíření koronaviru od středy nesmí být na kolejích ubytovaní studenti, kteří mají bydliště jinde v České republice. Výjimku mají studenti s nařízenou pracovní povinností, studenti lékařských oborů či ti, kteří vykonávají pedagogickou praxi na školách.

Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci se v posledních týdnech potýká například Fakultní nemocnice Olomouc nebo brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny s výrazným nedostatkem krve. Omezily sice v posledních dnech neakutní operace, přesto jim krev chybí. Upozorňují, že při odběrech kvůli pandemii koronaviru platí přísná hygienická opatření a dárci se nemusí obávat nákazy.

Novou senátorkou v obvodu Frýdek-Místek se stala Helena Pešatová (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb získala 54,03 procenta hlasů. Dosavadní senátor Jiří Carbol (KDU-ČSL) mandát neobhájil. K volbám na Frýdecko-Místecku přišlo v druhém kole zhruba čtrnáct procent voličů.

V Olomouci od čtvrtka vešel v platnost statut nového Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií s anglickou zkratkou CATRIN, který propojuje tři špičková vědecká centra Univerzity Palackého (UP). Jeho existence je však zatím pouze formální, podle univerzity jde o složitý legislativní proces, který doprovází náročná jednání. Ani po dvouleté přípravě a jednání totiž nenastala uvnitř akademické obce úplná shoda o podobě integrace výzkumných kapacit.

Studenti českých univerzit kvůli koronaviru ruší, nebo odkládají svoje odjezdy na studijní pobyty v programu Erasmus. Podle zástupců tuzemských univerzit jich letos do ciziny vyjede až o polovinu méně, podíl mají i zahraniční univerzity, které pobyty odříkají. A ti vysokoškoláci, kteří se na něj chystají, budou muset v případě studia v oblasti s vyšší nemocností podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi rizik i toho, že může být problém s čerpáním peněz ze zdravotního pojištění.

Olomoucká Univerzita Palackého (UP) nabídla vybraným studentům a akademikům z Běloruska mimořádná stipendia na studijní nebo badatelskou stáž ve výši téměř 900 tisíc korun. Škola už v polovině srpna vyjádřila podporu běloruským občanům usilujícím o liberální a demokratický vývoj v jejich vlasti. První stipendisté mohou do Olomouce dorazit v únoru 2021.

Spory mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a její Přírodovědeckou fakultou kvůli vědeckému ústavu CATRIN pokračují. Ve středu měl akademický senát rozhodnout o novele řádu o nakládání s majetkem univerzity, nakonec byl ale tento bod z programu odebrán. Zástupci fakulty a studenti demonstrovali před rektorátem. Tvrdí, že sdílení majetku mezi fakultou a nově vzniklým centrem nebude fungovat.

Hygienické stanice uvažují o změně způsobu trasování při dohledávání možných nakažených. Omezit by se měl počet lidí, které hygienici kontaktují. Vládu o tom v pondělí informoval ministr zdravotnictví. Chce tím ulevit přetíženým stanicím v ohniscích nákazy. Pomoct by měl i jednotný systém, který vzniká v Olomouci v rámci Chytré karantény.

Po čtyři roky vládla v Olomouckém kraji koalice složená z ANO, ČSSD a ODS. Změna ale nastala na postu hejtmana. Ten do února 2017 zastával Oto Košta (ANO), kvůli nezvládání úřadu byl ale odvolán. Údajně také spolupracoval s někdejším hejtmanem Jiřím Rozbořilem (ČSSD), který čelí obžalobě v kauze Vidkun. Koštu nahradil Ladislav Okleštěk (ANO), jenž bude v letošních volbách post hejtmana obhajovat. Babišovo hnutí má v olomouckém krajském zastupitelstvu 16 křesel.

Prestižnímu žebříčku nejlepších vysokých škol na světě opět vévodí univerzity ze Spojených států. Do první desítky hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities se kromě osmi zástupců USA probojovaly i dvě britské univerzity – Cambridgeská a Oxfordská. Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je také sedm českých zástupců. Nejlépe se umístila na dělené 201. až 300. příčce Univerzita Karlova.

