Ropa strana 4 z 5

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.

Ceny ropy zahájily pondělní obchodování v Asii výrazným růstem. Reagovaly tak na rozhodnutí těžařů ze skupiny OPEC+ zvýšit v červenci těžbu stejným tempem jako v předchozích dvou měsících. To bylo úlevou pro ty, kteří očekávali výraznější zvýšení.

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.

Rakousko a Česko se shodují v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, blízké postoje mají také v otázkách migrace. Po jednání v Praze to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a nová šéfka rakouské diplomacie Beate Meinlová-Reisingerová. Obě země podle ministryně sledují jasnou linii a chtějí spravedlivý a trvalý mír, který nebude na úkor Ukrajiny a Evropy. Na Rusko je potřeba vyvinout větší tlak, řekla.

Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Prezident USA Donald Trump doufá, že klesající ceny ropy doženou Kreml k dohodě o příměří na Ukrajině. Příjmy z černého zlata tvoří necelou třetinu ruského rozpočtu, přičemž Moskva počítá s masivními vojenskými výdaji, což by mohlo nynější vývoj na trhu s ropou zkomplikovat. Podle experta Karla Svobody ale Rusko bude na válečné výdaje sahat až jako poslední.

Evropská komise (EK) navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie (EU).

Ceny ropy na začátku nového týdne prudce klesají. Skupina OPEC+ se totiž chystá urychlit zvyšování těžby, což vyvolává obavy z výrazného převisu nabídky na trhu. Vývoj poptávky po ropě ale kvůli americkým clům zůstává nejistý.

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitelé několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Za vyváženou a spravedlivou označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny.

Společnost Orlen Unipetrol v pondělí začala ve své litvínovské rafinérii zpracovávat výhradně ropu dovezenou ze západu rozšířeným italským ropovodem TAL. Tamní rafinérie tak poprvé od roku 1965 nevyužívají ruskou ropu z ropovodu Družba, informoval generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.

Kuvajt za půl roku odebral občanství 42 tisícům lidí, píše server France24 a další média. Nový kuvajtský vládce, emír Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, zahájil „očistu společnosti“ honem na cizince, kteří podle úřadů občanství získali nelegálně, změny se ale dotkly i opozice, známých osobností či manželek Kuvajťanů. Se ztrátou státní příslušnosti přišli lidé o přístup k základním právům.

Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům hútíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Mluvčí povstaleckého ministerstva zdravotnictví podle agentury AFP uvedl, že o život přišlo 74 lidí, dalších 171 utrpělo zranění. Dodal, že záchranné práce pokračují. Údaje nelze nezávisle ověřit. Podle Reuters se jednalo o jeden z nejsmrtelnějších úderů od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem.

Do Česka poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové, řekl ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS). Tuzemsko je tak po více než šedesáti letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky suroviny jiné provenience než ruské už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie.

Pohonné hmoty v tuzemsku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl roku. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny dlouhodobě sleduje.