Parlamentní volby 2021 strana 3 z 3

Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Do podzimních sněmovních voleb povede komunistickou stranu znovu Vojtěch Filip. Ústřední výbor na svém jednání v Nymburce hlasoval o jeho odvolání, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu Filipovi kritici nesehnali. Ve funkcích zůstali i tři jeho místopředsedové. Kateřinu Konečnou, která na post místopředsedkyně rezignovala, nahradil Milan Krajča. Filip loni ohlásil, že na sjezdu nebude již usilovat o znovuzvolení, sjezd ale KSČM několikrát odložila a nyní je jeho termín až po volbách.

Ve volbách by v březnu zvítězila koalice Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí. Získala by 28,5 procenta hlasů. Za ní by se umístilo s 22 procenty hnutí ANO. Vyplývá to z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi. Kdyby strany kandidovaly samostatně, ANO by zvítězilo.

Strana zelených ukončila vyjednávání s ČSSD o předvolební spolupráci, oznámil její spolupředseda Michal Berg. Sjezd sociálních demokratů a další kroky po něm nedávají Zeleným naději, že by bylo možné naplnit základní požadavek spolupráce, kterým je zásadní změna politické kultury v Česku. O ukončení předvolební spolupráce v pondělí Zelení informovali předsedu ČSSD Jana Hamáčka. O spolupráci strany vyjednávaly od ledna. Hamáček řekl, že se Zelenými o konci jednání osobně nemluvil a vzkazy přes média ho mrzí.

Jedním z důležitých témat nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny bude epidemie covidu-19. Zatímco zástupci vládních stran ji považují za obstojně zvládnutou, opozice vytýká především nekoncepční plánování a řízení nebo nejasné odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Politici se ale v předvolebním speciálu Událostí, komentářů shodují, že zásadní bude nastartovat ekonomiku a vyřešit zvyšující se zadlužení státu.

Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu (ÚS) obstálo. Soudci odmítli stížnost Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, podle nichž prezident nezvykle časným vyhlášením voleb zneužil svou pravomoc a zvýhodnil v kampani vládní strany, které jsou díky podílu na exekutivě více vidět, aniž by z této „propagace“ musely skládat účty.

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel lidovecký návrh novely volebního zákona. Zpravodaji Marku Výbornému (KDU-ČSL) prošel i požadavek na zkrácené projednání ve výborech na dvacet dnů. Návrh počítá se zachováním čtrnácti krajů – k čemu se nově přihlásila i SPD, která dříve preferovala vytvoření jediného celorepublikového volebního obvodu. Na jediném volebním obvodu nyní trvá už pouze ANO. Během interpelací premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že k žádnému rozvolňování opatření po skončení současného lockdownu nedojde.

Volby do sněmovny by v únoru vyhrálo hnutí ANO, které by stejně jako o měsíc dříve získalo 26,5 procenta hlasů. Těsně za ním by podle volebního modelu agentury Median skončila koalice Pirátů a STAN, která si rovněž udržela lednovou podporu 25 procent lidí. Do dolní parlamentní komory by se naopak nedostali sociální demokraté. Podpora voličů ČSSD klesla v únoru na 4,5 procenta.

Vláda vypracuje vlastní návrh nového volebního zákona, řekl ve středu před odletem na summit zemí V4 do Polska premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet by ho měl projednat na své nejbližší řádné schůzi v pondělí. Parlamentní strany o úpravách volebních pravidel jednají kvůli verdiktu Ústavního soudu, který před dvěma týdny některé pasáže předpisu zrušil. Minulý týden se přitom sněmovní strany shodly, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh.

Politici jednají o nové podobě volebního zákona. Ústavní soud rozhodl, že způsob, kterým se rozdělovaly mandáty v posledních pěti volbách, odporuje ústavě, a zrušil přepočet podle d'Hondtovy metody. Politici nyní musí volit mezi alternativami. Část stran by ráda zachovala bonus pro silnější strany, jiné trvají na tom, aby rozložení nové Poslanecké sněmovny co nejvíce odpovídalo podílům hlasů ve volbách. Podle bývalé ústavní soudkyně Ivy Brožové jsou většinové prvky žádoucí a před přísnou poměrností varovala. Volebnímu systému se věnovali politici a právní experti v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Sněmovní strany se na úterní schůzce shodly, že pro úpravu volebního zákona použijí poslanecký návrh KDU-ČSL, který je již ve sněmovně. Informovali o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Novela se tak vyhne vládnímu legislativnímu procesu, což ušetří čas. Shoda je i na tom, že by koalice stran měly pro vstup do sněmovny získat více než pět procent hlasů, existuje ale víc návrhů. Podle šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) by se mělo sejít vedení sněmovny, Senátu a parlamentních frakcí a na změnách volebních pravidel se dohodnout.

