Rychlost strana 3 z 4

Do konce září by měl začít zkušební provoz nově budovaného krnovského obchvatu. Radnice chce snížit rychlost na 50 kilometrů v hodině u dvou ze tří křižovatek. Čeká se na stanovisko dopravní policie, ta k podobným změnám dává pouze doporučení. Krnovský obchvat se připravuje asi dvacet let, cena za osmikilometrový úsek přesáhne miliardu korun.

Na téměř celém území Paříže platí od pondělí maximální rychlost 30 kilometrů v hodině. Dříve byla obvyklá rychlost 50 kilometrů v hodině. Radnice si od nového opatření slibuje větší bezpečnost a také menší hluk v ulicích. Organizace automobilistů jsou k opatření skeptické, podle nich jde jen o další krok v tažení proti autům ze strany vedení francouzského hlavního města.

Tisícovky policistů budou od pondělí do pátku na silnicích po celém Česku kontrolovat dodržování povolené rychlosti jízdy. Akce je součástí kampaně proti nepřiměřené rychlosti, za kterou stojí Česká asociace pojišťoven (ČAP), BESIP a Policie ČR. Nepřizpůsobení rychlosti patří dlouhodobě mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod. Za prvních šest měsíců letošního roku má na svědomí 78 úmrtí a 195 těžce zraněných, uvedla ČAP v tiskové zprávě.

Ministerstvo dopravy chce změnit vnímání příliš rychlé jízdy. Podle resortního oddělení BESIPu i podle dopravní policie považuje veřejnost překračování povoleného limitu a potažmo nepřizpůsobení rychlosti situaci na silnici za přijatelné, přestože rychlost bývá velmi častou příčinou nehod včetně těch smrtelných. Stát a také pojišťovny to chtějí změnit jednak zpřísněním policejního dohledu na provoz, ale také kampaní s názvem Zpomal, dokud není skutečně pozdě.

Lodě budou muset v létě na Slapech i některých dalších přehradách zpomalit. Celkem na 40 kilometrech řek v Česku bude povolená pouze plavba ve výtlaku. Při zahájení plavební sezony to oznámili ministr dopravy Karel Havlíček a ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Plavební správa očekává, že bude v létě velký zájem o rekreaci na vodě, popluje mnoho lodí, zároveň se budou lidé koupat. Omezení mají zajistit bezpečnost.

Na stovkách míst v Česku policisté kontrolují dodržování maximální povolené rychlosti jízdy. Lokality vybrala policie na základě on-line hlasování lidí, které se uskutečnilo v únoru. Do celoevropské bezpečnostní akce nazvané Speed marathon se policejní hlídky zapojily pošesté a jejím cílem je snížit dopravní nehodovost a zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy.

Policie ukončila vyšetřování pronájmu radarů na měření rychlosti ve Varnsdorfu na Děčínsku a navrhla obžalovat čtyři lidi a jednu firmu. Mezi nimi i bývalého starostu Stanislava Horáčka, který byl několik týdnů ve vazbě, a někdejšího místostarostu Josefa Hambálka. V sobotu to napsal deník Mladá fronta Dnes.

Povinná terapie pro vybodované řidiče se odkládá, návrh novely zákona o silničním provozu ji neobsahuje. Ministerstvo dopravy původně chtělo posílat na terapii řidiče, kteří po opakovaném páchání přestupků přišli o řidičské oprávnění. Kurzy zatím nyní mohou nařídit v konkrétních případech soudci či probační a mediační služba, konají se v Brně při Centru dopravního výzkumu (CDV). Podle jeho loňské studie jsou u absolventů kurzů průkazné změny v částech mozku, které souvisejí s empatií.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Na dalších místech začíná platit zákaz předjíždění pro nákladní auta nad 12 tun. Kamiony se nově nemají pouštět do levého pruhu celkem na 145 kilometrech dálnic D1, D5, D8 a D11. Řidiče na nové omezení upozorní značky, které Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v průběhu ledna osadí na klíčové úseky. Až do umístění značek proto omezení pro nákladní auta neplatí.

Policie v severočeském Varnsdorfu obvinila pět osob v souvislosti s takzvanou radarovou kauzou – pochybnou smlouvou na provozování místního radarového systému a výběr pokut. Tři z obviněných policisté také zadrželi. Podle informací České televize jsou mezi zadrženými i varnsdorfský starosta Stanislav Horáček (ANO) a také místostarosta Josef Hambálek (ANO).

Nejnovějším pražským tramvajím hrozí dramatické omezení povolené rychlosti – z 60 kilometrů v hodině na pouhou čtyřicítku. Zatím nepravomocně o tom podle informací České televize rozhodl Drážní úřad. Dopravní podnik se ale již připravuje na to, že rozhodnutí pravomocné bude a své nejmodernější vozy začal stahovat na linky, kde omezení rychlosti tolik nevadí.

