Podzim strana 2 z 3

Na víkend se oteplí, v sobotu mohou teploty vystoupat až na devatenáct stupňů Celsia. Při nízké oblačnosti ale zůstanou nižší. Pršet může místy v sobotu, v neděli jen ojediněle. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

Po oteplení na začátku týdne, kdy se může teplota na jihu Moravy dostat až na 24 stupňů Celsia, se v polovině týdne citelně ochladí. Ve středu a ve čtvrtek bude pršet, místy i vydatně. Nejchladněji bude o víkendu, kdy by se na většině míst teploty přes den neměly dostat nad patnáct stupňů, uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Středomořské klima s horkými a slunečnými léty, která trvají podstatně déle než v Česku, a samozřejmě teplé moře jsou hlavní důvody, proč každoročně vyráží mnoho turistů do Řecka. Tamní podnebí má ale i několik zvláštností.

Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí – seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.

Biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka vítá zrušení povinnosti nosit ve veřejné dopravě ochranu dýchacích cest. Řekl to v Událostech, komentářích. Situace je podle něj příznivá, přesto všem doporučuje třetí dávku očkování proti covidu. S tím souhlasí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, který byl hostem Devadesátky ČT24. Nic účinnějšího než očkování podle něj stále neexistuje.

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.

Laboratoře v Česku ve středu potvrdily 11 452 případů koronaviru, jde o více než padesátiprocentní nárůst oproti minulému týdnu. Na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní připadá 478 nově nakažených, vyšší byla týdenní incidence naposledy před Vánocemi. Dál se snížil počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, je nejnižší od konce října. S variantou omikron se potká každý, řekl virolog Evžen Bouřa. Hlavní zbraní proti covidu zůstane podle něj očkování. Farmaceutické firmy už také vyvíjí vakcínu zaměřenou na omikron, která by měla být účinnější než dnešní očkovací látky, připomněl Bouřa.

Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý, spadlo totiž jen 58 procent dlouhodobého průměru za období 1981-2010. Z teplotního hlediska patřil letošní podzim k teplejším, ale jen lehce – asi o šest desetin stupně – se vzdálil od dlouhodobého normálu.

Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý. Spadlo jen 58 procent dlouhodobého průměru srážek za období 1981-2010. Z teplotního hlediska byl podzim poněkud teplejší, ale jen lehce (asi o šest desetin stupně) se vzdálil od dlouhodobého normálu.

Letošní meteorologický podzim se v pražském Klementinu zařadil mezi deset procent nejteplejších podzimů za 247 let, kdy se počasí na této nejstarší české meteorologické stanici sleduje. Průměrná teplota od začátku září do konce listopadu byla 11,6 stupně Celsia, to je o 1,8 stupně více, než je dlouhodobý průměr z let 1775 až 2014. Samotný listopad byl letos s 6,3 stupně Celsia teplotně průměrný, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Meteorologická zima začíná 1. prosince. Vypadá to ale, že prvních vloček v nížinách se dočkáme už o pár dní dřív. Ještě předtím je před námi docela vlídný podzimní víkend.

Každý podzim se listy téměř poloviny druhů stromů a keřů v Severní Americe zbarví dočervena, zatímco v Evropě se ve stejnou dobu mění listí mnohem častěji dožluta a dohněda. Vědci tuto záhadu řeší už 150 roků, nyní se ji pokouší zodpovědět výzkum, podle nějž americké porosty produkují více červeného pigmentu, aby se chránily před ostrým světlem v citlivém podzimním období.

Příliv studeného vzduchu slábne. Teplota se ve čtvrtek odpoledne ještě většinou nedostala nad 10 stupňů. Od pátku se ale díky teplejšímu oceánskému proudění oteplí. V příštím týdnu mohou padat na některých místech i teplotní rekordy. Nejteplejším dnem bude středa.

Jedním z typických příznaků podzimu je kromě zkracování dnů a ochlazování také to, že se do domů a bytů začíná stahovat hmyz a pavouci. Jenže otázka, jak tato zvířata poznají, že se blíží zima, je pro vědce značně složitá.

