Poslanec strana 3 z 5

Sněmovna bude příští středu hlasovat o zvyšování daní. Bez ohledu na to, jestli do té doby skončí vystoupení poslanců u řečnického pultíku, jak rozhodla vládní koalice. Podle místopředsedkyně Pirátské strany Olgy Richterové ale je pochopitelné, že se opozice snaží jednáním „na hraně“ brzdit vládu, která jedná „na sílu“. Také se jí nelíbí, že vláda sleduje jediný cíl: vybrat do rozpočtu více peněz.

Šéfem britské Dolní sněmovny se stal labourista a dosavadní místopředseda Lindsay Hoyle. Poslanci jej zvolili v tajném hlasování ve čtvrtém kole, v kterém Hoyle porazil svého stranického kolegu, anglikánského vikáře Chrise Bryanta. Nejvíc hlasů získal Hoyle i v prvních třech kolech. Ve funkci bude do středy, kdy bude Dolní sněmovna rozpuštěna kvůli prosincovým předčasným volbám. Po nich ho budou muset poslanci v čele komory potvrdit, nebo si zvolí někoho jiného.

Rumunský parlament vyslovil důvěru menšinové vládě premiéra Ludovica Orbana. Centristický kabinet, který tvoří kromě tří nestraníků vesměs členové Orbanovy Národní liberální strany (PNL), podpořily menší strany dosavadní opozice. Důvěru nové vládě dalo 240 ze 465 poslanců.

Nově vzniklá Národní sportovní agentura by podle prezidenta Českého svazu biatlonu Jiřího Hamzy měla být apolitická. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Hamza kritizuje, že se předsedou agentury stal bývalý hokejový brankář Milan Hnilička, který je současně poslancem za hnutí ANO. Další zákonodárci navíc zřejmě zasednou v patnáctičlenné Národní sportovní radě, kterou jmenuje právě Hnilička.

Poslanci se v pátek znovu nedostali k hlasování o vládním daňovém balíčku ani zvýšení rodičovského příspěvku. U daňových změn chce koalice ANO a ČSSD předčasně ukončit sněmovní debatu a hlasovat ve středu. Dlouhé opoziční projevy totiž považuje za obstrukce. Předčasné ukončení sněmovní debaty o daňovém balíčku ale kritizuje část opozice. Ta naopak tvrdí, že vláda chce nejprve schválit daňový balíček a rodiny s malými dětmi si proto bere jako „rukojmí“. Politici o pátečním dění ve sněmovně diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Svými kroky zásadně ovlivnil dění kolem brexitu, když v parlamentu zablokoval některé vládní návrhy. Kvůli tomu čelil kritice, že není nestranný. Je známý svérázným vystupováním i extravagantní volbou kravat, především ale velmi hlasitým zjednáváním si pořádku mezi poslanci. Svým „Order!“ rozburácel Dolní sněmovnu celkem čtrnácttisíckrát. Po deseti letech John Bercow v čele komory i ve funkci poslance končí.

Slovenská sněmovna výrazně prodloužila předvolební moratorium na zveřejňování výsledků průzkumů popularity politických stran. Místo současných čtrnácti dnů to má být nově hned padesát dnů. Předloha čelila kritice části opozičních poslanců, Slovenské akademie věd i slovenské asociace výzkumných agentur. Parlamentní volby čekají zemi za čtyři měsíce.

Většina Britů se domnívá, že násilí vůči poslancům nebo při demonstracích má smysl, pokud by přineslo jimi preferované řešení situace kolem brexitu. Plyne to z průzkumu veřejného mínění, který uskutečnily Edinburghská a Cardiffská univerzita. Ten také ukázal, že většina zastánců odchodu z EU je ochotná obětovat jednotu Spojeného království i ekonomickou prosperitu.

Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

Evropští poslanci chválili končící Evropskou komisi za budování sociálního pilíře Evropské unie. Kritizovali ji za postup v oblasti migrace a někteří také za nedostatečnou ochranu životního prostředí. Předsedu Jeana-Claudea Junckera na závěr ocenili potleskem vestoje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici. Mandát k sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Jeho kancelář informovala, že šanci nyní bude mít šéf centristické koalice Modrobílí Benny Gantz.