I když je adaptivní tempomat dnes ještě u většiny aut docela drahou položkou příplatkové výbavy, časem by tomu tak být nemuselo, ostatně jednodušší systémy regulující rychlost jízdy se dostávají do standardní výbavy již nyní. Zatímco bezpečnost adaptivní tempomat nejspíše dokáže zvýšit, plynulost dopravy nikoli. Naznačil to experiment ČVUT, který ukázal, že když za sebou jede větší množství aut s puštěnými adaptivními tempomaty, každá změna tempa se postupně násobí.

Tento týden byl dosud na českých i slovenských silnicích obzvláště tragický. Podle Jindřicha Šachla z ČVUT čeští řidiči nejsou dostatečně informováni o možných rizicích nebezpečné jízdy. „Bavíme se o tom, jak zacílit kampaň na co nejširší publikum,“ říká Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu v 90' ČT24. Předseda správní rady Asociace autoškol Ondřej Horázný vidí problém už ve vzdělávání řidičů. Zkoušky jsou prý příliš zastaralé a nedostatečně připravují na reálné situace v provozu.

O prázdninách na silnicích zahynulo 128 lidí, meziročně o pět více. Ve stejném období se naopak oproti minulému roku snížil počet nehod a klesl i počet zraněných. Letní data v úterý zveřejnili dopravní policisté.

Přes 6500 neukázněných řidičů odhalily radary za první dva týdny úsekového měření na D1 mezi Souticemi a Loktem, víc než devadesát procent z nich zachytily přístroje ve směru na Prahu. Jde o úsek, kde se letos začalo měřit nejdřívě, nyní však již radary hlídají řidiče i na dalších dvou rozkopaných místech na D1. Od noci z neděle na pondělí začne ostré měření ještě na dalším úseku – u Velkého Meziříčí.

Hasičům se ve středu odpoledne podařilo odstranit z železničního náspu poslední vagony nákladního vlaku, který v neděli vykolejil u Mariánských Lázní. Může tak začít prohlídka tratě, která má zjistit, jestli lze opravit poškozené koleje a trakci.

Po železniční nehodě, která se stala v neděli u Mariánských Lázní, má Správa železniční dopravní cesty docela jasno – může za ni strojvedoucí, který překročil rychlost. Jenomže strojvedoucí situaci vidí docela opačně a viní z ní hlavně SŽDC. Jde o to, jakým způsobem bylo označeno rychlostní omezení na místě, kde se staví nový silniční nadjezd. Strojvedoucí, kteří po trati přes Mariánské Lázně jezdí, tvrdí, že ten, kdo tudy projede jen jednou za čas a o změně neví, nemusí stihnout zpomalit. Na riziko upozorňovali již před nehodou.

Na dvou rozkopaných úsecích D1 – u Velkého Meziříčí a u Mirošovic ve směru na Brno – by mohlo začít úsekové měření, a to v neděli nebo v průběhu příštího týdne. Na dalších místech D1, kde probíhá modernizace a rychlost je omezena na 80 kilometrů v hodině, začne měření v srpnu. Ministerstvo dopravy ani ŘSD nechtějí prozradit, kdy přesně radary spustí, České televizi však plánované termíny potvrdily obce u dálnice.

Když se stavěl železniční Ejpovický tunel u Plzně, hovořilo se o něm i jako o zárodku budoucího zrychlování železnice. Konstrukce měla umožnit jízdu až dvousetkilometrovou rychlostí. Výsledek? Více než po půl roce provozu vlaky jezdí nanejvýš stodvacítkou. Po testech, které se zaměřily na chování troleje při průjezdu vlaku vyšší rychlostí, není na pořadu dne ani zrychlení na 160 km/h.

Řidič hasičské cisterny Petr Matějíček dostal za loňskou tragickou nehodu, při které zemřel jeho kolega, trest šestnáct měsíců se zkušebním odkladem na dva roky. U šumperského soudu přiznal vinu a projevil lítost. On sám při nehodě cisterny přišel o nohu a zranili se také další jeho dva kolegové i řidič osobního auta, se kterým se vůz srazil. Matějíčkovi původně hrozilo až šest let vězení.

V Branišovicích na Brněnsku zatím nemohou nainstalovat speciální práh, který se propadne pod rychle jedoucím vozem. Obec stále nemá potřebná povolení, proti je i policie. Spíš než novinku, kterou české zákony a vyhlášky neznají, doporučuje úsekové měření. To ale nemá kdo v obci spravovat.

Na části takzvané podkrušnohorské magistrály mezi Mostem a Bílinou se má v budoucnu jezdit rychleji, až 110 kilometrů v hodině. Shodli se na tom dopravní odborníci i zástupci Ústeckého kraje. Před zvýšením rychlosti na této čtyřpruhové silnici ale bude potřeba některá místa upravit.

Doporučeno 130, ale skutečný limit je jenom nebe – tak se dnes jezdí na německých dálnicích kromě úseků, kde je rychlost omezena místní úpravou. Sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová připojila svůj hlas k těm, kdo volají po celoplošném rychlostním limitu. Argumentují bezpečností i emisemi aut ve vyšších rychlostech.