V Česku se bude v následujících dnech výrazně oteplovat, o víkendu by se dokonce mohlo počasí podobat létu. Mírně ochlazovat se má už v pondělí, výraznější pokles teplot však meteorologové očekávají až v polovině příštího týdne, tedy na začátku října. Dlouhodobý výhled pak počítá s tím, že listopad a prosinec by mohly být teplotně nadprůměrné.

S návratem lidí do práce a dětí do škol se očekávají vyšší přírůstky nakažených nemocí covid-19. Bude situace tak špatná jako loni a čím se aktuálně liší od minulého podzimu? Podle imunologa Václava Hořejšího je pravděpodobnější scénář optimistický. „Situace je nadmíru výtečná,“ říká. Naočkována je více než polovina populace Česka. Zcela jasné prý není, kolik lidí ve skutečnosti už nemocí prošlo. Studie ukazují, že by to mohlo být až třikrát více, než je oficiální číslo. Na druhou stranu ale během podzimní vlny bude dominovat varianta, která je mnohem nakažlivější, než ta loňská, upozorňuje genetik Jan Pačes. Odborníci o tom debatovali v pořadu 90' ČT24.

Po deštivější neděli se ochladilo a od začátku nového týdne prší skoro v celém Česku, místy i vydatně. Na návětří Krkonoš spadlo od pondělního do úterního rána víc než 70 litrů vody na čtvereční metr a hladiny řek odvodňující Krkonoše stoupaly. Na Labi ve vodoměrném profilu Labská byl v úterý ráno dosažen druhý povodňový stupeň.

Epidemiolog Petr Smejkal doporučuje lidem vybírat letní dovolenou mezi zeměmi Evropské unie, protože budou uznávat společný covid pas. Přesto by podle něho bylo dobré vyžadovat po příjezdu z dovolené PCR test. Nevěří, že očkováním do podzimu Češi dosáhnou kolektivní imunity a myslí si, že ve vnitřních prostorech budou i na podzim nutné roušky. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Existují čtyři scénáře dalšího vývoje epidemie covidu-19. Pravděpodobně na podzim nastane zhoršení, bude stoupat reprodukční číslo, ale epidemie nezatíží nemocnice. Pak je možné vývoj udržet měkkými opatřeními. Na diskusi zástupců oboru hotelnictví a gastronomie (HoReCa) a vládních představitelů to řekl epidemiolog Rastislav Maďar.

Barevný západ slunce bývá na podzim často nejimpozantnější z celého roku. Princip ranních a večerních červánků je úplně stejný: sluneční paprsky musejí těsně nad horizontem projít mnohem delší cestu skrz atmosféru a při tom se rozptyluje víc modrého světla. Sluneční záření pak nabere barvu zbývajících červených odstínů. Jsou vidět ještě ve chvíli, kdy už je slunce skryté pod obzorem – až do úhlu 5°.

Na olomouckém výstavišti začala podzimní přehlídka ovoce a zeleniny Flora Olomouc-Hortikomplex. Protože se koná v době rostoucího počtu nákaz novým koronavirem a krátce před vyhlášením nouzového stavu, provází ji přísná hygienická opatření. Výstava je zaměřena na vnitřní složení a zdraví prospěšné látky v rostlinách a jejich plodech. Součástí Flory, která potrvá do neděle, je i tradiční festival gastronomie a nápojů Olima a zahradnické trhy.

Názory na letošní léto jsou hodně rozporuplné. Někdo byl spokojen, že léto nebylo tak úmorně horké jako před rokem. Někdo naopak postrádal více dnů s tropickou teplotou a objevil se i názor, že léto, kdy nesvítí slunce a teplota se nedostane minimálně na 30 stupňů, není tím pravým létem.

Meteorologové se za 10 dní rozloučí s létem, a to znamená, že velká předpovědní centra vydávají poslední sezonní výhledy na podzim 2020. Jak z nich vychází střední Evropa?