Už za osm měsíců mají v Česku proběhnout volby do Poslanecké sněmovny, do té doby se ale musí změnit volební zákon. Minulý týden o tom rozhodl Ústavní soud (ÚS). Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka (Trikolóra) rozhodnutí ústavních soudců kritizuje, a to nejen proto, že se na verdikt čekalo tři roky. Vadí mu i samotný obsah rozhodnutí. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích.

Předvolební kampaň formálně trvá téměř již měsíc a pokračovat bude ještě dalších osm měsíců. Pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí to bude znamenat, že bude mít mnohem více práce s kontrolami výdajů na kampaň, než měl po minulých volbách. Úřadem však nyní zmítají spory kvůli organizačnímu řádu. Podle člena jeho vedení Jana Outlého soustředí všechny pravomoce do rukou předsedy, toho by v budoucnu mohl potenciální politicky angažovaný ředitel zneužít. Jan Outlý byl hostem Interview ČT24.

To není politická kultura, to je zběsilý běh, který skončí tím, že si nabijeme ústa, komentoval bývalý premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart jednání, která se rozběhla hned po středečním rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil část volebního zákona, protože porušuje rovné volební právo a šance kandidujících subjektů. Politici začali rychle hledat řešení, jelikož do sněmovních voleb zbývá jen osm měsíců.

Politické strany začínají vymýšlet varianty nového volebního zákona. Ústavní soud zrušil část pravidel. Volby do sněmovny přitom budou už za osm měsíců. Rozhodnutí Ústavního soudu ostře zkritizoval premiér i ministryně spravedlnosti. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský připustil, že rozhodování ohledně volebního zákona trvalo dlouho a může to vrhat negativní pohled na fungování instituce, přesto za verdiktem stojí. Rychetský byl hostem Interview ČT24.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se mohou uskutečnit i v případě, že politici nestihnou zareagovat na středeční nález Ústavního soudu (ÚS), který zrušil část volebního zákona. Zvýraznila by se role volebního senátu Nejvyššího správního soudu, který by musel mezeru v zákoně překlenout výkladem. „Pevně ale věřím, že k tomu nedojde,“ uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek. Politici již začali ve čtvrtek jednat o úpravě pravidel pro volby do sněmovny. Sněmovní ústavní komise doporučila zachovat 14 volebních obvodů. Úpravy zákona by měly být podle ní co nejmenší.

Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?

Ústavní soud označil dosavadní volební systém za nespravedlivý, protože metodou přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje malé strany. Nápravu má parlament obstarat ještě před sněmovními volbami. Advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru pro Interview ČT24 považuje krok za narovnání politické soutěže, jiní oslovení experti jej považují i za aktivistický zásah – a výhrady vznáší také k nastolené časové tísni, protože volby jsou už na podzim.

Premiér Andrej Babiš obvinil předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského z toho, že není nestranný a že slouží politickým zájmům. Konstituční tribunál se zrušením části volebního zákona snaží podle něj aktivně ovlivňovat politickou situaci v zemi, nahlodává důvěru občanů v politiku, a navíc útočí na hnutí ANO. Podle nových pravidel, která má na základě soudního nálezu vypracovat parlament, by měly proběhnout už podzimní sněmovní volby. Rychetský se proti Babišovi vymezil, Ústavní soud podle něj chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona, protože porušuje rovné volební právo a šance kandidujících subjektů. V některých krajích je totiž dosud potřeba pro zisk mandátu sesbírat násobně víc hlasů než v jiných. Konstituční tribunál současně usnadnil kandidaturu koalicím stran a hnutí. Pětiprocentní klauzule se u nich dosud sčítala na úroveň deseti, patnácti či dvaceti procent, pro příště už k tomu ale docházet nemá. Nová pravidla se mají týkat už letošních voleb.

Ústavní soud kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů voličů. Soud zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud měnil i paragrafy pro určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Přečtěte si celý text nálezu.