Soudní dvůr Evropské unie strana 3 z 5

Britská vláda v pondělí představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.

Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má Česká republika zaplatit zhruba 1,1 milionu korun. Informoval o tom server iRozhlas. Holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů, je přesvědčen o tom, že postupoval v souladu s pravidly Česka a EU.

Z celkových devadesáti bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním přeshraničním zasedání komise to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole.

Tribunál Evropské unie ve středu potvrdil platnost sankcí proti ruskému miliardáři blízkému Kremlu Jevgeniji Prigožinovi. Unie ho v roce 2020 potrestala za porušování zbraňového embarga v Libyi. Soud v Lucemburku zamítl Prigožinovu stížnost, podle níž bylo rozhodnutí unijních zemí neodůvodněné a postrádalo důkazy. Podle soudců vyhlásila EU sankce v souladu s pravidly a důkazy o Prigožinově spojení s žoldnéřskou Wagnerovou skupinou působící v Libyi byly dostatečné.

Evropská komise zažalovala Česko a další čtyři země Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost obsahu televizního vysílání či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové videokanály. Žaloby se týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.

Používání automatických filtrů na třídění filmů či hudby šířené uživateli internetu neporušuje svobodu projevu a přístupu k informacím. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který zamítl žalobu Polska namířenou proti automatickému odstraňování obsahu chráněného autorskými právy. Podle soudu unijní pravidla zaručují, že kontrola ze strany například YouTube a dalších internetových služeb nevede ke smazání legálně sdílených děl.

Dohodou o řešení vlivu těžby v polském Dole Turów, kterou v únoru podepsaly česká a polská vláda, se bude zabývat Ústavní soud. Stížnost k němu podal Sousedský spolek Uhelná a tři obyvatelé obce Uhelná, která leží blízko dolu. ČT to zjistila z databáze soudu. Podle stěžovatelů dohoda nezabrání odtoku podzemní vody. Vadí jim i to, že vláda se vzdala práva podat na Polsko kvůli dolu další žalobu.

Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody ohledně přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech. Na páteční tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původní dohodu známou jako Privacy Shield („štít EU–⁠USA“) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Transfery dat dosud pokračovaly na základě starších dohod, o jejich souladu s právem však obecně panovaly nejasnosti, napsala agentura AFP.

Liberecký kraj zřídí Fond Turów, Bude rozdělovat peníze, které kraj získal od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v Dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je 35 milionů eur (asi 870 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby na české straně.

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Poslanci se v úterý dopoledne mimořádně sejdou kvůli smlouvě mezi Českem a Polskem, která řeší dopady těžby v Dole Turów. Jednání svolalo opoziční hnutí ANO. Podle bývalého ministra životního prostředí Richrada Brabce (ANO) je dohoda slabá, důl se bude navíc ještě několik let přibližovat k českým hranicím. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) sdělil, že dohoda je úspěch, protože umožní poprvé monitorovat limity životního prostředí. Politici byli hosty pořadu Události, komentáře.

Bulharský krajně pravicový poslanec Evropského parlamentu Angel Džambazki při odchodu od řečnického pultu na plenárním zasedání ve Štrasburku zvedl pravici v nacistickém pozdravu. Vedení europarlamentu mu za to hrozí sankcemi.

Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním dotyčných principů v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Evropská komise (EK) odmítla pokutovat Česko kvůli žádosti o proplacení dotace firmě Fatra z koncernu Agrofert. Informoval o tom server iRozhlas. K udělení sankce Brusel vyzvalo ministerstvo průmyslu a obchodu, aby získalo rozhodnutí napadnutelné u Soudního dvora Evropské unie. Komise místo toho v případě Fatry jen pozastavila průběžné platby. Brusel odmítá dotaci proplatit kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), do jehož svěřenského fondu firma patří.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v Dole Turów. Z dokumentu vyplývá, že Polsko nerozšíří rozsah těžby v Turówě k hranicím, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, stavba zemního valu či zajištěn monitoring. Od dohody o Turówu půjde odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech. Její znění ale kritizuje například organizace Greenpeace, která uvedla, že podá stížnost k Evropské komisi.

Americká společnost Meta Platforms pohrozila, že své služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Firma to uvedla v podrobných záznamech o hospodaření, které předložila americké komisi pro cenné papíry.

Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli tomu, že povolilo prodloužit těžbu hnědého uhlí v Dole Turów u hranic Libereckého kraje. Polsko zaslalo smluvenou částku, informoval úřad vlády. Česko tím podmiňovalo stažení žaloby. Část peněz již přišla i na účet Libereckého kraje. Polský premiér a jeho český protějšek Petr Fiala ve čtvrtek podepsali mezivládní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.

Premiéři Česka Petr Fiala a Polska Mateusz Morawieck podepsali ve čtvrtek dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v hnědouhleném Dole Turów u českých hranic. Uzavření mezistátní dohody ukončilo dlouholetý spor.

Premiéři Česka a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci. Polský premiér Mateusz Morawiecki, který jednal s předsedou české vlády o bilaterální spolupráci, dorazil do Prahy ve čtvrtek. Polsko s Českem vedlo spor o podmínkách těžby. Advokát soudu EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě, Polsko podle něj porušilo unijní právo.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Jednání s Polskem o těžbě v hnědouhelném Dole Turów nejsou ukončena a zatím není možné podepsat dohodu. Dvěma hlavními problémy jednání zůstávají výše finančních kompenzací a délka soudního dohledu. Jednání budou pokračovat pravděpodobně i mezi premiéry obou zemí, řekl na tiskové konferenci po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).