Národní park strana 3 z 4

Přes osmdesát metrů vysoký sekvojovec, nesoucí jméno generála americké občanské války Shermana, je v ohrožení požárem, jež se rozšířil o víkendu v Národním parku Sequoia v jižní části pohoří Sierra Nevada. Druhý nejstarší park v USA byl založený v roce 1890 a je známý největšími lesy sekvojovců obrovských v Severní Americe. Hasiči se nyní snaží jednotlivé stromy ochránit protipožární fólii, tak aby nedošlo k přenosu ohně ze stromu na strom. K likvidaci živlu bylo vyčleněno přes čtyři sta hasičů, osm helikoptér, dvacet osm vozů a šest speciálních hasičských vagonů. Situace znepokojila i amerického prezidenta Joea Bidena, který se na rozsah poškození letěl podívat během své návštěvy Kalifornie.

Zastupitelstvo Středočeského kraje podpořilo vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro byla většina zastupitelů. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít sněmovna. Park má zabrat zhruba sto čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba šestnáct procent.

Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správa KRNAP ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní turistickou sezonu, která připadá na červenec a srpen.

Některá místa v tuzemské přírodě se potýkají s nebývalým zájmem výletníků, pramenil z omezeného cestování za hranice a leckde vydržel. Oblíbené lokality jsou ale pod množstvím návštěvníků přetížené. Turistům se teď uzavřely třeba Drábské světničky v Českém ráji. A i jinde přemýšlejí, jak rostoucí zájem lidí usměrnit.

Ve Spojených státech amerických se v současnosti nachází šedesát dva národních parků, o které pečuje agentura ministerstva vnitra nazvaná National Park Service. Přírodní parky vznikaly na území USA od roku 1827, kdy se prvním chráněným uzemím stal Yellowstonský národní park. Opravdový boom ale zažily parky později. K velkému rozmachu turismu v USA došlo těsně po druhé světové válce. Dostupnější mobilita umožnila lidem svobodně cestovat, a to se výrazně projevilo v návštěvnosti a oblibě národních parků. Obrazová procházka představuje pohled na dění v parcích v polovině minulého století.

Během uplynulého týdne se vydala speciální jednotka oregonských hasičů do Národního parku Wallowa-Whitman, který se rozkládá na severovýchodě státu, na ploše větší než devět tisíc kilometrů čtverečních. Hasiči zde záměrně a řízeně vypalují části lesa. V porostech ponechaných bez jakýchkoli zásahů vzniká během několika let velmi bujný podrost, který se může stát příčinou nekontrolovatelného šíření lesních požárů. Hasiči pomocí umělých požárů vytváří „mrtvé“ pásy lesa, kterými se nemůže přenášet oheň. Mohutné požáry jsou v USA během letních měsíců běžné, ale velmi obtížně kontrolovatelné.

Návštěvníci národních parků Šumava, Podyjí a České Švýcarsko se letos nedostanou na některá turisticky oblíbená místa. Minimálně pět památek se bude opravovat, mezi nimi například hrad Šaunštejn nebo šumavská rozhledna Poledník. O dalších se jedná. V Českém Švýcarsku vedení parku dočasně uzavřelo v souvislosti s kůrovcovou kalamitou několik méně frekventovaných turistických tras.

Pro turisty se po pěti měsících otevřely unikátní skalní soutěsky v Hřensku. Přitom dlouho nebylo jasné, jestli sezonu vůbec zahájí. Během jediného léta tu kůrovec zabil stovky smrků. Hrozilo, že začnou padat do údolí. Správa národního parku část stromů nechala vykácet.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Krkonoše loni zaznamenaly druhou největší návštěvnost za posledních devět let. Automatické sčítače navíc zjistily nové trendy v chování návštěvníků. Lidé do hor vyráželi častěji večer a v noci, případně před východem slunce. Přijelo i rekordní množství cyklistů.

Řidič sněžného skútru napadl v Krkonoších strážce tamního národního parku (KRNAP). Správa KRNAP podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kterým se zabývá policie, potvrdil mluvčí správy Radek Drahný. Incident se stal v pátek v okolí Strážného na Trutnovsku.