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh hvězdnatky. Pojmenovali ji Thismia minutissima, neboli hvězdnatka nejmenší. Rostlina má unikátní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli díky zářivě bílému stonku, sdělili zástupci Univerzity Palackého. Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů několik let a na kontě mají řadu objevů.

Předmluva z pera britského prince Charlese uvádí knihu olomouckého heraldika Jiřího Loudy nazvanou Erby rytířů Podvazkového řádu, kterou chystá k vydání Vydavatelství Univerzity Palackého. Publikace o více než šesti stech stranách přinese tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Loudy, který je autorem návrhu českého státního znaku a prezidentské vlajky i válečným veteránem.

Některé veřejné vysoké školy nabízejí poslední možnost přihlásit se ke studiu. Například Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uchazečům stále nabízí studium na šesti fakultách. Volná místa hlásí také Západočeská univerzita v Plzni nebo Univerzita Pardubice. Některé specializace nejsou zcela naplněné ani na Univerzitě Karlově nebo ČVUT v Praze. Místa pro opozdilce jsou letos hlavně na technických oborech.

Stesk po kamarádech, ale i cesta k větší samostatnosti. Žáci páté třídy ze ZŠ a MŠ Červený vrch z Prahy 6 dostali za úkol zamyslet se nad pozitivy a negativy výuky na dálku. Učitelka Marie Hofmanová během koronavirové krize pořádá například videokonference, děti během výuky vzájemně spolupracují. Aby svým žákům alespoň částečně nahradila exkurze či výlety, připravila pro ně přírodovědnou a pohádkovou hru s úkoly v Divoké Šárce. Odborníci činnost pedagožky, která učí teprve první rok, chválí.

Pětina českých dětí mezi 13 a 15 lety je takzvaně zdravotně negramotná. Neorientují se v pokynech lékařů nebo nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. Vyplývá to ze studie HBSC o zdravotním stylu školáků, které se zúčastnilo devět tisíc školáků z 230 škol ze všech krajů Česka. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018.

Nabídka napsat krátkou úvahu o naší hektické koronavirové současnosti mne potěšila a zároveň uvrhla do nemalých rozpaků. Původně jsem koketoval s myšlenkou zůstat věrný profesi historika a srovnat dnešní epidemii s morovými ránami minulosti, například prostřednictvím apokalyptického díla Daniela Defoa Deník morového roku (1722), naturalisticky popisujícího zkázu Londýna v roce 1665. Svět i Česká republika ovšem v těchto mizerných časech potřebují spíše povzbuzení a pozitivní příklady přinášející naději. Proto jsem nakonec došel k rozhodnutí podívat se na současnou krizi očima rektora starobylé olomoucké univerzity, která za dobu své existence pamatuje mnoho epidemií, protože neochvějně a věrně slouží této zemi již plných 450 let.

Jihomoravští hygienici zahájili ostrý provoz chytré karantény a v Moravskoslezském kraji se na její zavedení začali připravovat. A to i když ji ještě nemohou spustit naplno – banky zatím čekají na vyjádření regulátorů kvůli využití lokalizace na základě údajů z platebních karet. Základem chytré karantény přitom vedle vzpomínkové mapy vytvořené z údajů z mobilních telefonů tvoří právě karetní stopa. Dohromady mají pomoci s dohledáváním potenciálně nakažených lidí.

O pět až deset procent zvyšuje výnosy hydroponicky pěstované plodové zeleniny speciální přípravek, který vyvinuli vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) v Olomouci. Preparát je odvozený od rostlinných hormonů cytokininů a byl pojmenován VegetUP.

Dosud nepozorovanou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou tvarem téměř k nerozeznání od svých larev.

Několik týmů českých vědců navrhuje, aby se v zemi spustilo plošné testování na nový typ koronaviru. Mělo by podle nich odhalit, jak moc je jím populace promořená. Lékařům i politikům by výsledky plošného testování daly cenné informace, jak proti epidemii dál postupovat. Plošné testování podporuje i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Olomoucká laboratoř experimentální medicíny spustila rozsáhlé testování vzorků s podezřením na koronavirus s kapacitou až tisíc vzorků denně. To je nejvíc v zemi. Pracoviště tak zvýší dosavadní počet výsledků testovaných lidí. Kromě vzorků pacientů z Olomouckého kraje sem budou v případě volné kapacity mířit i odběry ze sousedních krajů.