Národní park strana 4 z 5

Krkonoše bojují s rekordním počtem odpadků. Stoupá totiž počet návštěvníků v národním parku i v chatách a boudách. Doprava odpadků pryč z hor je přitom náročná, a tedy velmi nákladná. Přímo v národním parku navíc koše instalované vůbec nejsou, aby příroda zůstala čistá. Správa parku to nehodlá měnit a apeluje na turisty, aby si svůj odpad odváželi s sebou.

Úřady v Zimbabwe vyšetřují smrt 11 slonů v lese na západě země, uvedl mluvčí Úřadu pro správu národních parků a divoké zvěře Tinashe Farawo. Mrtvá těla byla podle něj objevena v pátek mezi národním parkem Hwange a Viktoriinými vodopády. Zvířatům byly odebrány vzorky krve a poslány k analýze do laboratoře.

Lidé se vydávali za turistikou do odlehlých částí jihočeských lesů, jež byly před revolucí nepřístupné, neboť byly součástí hraničního pásma. Pro pohyb na Šumavě zatím nebyla stanovena žádná pravidla, čekalo se na zákon o národním parku. Nedočkaví výletníci se tak nezřídka dostávali do střetu s představiteli Státní ochrany přírody.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dřív nemyslitelná cesta autem ze Špindlerova Mlýna až na hřebeny Krkonoš je teď zcela běžná. Důvodem je změna značení. Ze silnice zmizela závora i zákazová značka. Toho řidiči hned využili a jezdí až na hranici klidové zóny národního parku.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) se začátkem července pro turisty mění několik věcí. Tou nejzásadnější změnou je, že začíná platit nová zonace. Návštěvníci se poprvé setkají s takzvaným „klidovým územím“. Novinky jsou ale také třeba ve značení cyklotras vytyčených správou národního parku.

Správa šumavského národního parku zpřísnila podmínky pro likvidaci kůrovce v rezervaci na Boubíně –⁠ paradoxně proto, že se ho z pralesa šíří více než v předchozích letech. Park se totiž obává přílišných zásahů člověka do vzácné zóny a umožňuje prakticky jen oloupání kůry u stojících stromů. Lesníci kontrují, že omezení značně ztěžují boj s broukem.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na konci minulého týdne podepsal vyhlášku o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku (KRNAP). Nové vymezení člení území národních parků do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. KRNAP je posledním národním parkem, který na vydání vyhlášky čekal. Nové rozčlenění do zón by mělo platit po dobu 15 let.

Polští hasiči pokračují v hašení porostu v mokřadech v Biebrzańském národním parku, největším chráněném území v Polsku. Oheň podle televize TVN zachvátil již okolo šest tisíc hektarů a dým z požáru je vidět z vesmíru, jak svědčí snímky ze satelitů. Požár na severovýchodě Polska vypukl již v neděli a nejspíše jej způsobilo nelegální vypalování staré trávy místními rolníky, přestože za to hrozí vysoké pokuty i vězení.

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 107 kusů, přibližně třetinu tvoří novopečené matky doprovázené potomky. Vyplývá to z monitoringu let 2017 a 2018, o kterém nyní informovalo ministerstvo životního prostředí. Zmíněná populace žije na rozloze 13 tisíc kilometrů čtverečních, obývá území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. V Česku, Německu i Rakousku rys ostrovid patří k přísně chráněným ohroženým druhům.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.

Australským hasičům se podařilo před lesním požárem zachránit skupinu kriticky ohrožených prehistorických stromů, které ve volné přírodě rostou na jediném místě na světě ve státě Nový Jižní Wales. Vzácná wollemie vznešená byla dlouho známá jen v podobě zkamenělin z dob dinosaurů, než několik desítek exemplářů objevil v roce 1994 zaměstnanec správy národního parku Wollemi.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

Poslední hodiny roku 2019 patří na řadě míst v Česku přípravám oslav příchodu roku nového. Většina měst chystá novoroční ohňostroj. Některá od něj ale po stížnostech obyvatel a ochránců přírody upustila. To je případ Prahy, která oficiálně přivítá první den roku 2020 nikoli ohňostrojem, ale takzvaným videomappingem na budově Národního muzea.

Všechny čtyři tuzemské národní parky budou letos na Silvestra už třetí rok v řadě bez ohňostrojů nebo petard. Zábavní pyrotechnika je od června 2017 v zákoně o ochraně přírody a krajiny zakázaná na celém jejich území včetně obcí. Nově letos některé obce nezažádají o výjimku z tohoto zákazu, kterou v předchozích letech využívaly. Podle ministerstva životního prostředí začínají být klidné oslavy příchodu nového roku v Česku trendem.

Na jednu z nejnavštěvovanějších turistických stezek v Národním parku České Švýcarsko se brzy vrátí turisté. V posledních letech nesměli na trasu od Královského smrku k Dolskému mlýnu, protože tam v roce 2015 hořelo a požár poničil svah, který hrozil zřícením. Správci parku pracovali na zajištění svahu.

Ve východním Kongu nabírá na obrátkách další z mnoha násilných střetů. Tentokrát na sebe útočí ochránci národního parku Kahuzi-Biega opatrující ohrožené gorily a Pygmejové, kteří území považují za své a chtějí na něm vypalovat lesy. Právě to gorilám škodí.

Šumavský národní park po deseti letech ukončil první biomonitoring lesa v nejchráněnějších oblastech. Laserové zaměřování stromů a sledování samovolného vývoje má význam i pro lesnické hospodaření mimo chráněné území. Biologové totiž rozvoj sledovali jak ve zdravých porostech, tak i v oblastech poničených kůrovcem nebo orkány.

Sucho a nedostatek srážek zvyšují riziko požárů. Hasiči i strážci Národního parku Šumava kvůli tomu posilují protipožární hlídky. Navzdory nebezpečí řada turistů rozdělává oheň i v nejchráněnějších částech národního parku. Hrozí jim za to na místě pokuta až deset tisíc korun. Pokutu za rozdělávání ohně dostanou i návštěvníci Brd. Uhasit ohniště totiž nestačí a požáry mohou vypuknout až po několika dnech – navíc se tak může stát v oblastech, kam se hasiči dostávají jen obtížně.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Z pražského ruzyňského letiště v neděli odstartovalo letadlo s pěti vzácnými nosorožci černými. Cílem letu je středoafrická Rwanda a do tamního národního parku Akagera by měla zvířata dorazit v pondělí dopoledne. Ve Rwandě mají podpořit v minulosti vyhubenou populaci nosorožců. Tolik nosorožců se z Evropy do Afriky najednou ještě nikdy nevezlo, řekla mluvčí zoo Andrea Jiroušová.

Jedna z největších afrických rezervací, kde ještě volně žijí divoká zvířata – Niassa v severní části Mosambiku – slaví. Za celý rok tam pytláci nezabili jediného slona. Podle expertů se jedná o výjimečný úspěch. Tato oblast je totiž velká asi jako Švýcarsko a v posledních letech tam rukama pytláků umíraly tisíce slonů.

Do českých národních parků ročně zavítá asi sedm a půl milionu turistů. Zůstávají tam po nich tuny odpadků. Nejhorší situace je v Krkonoších. Tamní správa proto spustila novou informační kampaň Není zvěř jako zvěř, kde odpadky ukazuje jako invazní druhy živočichů.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.