Soudní dvůr Evropské unie strana 4 z 5

Tribunál Soudního dvora EU částečně zrušil pokutu 1,06 miliardy eur (bezmála 26 miliard korun), kterou v roce 2009 vyměřila americkému výrobci čipů Intel Evropská komise (EK). Tribunál uvedl, že Komise pokutu řádně nezdůvodnila. Intel dostal pokutu za to, že se pokusil vytlačit z trhu svého konkurenta.

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě.

Česko odeslalo do Polska připomínky k dohodě o dolu Turów. V Interview ČT24 to řekl liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Poslední sporné body podle něj musí dohodnout premiéři obou zemí. Od smlouvy si především slibuje, že ustanou spory o podobu monitorování dopadů těžby v bezprostřední blízkosti česko-polských hranic. Věří, že Varšava zaplatí i kompenzaci dosavadních nákladů, i když zdůraznil, že peníze nepovažuje za to nejdůležitější.

Evropská komise vyzvala Polsko, aby zaplatilo pokutu za to, že i přes rozhodnutí unijního soudu neukončilo činnost disciplinární komory, tedy orgánu, který se zabývá prohřešky soudců. Varšava má na reakci 45 dní. Mluvčí polské vlády Piotr Müller podle agentury PAP řekl, že Varšava podnikne takové právní kroky, aby nedopustila porušování unijních smluv.

Rakouské omezování výše přídavků na děti žijící v cizině, které se týká mimo jiné tisíců Čechů, porušuje právo Evropské unie. K tomuto závěru dospěl generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož by proto soudci měli vyhovět žalobě Evropské komise a nařídit Vídni zrušení této kontroverzní úpravy zavedené před třemi lety.

Pokud se česká vláda dohodne na podmínkách řešení sporu kolem polského hnědouhelného Dolu Turów, stáhne žalobu, kterou podala k Soudnímu dvoru EU. Uvedla to polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Polskie Radio 1. Podle Moskwové je dohoda na dohled. Česká strana návrhy na úpravu smlouvy analyzuje. Evropská komise zatím oznámila, že strhne Polsku miliony z fondů, protože promeškalo čas k zaplacení pokuty.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) bude ve Varšavě se svou polskou kolegyní Annou Moskwovou jednat o hnědouhelném Dolu Turów. Česká ministryně trvá na tom, že nemá prostor ustoupit. V Událostech, komentářích zdůraznila, že Česko je zatím k Polsku vstřícné. Odmítá také, že by český důl ČSM u hranic s Polskem porušoval pravidla a mohl by podrývat důvěryhodnost Česka u unijního soudu.

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Odmítne-li Polsko platit pokutu vyměřenou kvůli disciplinární komoře tamního nejvyššího soudu, může Evropská komise strhnout Varšavě peníze z unijních dotací. V úterý to prohlásil mluvčí unijní exekutivy, podle nějž Brusel analyzuje polskou odpověď na dopis vyzývající k uposlechnutí příkazu Soudního dvora EU. Polsko ji poslalo v pondělí, kdy mělo poslední termín.

Polský premiér Mateusz Morawiecki doufá, že dosáhne pokroku při jednání s novou českou vládou ve sporu ohledně těžby uhlí v polském dole Turów. Soudní dvůr Evropské unie přitom už v září uložil Varšavě pokutu ve výši půl milionu eur denně za to, že neplní jeho předběžné opatření nařizující okamžité zastavení těžby.

Evropská komise zahájila řízení s Polskem kvůli říjnovému rozhodnutí polského ústavního soudu, které zpochybnilo nadřazenost práva Evropské unie nad polskými zákony. Polsko tak podle unijní exekutivy porušuje principy unijního práva a také závaznost verdiktů Soudního dvora EU pro všechny členské země. Komise to oznámila v tiskové zprávě. Varšava tvrdí, že polský soud pouze hájí svrchovanost ústavy země. Polská vláda odmítá názor řady kritiků, že jde o první krok země na cestě z EU.

Slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných v případě únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče z roku 1995. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ve svém verdiktu soud konstatoval, že nové stíhání osob, které před lety zastavila amnestie, je možné, protože soud nikdy nerozhodl o jejich trestní odpovědnosti. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i premiér Eduard Heger rozhodnutí soudu uvítali a označili za krok k vyšetření zmíněné kauzy.

