Tomáš Pojar strana 3 z 3

Prezident Vladimir Putin bude Švédsku a Finsku vyhrožovat, pokud vstoupí do NATO. Rusko se chová jako predátor, když vidí slabou kořist, tak na ni zautočí a když vidí někoho silného, tak se neodváží a je schopno se s ním nakonec dohodnout. Uvedl poradce premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který byl hostem Interview ČT24. Je přesvědčený o tom, že je dobré být dnes na válku připravený, protože pokud to tak není, nedopadne to dobře.

Bezpečnostní analytik a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar si myslí, že záměr Polska vyslat na Ukrajinu mírovou misi je určitě hodný debaty, ale není teď možné říct, jak se do ní případně zapojí Česko. Bojovou misi si v tuto chvíli představit neumí, řekl v Interview ČT24.

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu vrátil po návštěvě Kyjeva do Česka. Tu absolvoval spolu s předsedy vlád Polska a Slovinska. Výpravy se účastnil také bezpečnostní poradce tuzemského premiéra Tomáš Pojar. Okamžitě jsem souhlasil s tím, že je potřeba jet a že je to dobré, přiblížil Pojar ve středečních Událostech, komentářích.

USA byly přesvědčeny, že pravděpodobnost ruského útoku na Ukrajinu je velká a tím, že se o tuto informací podělily s mnoha dalšími státy a objevila se na veřejnosti, se snížila. Tak se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil externí poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti Tomáš Pojar k informaci, podle níž mělo k útoku dojít 16. února. Nemusí to však znamenat, že se tato pravděpodobnost nezvýšila pro jiné dny, dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Na Blízkém východě je klid, mezi Izraelem a hnutím Hamás nastalo příměří. Na Chrámové hoře v Jeruzalémě se znovu ale střetli někteří muslimové s izraelskou policií. Právě podobné incidenty před necelými dvěma týdny ozbrojený konflikt rozpoutaly. Příměří v Pásmu Gazy bude trvat podle bývalého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara spíše několik měsíců. Židovský stát si chce zároveň uchovat dobré vztahy se Spojenými státy, řekl Pojar v Interview ČT24.

Do bojů mezi Izraelem a palestinským Pásmem Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, nyní nemůže vstoupit nikdo zvenčí, aby situaci vyřešil, a násilnosti tak budou zřejmě ještě několik dní pokračovat. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Ve vyjednávání o příměří by podle něj mohl být úspěšnější spíše Egypt než Spojené státy.

Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná pole ceny této suroviny prudce vzrostly. Skokové zdražení o 20 procent bylo nejvyšší od začátku první války v Zálivu v roce 1991. Podle informací USA stojí za útokem Írán, který to odmítá. V pořadu Devadesátka ČT24 diskutovali experti o dalším možném vývoji cen ropy či benzinu a nafty. Neshodli se na tom, jak by měly zareagovat USA.