Denník N na svém webu zveřejnil část nahrávky a přepis rozhovoru bývalého slovenského generálního prokurátora Dobroslava Trnky s podnikatelem Marianem Kočnerem obviněným v několika kauzách včetně vraždy novináře Jána Kuciaka. Nahrávka poukazuje na korupci poslanců při volbě šéfa prokuratury. Naznačuje také, že Trnka se pokusil vydírat šéfa finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka, za což mu Kočner nadává.

Rumunský parlament vyslovil nedůvěru sociálnědemokratické menšinové vládě premiérky Viorici Dancilaové. Podle tiskových agentur se pro konec kabinetu vyslovilo 238 poslanců. Opozice Dancilaové a jejím ministrům vyčítala především nekompetentnost, neustálé útoky na soudní systém a na vládu práva a také narůstající deficit.

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

Vůdci dvou nejsilnějších formací v izraelském parlamentu se shodli, že spolu začnou jednat o vytvoření koaliční vlády. Benny Gantz z uskupení Modrobílí a dosluhující premiér Benjamin Netanjahu ze strany Likud to oznámili po schůzce s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Modrobílí získali ve volbách 33 a Likud 31 mandátů. Dohromady by tak měli ve 120členném parlamentu většinu 64 poslanců.

Sněmovna ve středu odpoledne jednala o zvýšení důchodů v příštím roce. Průměrná penze má vzrůst podle vládní předlohy o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Novelu sice poslancům vrátil Senát, který chtěl ještě více přilepšit starším seniorům, na to však poslanci nekývli. Vládní návrh prošel zcela jednoznačně, pro bylo 176 poslanců, proti nikdo.

Italští poslanci vyslovili důvěru nové vládě Giuseppe Conteho. Premiér jim slíbil, že chce více spolupracovat s Evropskou unií ohledně imigrace a státního rozpočtu. Na koalici se dohodlo populistické Hnutí pěti hvězd s levicovou Demokratickou stranou, do čela si vybrali nestraníka. Musí ještě získat důvěru senátorů, což se očekává.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisu Johnsonovi vyvést zemi 31. října z Evropské unie bez dohody. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do Sněmovny lordů, kde bude muset překonat ještě řadu nástrah. Johnson chtěl kvůli přijetí zákona vyvolat předčasné volby, které by se uskutečnily 15. října. Nenašel však pro to dostatečnou podporu sněmovny.

Indové vyšli demonstrovat kvůli dalšímu případu znásilnění. Široké pobouření vyvolal případ dívky, která byla těžce zraněna při podezřelé dopravní nehodě poté, co obvinila poslance vládnoucí strany ze znásilnění. Zranění při nehodě utrpěla i její právnička, další dva lidé zemřeli. Nezávislé studie Indii hodnotí kvůli sexuálnímu násilí jako jednu z nejnebezpečnějších zemí pro ženy.

Před třiceti lety musel komunistický režim v Československu přihlížet tomu, jak čtveřice polských disidentů vykřikuje v centru Prahy hesla o svobodě a konci sovětského bloku. Šlo o zástupce Solidarity, kteří se ovšem začátkem léta v částečně demokratických volbách stali polskými poslanci. Situace u nás byla jiná a do pádu režimu ještě zbývaly dlouhé měsíce.

Senát podpořil zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak navrhla vláda a schválila sněmovna. Důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a víc, chce ale přidat 1000 korun měsíčně. Rozhodl o tom ve čtvrtek přes nesouhlas ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), senátoři sociální demokracie to ale podpořili. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Ukrajinská prezidentská strana Sluha lidu má jistou parlamentní většinu. Po sečtení 93 procent hlasů z nedělních předčasných voleb má v jednokomorové sněmovně 253 ze 450 křesel. Poprvé za téměř čtvrtstoletí ukrajinské nezávislosti ovládne sněmovnu jediná politická formace. Podle některých komentářů bude v příštích pěti letech moc soustředěna v rukou prezidenta Volodymyra Zelenského.