Lidé na Šumavě ničí fotopasti národního parku. Jen za poslední dva týdny našli zoologové tři zařízení pro sledování divokých zvířat rozbitá. Kromě toho jim každý rok desítky fotopastí někdo ukradne.

Opatření proti šíření koronaviru zahrnují mimo jiné omezení kolektivních sportů nebo uzavření posiloven. Lidé proto častěji vyrážejí do české přírody. Jak ale ukazují mnohé případy, v chráněných oblastech se často nechovají podle pravidel. Odhazují odpadky a nedodržují ani klidové zóny v národních přírodních rezervacích.

Na úpravu šumavských tras pro běžkaře chybí skoro milion korun. To je přibližně polovina potřebné částky. O náklady se vždy dělily obce a regionální agentura, která sháněla peníze od krajů i od soukromých firem. Generální sponzor ale letos chybí.

Krkonoše bojují s rekordním počtem odpadků. Stoupá totiž počet návštěvníků v národním parku i v chatách a boudách. Doprava odpadků pryč z hor je přitom náročná, a tedy velmi nákladná. Přímo v národním parku navíc koše instalované vůbec nejsou, aby příroda zůstala čistá. Správa parku to nehodlá měnit a apeluje na turisty, aby si svůj odpad odváželi s sebou.

Úřady v Zimbabwe vyšetřují smrt 11 slonů v lese na západě země, uvedl mluvčí Úřadu pro správu národních parků a divoké zvěře Tinashe Farawo. Mrtvá těla byla podle něj objevena v pátek mezi národním parkem Hwange a Viktoriinými vodopády. Zvířatům byly odebrány vzorky krve a poslány k analýze do laboratoře.

Lidé se vydávali za turistikou do odlehlých částí jihočeských lesů, jež byly před revolucí nepřístupné, neboť byly součástí hraničního pásma. Pro pohyb na Šumavě zatím nebyla stanovena žádná pravidla, čekalo se na zákon o národním parku. Nedočkaví výletníci se tak nezřídka dostávali do střetu s představiteli Státní ochrany přírody.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dřív nemyslitelná cesta autem ze Špindlerova Mlýna až na hřebeny Krkonoš je teď zcela běžná. Důvodem je změna značení. Ze silnice zmizela závora i zákazová značka. Toho řidiči hned využili a jezdí až na hranici klidové zóny národního parku.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) se začátkem července pro turisty mění několik věcí. Tou nejzásadnější změnou je, že začíná platit nová zonace. Návštěvníci se poprvé setkají s takzvaným „klidovým územím“. Novinky jsou ale také třeba ve značení cyklotras vytyčených správou národního parku.

Správa šumavského národního parku zpřísnila podmínky pro likvidaci kůrovce v rezervaci na Boubíně –⁠ paradoxně proto, že se ho z pralesa šíří více než v předchozích letech. Park se totiž obává přílišných zásahů člověka do vzácné zóny a umožňuje prakticky jen oloupání kůry u stojících stromů. Lesníci kontrují, že omezení značně ztěžují boj s broukem.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na konci minulého týdne podepsal vyhlášku o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku (KRNAP). Nové vymezení člení území národních parků do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. KRNAP je posledním národním parkem, který na vydání vyhlášky čekal. Nové rozčlenění do zón by mělo platit po dobu 15 let.

Polští hasiči pokračují v hašení porostu v mokřadech v Biebrzańském národním parku, největším chráněném území v Polsku. Oheň podle televize TVN zachvátil již okolo šest tisíc hektarů a dým z požáru je vidět z vesmíru, jak svědčí snímky ze satelitů. Požár na severovýchodě Polska vypukl již v neděli a nejspíše jej způsobilo nelegální vypalování staré trávy místními rolníky, přestože za to hrozí vysoké pokuty i vězení.

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 107 kusů, přibližně třetinu tvoří novopečené matky doprovázené potomky. Vyplývá to z monitoringu let 2017 a 2018, o kterém nyní informovalo ministerstvo životního prostředí. Zmíněná populace žije na rozloze 13 tisíc kilometrů čtverečních, obývá území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. V Česku, Německu i Rakousku rys ostrovid patří k přísně chráněným ohroženým druhům.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.