Národní park strana 5 z 5

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.

Rada Krkonošského národního parku (KRNAP) v pondělí schválila návrh nových zón. Ministerstvo životního prostředí nyní návrh pošle ke standardnímu meziresortnímu připomínkování, pak ho vydá jako vyhlášku. Nové rozdělení KRNAP by mohlo začít platit od počátku roku 2020. Rozdělení na zóny určí režim ochrany přírody v jednotlivých částech Krkonoš na dalších patnáct let.

Ochranáři mají strach, že poškozené stromy, jichž po zimě zůstalo v Krkonoších velké množství, napadne kůrovec. Dřevo je potřeba rychle zlikvidovat. Lesníci by uvítali i pomoc obyvatel okolních obcí, správa národního parku jim nabízí, že si surovinu mohou v lese sami zpracovat a odvézt. Za symbolickou cenu.

Národní park České Švýcarsko zakázal na většině území plošné kácení lesa kvůli kůrovci. Škůdce se loni v regionu kvůli suchému létu rozmnožil až na hranici kalamity. Napadá hlavně uměle vysazené smrky. Pro přírodu bude podle správců šetrnější nezasahovat a umírající stromy i s kůrovcem nechat na místě. Les se přirozeně obnoví a zmizí z něj nepůvodní smrky.

Na konci dubna se ve Spojených státech tradičně slaví týden národních parků. USA jich mají celkem 61, tím prvním se stal Yellowstone už roku 1872. Vesmírná agentura NASA pro tento týden připravila galerii těch nejoblíbenějších parků, jejichž fotografie se podařilo pořídit z kosmu – nejčastěji z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.

Šumavský národní park změnil návrh připravovaného nového rozdělení na zóny, reaguje tím na připomínky obcí a veřejnosti. Například nepatrně zvětšil zónu kulturní krajinu, což jsou hlavně obývané a zastavěné lokality. Nově má tato zóna s nejmírnějším režimem tvořit 1,2 procenta plochy parku, v původním návrhu se jednalo o 0,9 procenta. Znamená to, že kulturní krajina se navýší o přibližně 300 hektarů.

Už jen poslední den zbývá pro podání připomínek k návrhu nových zón v národních parcích. Zřejmě největší spory se vedou kolem zón na Šumavě – zatímco obce chtějí volnější pravidla, odborníci naopak přísnější. Podobné debaty vyvolávají nové zóny i v Krkonoších. Naopak bez problémů stanovily zóny v Podyjí. Parky by nové dělení měly mít hotové do konce června, pak je posoudí a vyhlásí ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí zamítlo v posudku EIA otevření cesty k šumavskému hraničnímu přechodu Modrý sloup. A to kvůli  negativnímu dopadu turistiky na populaci tetřeva. Vedení šumavského parku teď hledá další možnosti, jak cestu Luzenským údolím otevřít. Kompenzací by mohlo být plánované navýšení rozlohy klidových území, tedy oblastí, kam smí turisté jen s průvodcem.

Zóny národních parků v Krkonoších a na Šumavě se budou měnit. Správy obou parků se chystají rozšířit chráněná území, s některými změnami ale nesouhlasí tamní obce a podnikatelé. Nové zonace by měly platit v následujících patnácti letech.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po osmnácti měsících dokončila návrh nového rozdělení parku na zóny a návrh vymezení klidových území. Letos v lednu ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem KRNAPu, postup správy parku schválilo. Nová zonace by mohla začít platit již letos.

Původně pouštní lvi z extrémně nehostinné oblasti Afriky se dokázali přizpůsobit pytlákům, změnám klimatu i  nedostatku potravy – přešli na mořskou stravu, která se skládá z plameňáků i tuleňů.