Továrna strana 4 z 5

Pandemie koronaviru už několikrát tvrdě dopadla na země jižní i východní Asie a poznamenala tamní továrny. To pociťují i západní módní značky, které se musí před Vánocemi vypořádat s výpadky objednaného zboží. Proto se začínají obracet zády k tradičním centrům textilní výroby v Číně nebo Vietnamu a výrobny hledají blíže svým obchodům. Evropské značky tak využívají Balkán nebo Turecko, ty americké zase Mexiko nebo Brazílii.

Edith Landesmann se narodila před 94 lety do brněnské židovské rodiny Stiassných. Tatínek byl ředitelem v Esslerově továrně v Obřanech a také spoluzakladatelem a předsedou židovské tělocvičné jednoty Makabi Brno. Velká část Editiných příbuzných a spolužáků z brněnského židovského gymnázia zahynula v koncentračních táborech. Hovoří proto o velkém štěstí, že se rodině těsně před začátkem druhé světové války podařilo odjet do Palestiny.

Jihokorejský technologický gigant Samsung si vybral americké město Taylor v Texasu jako místo pro svou novou továrnu na mikročipy. Do její výstavby hodlá investovat sedmnáct miliard dolarů (386 miliard korun). Továrna vytvoří dva tisíce vysoce odborných pracovních míst a tisíce dalších pozic. Podle agentury Reuters to oznámila firma společně s texaským guvernérem Greggem Abbottem. Stavba začne na začátku příštího roku, první čipy by měly komplex opustit v roce 2024.

V průmyslové zóně u Dvora Králové nad Labem s definitivní platností končí výstavba továrny na díly pro koncern Volkswagen a další automobilky. Investor, společnost Karsit z Jaroměře, oznámil, že od projektu za dvě miliardy korun odstupuje. V zóně chce místo toho vystavět novou rezidenční městskou čtvrť.

Japonský Panasonic v továrně v Plzni podle předsedy odborového svazu KOVO Jaroslava Součka končí s výrobou televizorů. Označil to za strategické rozhodnutí nadnárodní firmy, v němž mohl hrát roli i současný nedostatek čipů. O práci by v továrně mělo k 31. březnu 2022 přijít až tisíc lidí.

Největší evropská továrna firmy Tesla otevřela brány svého provozu. Takzvaná Gigafactory nedaleko Berlína má vyrábět až půl milionů elektroaut ročně, o víkendu si ji mohly prohlédnout tisíce návštěvníků. Spuštění výroby se ale opožďuje i kvůli odporu ekologických organizací.

Čína se potýká s nedostatkem elektřiny. Výpadky proudu dopadají na desítky milionů domácností a továrny – zejména v průmyslových provinciích. S blížící se zimou mohou mít vážné dopady na ekonomiku i zbytek světa.

Národní technické muzeum otevírá výstavu Jindřich Waldes: podnikatel, sběratel, mecenáš. Připomene osobnost muže, kterému se říkalo světový král knoflíků a který stojí za vynálezem stiskacího knoflíku, takzvané patentky. Jeho továrna z roku 1902 vyráběla ve své době polovinu světové produkce těchto knoflíků. Společnost Waldes a spol. se za třicet let vypracovala na firmu produkující všechny druhy kovové galanterie s pobočkami nejen v Evropě, ale i v Americe. Dnes funguje pod jménem Koh-i-noor. Výstava potrvá až do 31. ledna příštího roku.

Stát chce, aby v Česku vznikl minimálně jeden projekt továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zájem podle něj má Volkswagen (VW) a korejská LG. Havlíček a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu. Ministr řekl, že jednou ze zvažovaných lokalit pro stavbu továrny je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1, kterou loni ČEZ odstavil.

V Turnově na Semilsku hořela střecha textilní továrny Juta. Podle prvních odhadů škoda zřejmě překročí milion korun. Hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu, na místo povolali výškovou techniku i lezeckou skupinu a střechu museli částečně rozebrat. Zhruba po třech hodinách se podařilo oheň uhasit. Na místě zůstala jedna jednotka, která bude do večera dohlížet, pak si musí dohled zajistit vlastník továrny.

Nejméně padesát dva obětí má podle místních úřadů požár továrny v Bangladéši. Mnoho z těch, které plameny uvěznily ve vyšších patrech budovy, se snažilo zachránit skokem z okna. Komplex vzdálený asi třicet kilometrů od hlavního města začal hořet už včera. O neštěstí informovala francouzská agentura AFP.

Když se řekne kolbenka, vybaví se mnoha lidem velká továrna. Pojmenování přitom pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který tu svou, elektrotechnickou, továrnu se jménem Kolben a spol. založil přesně před 125 lety. Podnik, který byl předchůdcem ČKD, se během několika desetiletí rozšířil na gigantický průmyslový celek s neobyčejnou produkční kapacitou, jehož elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy, tramvaje nebo vybavení pro elektrárny získaly světovou proslulost. Svoje první zkušenosti sbíral Kolben až ve Spojených státech u slavného vynálezce T. A. Edisona, klíčové však bylo i jeho setkání s Nikolou Teslou.

