Neil Armstrong strana 2 z 2

Prezident Nixon byl připravený i na situaci, kdyby první přistání na Měsíci neuspělo a posádka by před ním, během něj nebo po něm zahynula. Měl pro tento scénář dokonce napsaný speciální projev, který naštěstí nemusel nikdy pronést.

Zatímco pro běžného uživatele je pád operačního systému nepříjemností, která se dá snadno napravit, pro misi Apollo 11 by případná porucha počítače nebo programu znamenala katastrofu a zřejmě i smrt posádky. Proto museli počítačoví inženýři pro tento vesmírný let vymyslet něco úplně nového a superspolehlivého. Z pohledu současníka přitom tehdejší zázemí astronautů jistil systém velice triviální.

Šlo o největší mírový projekt, se kterým se do té doby člověk potýkal. Bylo to jako vytvořit deset Panamských kanálů nebo tři Projekty Manhattan: Přistání člověka na Měsíci je příběh mnoha. Je to příběh nejen Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse, ale i statisíců dalších lidí.

Neil Armstrong se stal astronautem díky obrovskému talentu, který byl poprvé prověřen za Korejské války, kdy sloužil u námořního letectva. Od bojování se pak přesunul k testování nových letadel včetně raketového letounu X-15. A jako určující se pro jeho budoucnost ukázala rozvaha, kterou projevil při pilotování právě tohoto stroje.

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.

Před 50 lety vyrazili lidé k Měsíci. V 9:32 východoamerického letního času vystartovalo Apollo 11. Astronauty vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější raketa historie – obří Saturn V.

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva – s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Před půl stoletím se poprvé člověk vydal na Měsíc a také tam přistál. Šlo o jeden z nejdůležitějších symbolických kroků, které se lidstvu podařily. Co všechno o výjimečné misi Apolla 11 víte a nevíte? Otestujte se:

Byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času a v houstonském letovém středisku zavládlo nadšení. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka. Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins. Výprava Apolla 11 se stala triumfem, cesta k němu však nebyla lehká. V příštích dnech uplyne od tohoto výjimečného okamžiku rovných 50 let.

K padesátému výročí přistání člověka na Měsíci vznikl dokumentární snímek prostě pojmenovaný Apollo 11 podle první společné mise astronautů Neila Armstronga, Edwina „Buzze“ Aldrina a Michaela Collinse. Nesměle by mohl tvořit tandem s rok starým Prvním člověkem, jenž vypráví o stejných událostech. Sdílí s ním rovněž snahu vše postihnout z bezprostřední blízkosti a smysl pro úchvatné, až nadpozemské vyznění scén.

Čínské vesmírné vozítko Nefritový králík 2 se již pohybuje po odvrácené straně Měsíce. Robot vyjel ze sondy na měkký, jakoby zasněžený měsíční povrch ve čtvrtek ve 22:22 pekingského času, zhruba dvanáct hodin po přistání čínské sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce. Informovala o tom čínská vesmírná agentura. Odvrácená část přírodního satelitu Země je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná – Číňané jsou první, komu se tam podařilo přistát.

Washington – Zatím poslední stopy v měsíčním prachu zanechala lidská noha 11. prosince 1972, kdy zde úspěšně přistála mise Apolla 17 pod vedením astronauta s českými předky Eugena Cernana. Plány na další cesty na jedinou přirozenou družici Země ale velmoci neopustily. V hledáčku má vesmírné expedice na Měsíc kromě Spojených států i Čína.

Praha - Amerika ztratila v Neilu Armstrongovi jednoho z největších hrdinů, vyhrál Americe závody ve vesmíru a splnil dávný lidský sen. A sebe zapsal do historie. Přistání Apolla 11 sledovala naživo víc než půlmiliarda lidí. Skoro to nevyšlo. Když Armstrong ručně dokončil přistávací manévr, zbývalo palivo na 20 sekund letu. Navzdory nastupující normalizaci a pozdější cenzuře zpráv ze západního světa diváci v tehdejším Československu přímý přenos z Apolla 11 viděli živě. Vysílání ale nebylo oficiálně schválené a proběhlo neplánovaně. Pamětníci proto o tomto přenosu mluví jako o mimořádném úspěchu. Záznamy z něj se ale nedochovaly.

New York - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci. Armstrong na povrch Měsíce vstoupil v červenci 1969 jako velitel mise Apollo 11 a udělal tak pověstný „velký skok pro lidstvo“. Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. O jeho úmrtí informoval americký server nbcnews.com, který připomíná, že Armstrong nedávno prodělal operaci srdce.

Washington - Spojené státy americké i zbytek světa si dnes připomínají start mise Apollo 11. Ten proběhl 16. července 1969 z Mysu Canaveral v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a k Měsíci vynesl trojčlennou posádku - Neila Armstronga, Edwina Aldrina a Michaela Collinse. Když Američané o čtyři dny později na Měsíci skutečně přistáli a Armstrong pronesl slavnou větu „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“, zapsala se trojice astronautů nejen do dějin dobývání kosmu, ale i učebnic světové historie. Vedle vědeckého a technického rozměru totiž mise Apollo 11 splnila v době studené války i funkci politickou.

Washington - Spojené státy si dnes připomínají výročí vylodění amerických kosmonautů na Měsíci. Díky posádce mise na Měsíc z vesmírné lodě Apollo 11 velitele Neila Armstronga, kterou dále tvořili Michael Collins a Edwin Aldrin, přesně 20. července 1969 USA ukázaly světu, kdo hraje ve výzkumu vesmíru prim. „Orel přistál“, zaznělo ve chvíli, kdy po čtyřech dnech letu kosmická loď dosedla úspěšně na Měsíc. Trojici astronautů se tak otevřela cesta k prvním krokům po jediné přirozené družici Země.