Soudní dvůr Evropské unie svým rozsudkem podpořil stejnopohlavní páry, když rozhodl, že rodiče zapsaní v dokladech dítěte v jedné ze zemí EU mají bez ohledu na pohlaví stejná rodičovská práva i ve zbylých státech sedmadvacítky. Verdikt se týká případu dvou žen, Bulharky a Britky, které uzavřely manželství ve Španělsku a tam také byly zapsány do rodného listu narozeného dítěte jako jeho matky. Bulharsko však odmítalo tento stav uznat a vydat dítěti cestovní doklady.

Nový německý kancléř Olaf Scholz po předchozích návštěvách Paříže a Bruselu přiletěl do Varšavy, kde jej s vojenskými poctami přivítal premiér Mateusz Morawiecki. „Otvíráme novou kapitolu vzájemných vztahů,“ řekl Morawiecki na společné tiskové konferenci po jednání. Scholz zdůraznil, že Evropa musí dát společně najevo, že nebude akceptovat porušení územní celistvosti Ukrajiny. Krizi, vyvolanou znepokojivými pohyby ruských vojsk u ukrajinských hranic, je podle kancléře záhodno řešit s využitím diplomatických jednání, a to i v rámci „normandské skupiny“, sdružující Francii, Německo, Rusko a Ukrajinu.

Maďarský ústavní soud dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to „ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“.

Trestáním organizací pomáhajících cizincům s azylovým řízením porušilo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, který tak dal za pravdu Evropské komisi v další ze série žalob vůči zákonům iniciovaným protiimigrační maďarskou vládou. Podle soudu se Budapešť provinila proti unijním normám i tím, že odmítá přiznat právo na azyl lidem, kteří k maďarským hranicím dorazili přes bezpečnou třetí zemi. Maďarská vláda uvedla, že bere rozsudek na vědomí. Bude ale nadále postihovat organizace, jež podle ní napomáhají migraci.

Proces schvalování německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 je dočasně pozastaven, německý regulační úřad projektu nyní povolení k provozu nedá. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva, oznámila Spolková agentura pro sítě, která certifikaci provádí. Provozovatel zatím plánuje založit ke správě potrubí v Německu dceřinou společnost, což podle úřadu není dostačující řešení.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poslala svému českému protějšku návrh řešení sporu o těžbu v Dole Turów a výzvu k obnovení jednání ve Varšavě. Informovala o tom na svém twitterovém účtu. Mluvčí českého ministerstva životního prostředí (MŽP) označila návrh za nepřijatelný.

Polský zákon umožňující ministru spravedlnosti bez jasných pravidel dočasně přiřazovat soudce k vyšším trestním soudům porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, podle něhož polská praxe dostatečně nezaručuje nezávislost soudců na politické moci. Unijní soud již v posledních letech zpochybnil několik polských zákonů, které podle něj omezují nezávislost justice.

Evropská komise vyzvala Polsko, aby uhradilo pokutu, kterou má platit kvůli pokračování prací v hnědouhelném Dole Turów poblíž českých hranic. Sdělila to mluvčí unijní exekutivy, podle níž bude Brusel připomínat Varšavě její povinnost zaplatit dlužnou částku v pravidelných intervalech. Varšava platit odmítá a proti české žalobě se brání. Pokud se Polsko výzvě nepodřídí, má Komise v krajním případě možnost strhnout dluh z jeho podílu na unijních fondech.

Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Český zástupce se pokusil soud přesvědčit, že Polsko prodloužením těžby v dole porušuje unijní právo. Varšava podle něj dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně. Polská strana české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.

Česko a Polsko potřebují více času k dosažení dohody ohledně Turówa, prohlásila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Obě strany jsou podle ní v neustálém kontaktu. Mluvčí tuzemského resortu životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že jednání pokračují telefonicky. Praha a Varšava podle ní hledají přijatelné řešení, a až nastane posun, oznámí výsledek. Sporem se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU.

Budoucnost není příliš optimistická, připouštějí evropští politici. Pandemie covidu rozhodně není na ústupu, očkovací kampaně přestávají zabírat, rostou ceny, vázne výroba a do toho se promítají politické odstředivé tendence v soudržnosti Evropské unie. O stavu EU mluvili v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová (ANO) a poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Evropský parlament v pátek podal u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Informoval o tom předseda europarlamentu David Sassoli. Podle nových pravidel může Komise státům, které vládu práva nerespektují, pozastavit čerpání peněz z unijních fondů. Řízení pro porušení vlády práva nyní Komise vede s Polskem a Maďarskem.