Za první čtyři měsíce letošního roku vyrobily továrny v Česku přes 453 tisíc osobních aut. Oproti loňskému roku je to sice o třetinu víc, loni ale továrny kvůli koronaviru v březnu a dubnu vyráběly jen minimálně. Téměř deset procent z nových vozů tvoří elektrické. Podle výrobců se automobilový průmysl nadále nachází ve složité situaci.

V ruském Petrohradu vyhořela budova historické Něvské manufaktury. Někdejší textilní továrnu, kde se nyní nacházely kanceláře, zachvátily plameny v pondělí. Hasiči podle petrohradského webu Fontanka stále dohašují doutnající trosky. Vyšetřovatelé zadrželi ředitele objektu a jeho zástupce. V ruských médiích se objevily dosud nepotvrzené informace z anonymních zdrojů, že oheň mohl být úmyslně založen.

Automobilky a prodejci elektroniky mají problém s nedostatkem čipů. Ty jsou přitom pro jejich výrobu klíčové. Kvůli delší dodací lhůtě je tak i v Česku hůře dostupná některá elektronika a například kolínská Toyota musela na dva týdny zastavit výrobu. Výrobce Intel oznámil, že rozšíří výrobu do dvou nových továren v Arizoně.

Orlická nádrž bývala ještě počátkem 90. let silně znečištěna továrnou na výrobu celulózy, odpadními vodami či zemědělskými hnojivy. Problém řešili ekologové na konferenci v Písku. Navrhli například dobudovat čističky odpadních vod poblíž přehrady.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Firma Lada Soběslav se po téměř dvaceti letech vrátila k výrobě šicích strojů pro domácnost. V roce 1973 ji totalitní režim nuceně ukončil, a firma tak musela dohnat technologický náskok konkurence.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991. 

České pohraničí se i více než půlstoletí po druhé světové válce stále potýkalo s vylidněním i nedostatkem pracovních příležitostí. Obec Libá na Chebsku proto se sousedním německým městem Hohenbergem hledala cestu k obnově starých přechodů a investicím. Širší okolí pak chtělo vytvořit česko-německý region a bezcelní zóny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Do dalších a veřejnosti dosud nepřístupných míst se podívají lidé v jeskyni Výpustek v Moravském krasu. Vzniká tam nová trasa podél betonového krytu, který je součástí původního prohlídkového okruhu. Prostory budou průchozí v helmách a s čelovkami. Jeskyni ročně běžně navštěvuje kolem dvaceti tisíc lidí. Všechny jeskyně jsou ale nyní kvůli opatřením proti šíření koronaviru uzavřené.

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

Radnice v Krnově začne s opravou objektu bývalé textilní továrny Karnola. Prostory, kde mělo vzniknout unikátní textilní muzeum, zničil v prosinci 2017 úmyslně založený požár. Ten nejvíce poničil vzácnou vzorkovnu látek s uloženými vzorníky a historickými stroji. Město kromě budovy továrny postupně opraví i původní mašiny, některé z nich pochází z 18. století.

Pětadvacátého ledna 1921 proběhla v pražském Národním divadle premiéra hry Karla Čapka R.U.R. V ní se poprvé objevilo slovo robot – a přejal ho z ní potom celý svět. Reálné roboty ale stvořil až zapálený americký vynálezce s vášní pro sci-fi.

Před 80 lety, 22. ledna 1941, se ve stínu nacistické okupace roznesla zpráva o smrti nejvýznamnějšího vynálezce české historie, takzvaného „českého Edisona“, Františka Křižíka. Zemřel v nedožitých 93 letech na rodinném zámku ve Stádlci u Tábora, kde trávil své stáří. Jeho pozůstatky byly převezeny do Prahy, kde byl s národními poctami pochován na Vyšehradském hřbitově. Pohřeb českého velikána se stal tichou manifestací proti probíhající německé okupaci. Slavný vynálezce byl mezi Čechy ikonou, přitom mu ale úspěch nebyl předurčen.

Před stoletím a čtvrt, 28. prosince 1895, se v kavárně Grand Café na pařížském bulváru Kapucínů shromáždilo 33 váhavých hostů, kteří si nebyli jisti, na co se to vlastně přišli podívat. Přesto dal každý z nich za dlouho očekávané představení jeden frank. O několik okamžiků později bylo všem zřejmé, že právě byli svědky něčeho, co navždy změní celý svět. Toho večera se udál zrod nového zábavního průmyslu – takzvaného „sedmého umění“ – filmu. Auguste a Louis Lumièrové tehdy napjatému publiku představili deset krátkých snímků, které natočili na svůj nový vynález kinematograf.