Rwanda strana 2 z 3

Let, jímž chtěla Británie deportovat do Rwandy první migranty, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, byl zrušen. Stalo se tak poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. „Poslední letenky byly zrušeny. Do Rwandy nikdo neodcestuje,“ napsala na Twitteru charitativní organizace Care4Calais, která za práva migrantů bojuje.

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Kodaň vyjednává s vládou Rwandy o přebírání uprchlíků. Přestože je Dánsko členem EU, v oblasti vnitřních záležitostí má výjimku, a severské království tak následuje Velkou Británii, která se na přemisťování migrantů s africkou zemí už domluvila zkušebně na pět let. Jen letos přeplulo přes vody Lamanšského průlivu z Francie do Anglie na šest a půl tisíce běženců.

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Zástupci 175 zemí OSN schválili velmi důležitou rezoluci o ukončení znečištění plastem. Podle komentářů expertů by to mohlo znamenat přelom – je to začátek procesu, který by do dvou let mohl vést k uzavření mezinárodní smlouvy upravující výrobu, zpracování a recyklaci plastů. A to znamená možná první globální krok pro zastavení plastového znečištění planety.

Už padesát let funguje mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. V začátcích se na jejích aktivitách podílely jen desítky pracovníků, teď zaměstnává víc než šedesát tisíc lidí, a to většinou místních. Například z Česka a Slovenska na mise do zahraničí vyrazí pomáhat zhruba třicet pracovníků ročně. Mnohdy složitý boj o zachování neutrality nejslavnější humanitární organizace mapuje pohnutou historii nejmodernějších dějin.

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce od konce loňského roku, zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti koronaviru však v zemi výrazněji nestoupá. Epidemická situace se zhoršuje i v Maďarsku, kde vláda ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření. Rusko pak zaznamenalo dosud nejvíce úmrtí na covid za jediný den. Vzestup počtu případů koronaviru hlásí také Norsko a Dánsko. Africe pak chybí nejen vakcíny proti covidu, ale také injekční jehly.

Zhroucení legitimní moci v Súdánu poukázalo na sílící tendence na africkém kontinentě, které vyvolávají novou vlnu politické nestability. Patří mezi ně etnické napětí, korupce nebo ekonomická zaostalost. Afrika letos zaznamenala již čtyři převraty, což připomíná období krvavých revolucí před rokem 2000.

Na 25 let poslal v pondělí rwandský soud do vězení Paula Rusesabaginu, kterého shledal vinným z terorismu. Sedmašedesátiletý bývalý manažer, jehož příběh se stal předlohou filmu Hotel Rwanda, obvinění z teroru popírá a prohlásil, že k soudu byl unesen z Dubaje. Podle Rusesabaginovy dcery a právníka jednal soud na přání rwandského prezidenta Paula Kagameho, kterého byl Rusesabagina výrazným kritikem.

Ve vesnici Saint-Laurent-sur-Sèvre poblíž francouzského Nantes byl nalezen zavražděný kněz. Podezřelý se sám přihlásil na policii. U zavražděného údajně dočasně bydlel. Podle informací médií jde o stejného muže, který loni zapálil katedrálu v Nantes a čeká ho v této kauze soud. Požár tehdy založil Rwanďan, který zde pracoval jako dobrovolník. Policie nicméně souvislost nepotvrdila.

V africkém Mosambiku prchají před řáděním islamistů statisíce lidí. Na novou frontu s muslimskými extremisty už své vojáky vyslala jako první země Rwanda. Evropská unie svolává výcvikovou misi pro místní bezpečnostní síly.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nechal odtajnit státní archivy o etnickém vraždění v africké Rwandě. Francie a s ní i celý svět se tak ve středu dočká nových informací o jedné z nejhorších genocid moderní doby. Zveřejněna bude rovněž nová studie, podle které vláda prezidenta Francoise Mitteranda v roce 1994 nepodnikla takřka nic, aby rwandský masakr zastavila.

Ztráta matky nemusí být pro gorilí mládě tragédií, jak je tomu u jiných druhů primátů. Nový výzkum ukazuje, jak dobře se tlupy starají o sirotky i opuštěná mláďata.

Francie nese velký díl zodpovědnosti za to, že události ve Rwandě v roce 1994 skončily genocidou, během níž bylo povražděno na osm set tisíc lidí. Na vraždění ani přípravách na ně se ale nijak nepodílela a vinu za ně nenese. K takovému závěru dospěla komise historiků, která na pokyn francouzského prezidenta Emmanuela Macrona roli Francie v masakrech přezkoumávala. Současný rwandský prezident Paul Kagame Francii obvinil ze spoluviny na krveprolití, které se odehrálo v době, kdy byl v úřadu Francois Mitterand.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už počtvrté za sebou stalo Finsko, Česko si oproti loňsku o jednu příčku polepšilo a skončilo osmnácté. Koronavirus přinesl rok strachu, úzkosti, nemocí, smrti, osamělosti a karanténních uzávěr, ale nová Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) nasvědčuje tomu, že pandemie elán lidí neudusila, píše agentura AP.

Italský velvyslanec v Kongu Luca Attanasio a dva další lidé zemřeli po útoku na konvoj Organizace spojených národů (OSN) na východě Konga. Útočníci chtěli nejspíš unést představitele OSN. O útoku informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího národního parku Virunga v Kongu a diplomatické zdroje. Češi v konvoji nebyli. Konžský ministr vnitra z útoku obvinil povstaleckou skupinu ze sousední Rwandy.

Francouzsko-rwandský manželský pár vyšetřovatelů už léta zaměřuje svou pozornost na pachatele rwandské genocidy z roku 1994. Někteří pachatelé afrických masakrů jsou totiž i po letech stále naživu a na svobodě, stejně jako přeživší, kteří na ně mohou ukázat. Manželé Alain a Dafroza Gauthierovi pátrají po vrazích jak ve Rwandě, tak i Francii, kam řada vrahů utekla. V úterý jeden z nich přitom stane před soudem.

Česko se propadlo v žebříčku vnímání korupce, který sestavuje Transparency International (TI), o pět míst. Mezi 180 sledovanými zeměmi je na 49. příčce. Pokračuje tak negativní hodnocení vývoje v tuzemsku, protože i na loňském indexu si Česko proti roku 2019 pohoršilo. Podle české pobočky TI jsou na vině špatně nastavená pravidla, vyprázdněná státní správa či neprůhledný lobbing.

Odvětvím, na kterém se rok 2020 podepsal snad nejhůře, je turistický průmysl. Za koronavirové krize osiřely i ty nejvyhledávanější cestovatelské atrakce na celém světě. A miliony lidí, které turismus živí, přišly o práci. Někteří ale i v této situaci našli nový recept na úspěch.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Před třiceti lety začala ve Rwandě občanská válka, která se později přeměnila v celonárodní apokalypsu a největší genocidu od holocaustu. Za sto dní zemřelo až milion lidí a dva a půl milionu obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů. Konflikt rezonoval celým světem, kterým se rychle šířily strašlivé obrázky a svědectví z masakru, a odhalil, jak mohou mít některá rozhodnutí kolonizátorů a zainteresovaných západních velmocí negativní dopady. Šlo navíc o jeden z prvních případů, který odhalil slabiny OSN a vyvolal kritiku mírových misí organizace.