Ochrana přírody strana 3 z 5

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje rozsáhlé znečištění potoka Turold v okolí Mikulova. Voda, která protéká Chráněnou krajinnou oblastí Pálava i Lednicko-valtickým areálem, je znečištěna zejména amoniakem. Podnět inspektorům dalo vedení města Mikulov. Kdo za nebezpečnými látkami v potoce stojí, zatím ČIŽP nekomentuje.

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Na šumavské Modravě nebo Kvildě už turisté nebudou mít možnost zapůjčit si elektrokoloběžky. Tamní půjčovna sportovního vybavení je i přes velkou oblibu návštěvníků Šumavy vyřadila ze svého sortimentu, a to kvůli sporům se správou národního parku. Provozovatele výkonnějších koloběžek nebo segwayů navíc zanedlouho čeká i placení povinného ručení.

Kvůli rozdělání ohně v Národním parku České Švýcarsko v době hašení požáru dal děčínský magistrát pokutu třem lidem, každý z nich má zaplatit tři tisíce korun. Informoval o tom mluvčí magistrátu Luděk Stínil. Požár zasáhl les na ploše 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo zhruba šest tisíc hasičů, uhašen byl po dvaceti dnech.

Strážci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky v poslední době zaznamenávají zvýšený počet vozidel na lesních cestách. Návštěvníky vybízí, aby svá auta nenechávali mimo vyhrazená parkoviště. Za porušení jim hrozí až desetitisícová pokuta, ani to však mnohé řidiče neodradí.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se otevře turistům. Průlomové rozhodnutí ve čtvrtek vydala státní správa národního parku. O zpřístupnění cesty Luzenským údolím usilují na Šumavě už od devadesátých let. Zatímco z Bavorska je přechod přístupný, na české straně byly zatím veškeré snahy o otevření marné. Hlavním důvodem je ochrana tetřeva hlušce, který se v oblasti vyskytuje.

Nejvyšší český vrchol znovu obepíná ochranná plastová síť. Rozvinuli ji tam správci českého a polského národního parku. Přes léto má neukázněným návštěvníkům hor zabránit v pohybu mimo vyznačené plochy, a tedy i v devastaci vzácné přírody.

Krkonošský národní park (KRNAP) zahájil správní řízení s lyžařkou Sandrou Schützovou, donedávna českou reprezentantkou v běhu na lyžích. Podle fotografií, které sama zveřejnila na sociálních sítích, se zřejmě pohybovala v přísně střežené lokalitě v Obřím dole, kam je vstup podle zákona zakázaný. Lyžařka to popírá.

V horském resortu Dolní Morava na Orlickoústecku se pro turisty otevřel nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky Bridge 721. Ve výšce 95 metrů překonává údolí Mlýnského potoka z horského hřebene Slamník na hřeben Chlum. Místostarosta obce Dolní Morava Petr Vrzal doufá, že most do obce přivede více turistů a peněz, ekolog Mojmír Vlašín se naopak obává, že dojde k poškození přírody. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Lávka Sky Bridge je dlouhá 721 metrů a spojuje dva horské hřebeny Králického Sněžníku - Slamník a Chlum. Zátěžová zkouška lávky, která je v nadmořské výšce 1110 metrů, skončila v neděli, první turisté mostem projdou v pátek 13. května, vstupenky si musí koupit on-line. Agentura CzechTourism očekává, že unitkátní stavba přiláká do lokality návštěvníky z celého světa. Podle ochránců přírody je projekt problematický, nepříznivě ovlivní ráz krajiny.

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.

Jednání o obřím jezu na Labi u Děčína se znovu otevírají. Podkladem je nová studie. Zaměřila se na výtky národního parku, který před časem zvažovanou stavbu v podstatě zastavil s argumentem, že poškodí unikátní pískovcový kaňon. Studie namítá, že výjimečný ekosystém je možné přesunout.

Povodí Moravy získalo od magistrátu povolení pro stavbu protipovodňových opatření u řeky na Nových Sadech, která zvýší ochranu okrajové části Olomouce před velkou vodou. Stavba má být dokončena do závěru roku 2027, zjistila ČTK na úřední desce radnice. S projektem nesouhlasí zahrádkáři, pozemky totiž budou muset stavbě ustoupit. Zahrádkáři připravili vlastní projekt úprav na protějším břehu řeky Moravy, díky kterému by podle nich osada mohla být zachována. Tvrdí, že jejich varianta zajistí protipovodňovou ochranu i příhodnější podmínky pro živočichy.

Část zemědělců bude ve čtvrtek s traktory demonstrovat na silnicích. Agrární komora se zemědělským svazem tak protestují proti změnám v rozdělování dotací. Nová vláda slíbila, že je přepracuje s důrazem na vyšší ochranu přírody. S tím souhlasí Asociace soukromého zemědělství, která o protestech mluví jako o nátlaku agrobaronů. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a šéf Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek o tom diskutovali v Událostech, komentářích. Ministr zemědělství ve středu uvedl, že nikomu neupírá právo demonstrovat, odmítá však ustupovat nátlaku.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Tři mladí hřebci divokých exmoorských koní se ve středu přestěhovali do nové přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku. Rezervaci v cenném území vyhlásil na jaře Plzeňský kraj, který se podílel na převozu koní z rezervace u Rokycan. Zřejmě na začátku nového roku přibydou do Janovského mokřadu dvě mladé jalovice praturů. Původně měly být vypuštěny ve středu, v milovické rezervaci ochranářské organizace Česká krajina se je ale zatím v úterý nepodařilo odchytit.

„Vezete stavební suť? Zaplaťte.“ To obyvatelé Plzně nově uslyší při návštěvě některého z tamních sběrných dvorů. Radnice pravidlo zavádí od ledna příštího roku. Za přijetí kilogramu suti se bude účtovat koruna a padesát haléřů. Proti rozhodnutí radnice jsou ekologové, obávají se toho, že budou ve městě a jeho okolí vznikat nové černé skládky.

Stavbaři kvůli počasí pozastavili práce na rozhledně na Králickém Sněžníku. Pokračovat by tak měli až na jaře. Ekologové dlouhodobě upozorňují na pochybení a porušování zákonů o ochraně přírody. Podle nich by měl být projekt zastaven úplně. Bojí se hlavně přílivu turistů, proto už vznikají plány, jak pohyb lidí na hoře omezit nebo usměrnit.