Minneapolis strana 2 z 2

Dav čítající zhruba dva tisíce lidí v sobotu prošel americkým městem Seattle ve státě Washington. Protest proti rasismu a zejména proti přítomnosti federálních agentů označila agentura Reuters za největší demonstraci hnutí Black Lives Matter za poslední týdny. Menší protesty se konaly také v texaském Austinu, v Louisvillu v Kentucky či v kalifornském Oaklandu. V Austinu se při protestu střílelo a jedna osoba přišla o život.

Policie v americkém Seattlu zahájila operaci s cílem ukončit existenci „autonomní zóny“, která v části místní čtvrti Capitol Hill vznikla v souvislosti s demonstracemi po zabití George Floyda. Bezpečnostní složky se odtud na začátku června po střetech s protestujícími stáhly. Nyní se tam vrátily a demonstranty postupně vytlačují, informovala agentura AP. Nejméně tři desítky lidí při tom skončily ve vazbě.

Král Philippe se v úterý jako první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu. Učinil tak v dopise, který zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky. Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti Afroameričana George Floyda v USA.

Americká Sněmovna reprezentantů odsouhlasila zákon o policejní reformě vypracovaný demokraty. Ten počítá s jednodušším stíháním policistů v případě použití násilí či zákazem kontroverzních škrtících chvatů. Neočekává se však, že legislativa projde Senátem ovládaným republikány, kteří přišli s vlastní verzí zákona, píší zahraniční agentury.

Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia. Zabití 27letého Brookse vyvolalo další vlnu protestů proti rasismu a policejnímu násilí na Afroameričanech v USA.

Britský premiér Boris Johnson nechá zřídit zvláštní komisi, která se bude zabývat rasovou nerovností v Británii. Napsal to v článku, který v pondělí zveřejnil list The Daily Telegraph. V Británii se v posledních týdnech konala řada demonstrací proti rasismu a policejnímu násilí, které se do země přelily z USA. Jedna konkrétní fotografie ze sobotního protestu se v pondělí dostala na titulní stranu mnoha novin.

Jeden ze čtyř nyní již bývalých minneapoliských policistů z kauzy úmrtí Afroameričana George Floyda byl propuštěn na kauci. Thomas Lane, kterého prokuratura obvinila z napomáhání vraždě, opustil vazbu po složení 750 tisíc dolarů (17,6 milionu korun). Informovala o tom agentura Reuters, která se o původu peněz nezmínila. V noci na čtvrtek strhli demonstranti další sochy, které považují za symboly kolonialismu a otrokářství.

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Radnice už nechala nasprejovaný nápis odstranit. Pravděpodobně souvisel s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA, které rozpoutala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

V americkém státu Texas se v úterý konal pohřeb George Floyda, jehož smrt spustila v USA vlnu největších protestů proti rasismu a policejní brutalitě za několik posledních desetiletí a vyvolala silnou odezvu i v mnoha světových zemích. Floyd byl po obřadu pohřben vedle své matky na jednom z předměstí Houstonu.

V Houstonu se uskutečnilo pietní rozloučení s Georgem Floydem, který zemřel po zatýkání v Minneapolis. Tvrdý zákrok bělošských policistů proti Afroameričanovi vyvolal celoamerické protesty. Policista, který Floydovi klečel na krku, už stanul před soudem a ten mu stanovil kauci ve výši 1,25 milionu dolarů. Bouře proti policejní brutalitě a rasismu trvají už dva týdny a zaznívá na nich požadavek na omezení policejních sil. Rada Minneapolisu už deklarovala záměr místní policejní sbor rozpustit a nahradit ho alternativním modelem komunitní bezpečnosti. Další města ohlásila škrty v policejních rozpočtech. Reformu policie chystají i demokraté v Kongresu.

V americkém Minneapolisu se radnice chystá policii zakázat užívání škrticích chvatů. Jde o reakci na případ Afroameričana George Floyda, který minulý měsíc zemřel při zatýkání poté, co mu jeden z policistů klečel na krku. Rada města odhlasovala nařízení, podle nějž policie bude muset škrticí techniky vyškrtnout ze svého arzenálu, uvedla agentura Reuters. Na podporu protestů, které kvůli smrti Floyda v minulých dnech vypukly v USA, se sešly tisíce lidí i v evropských či australských městech. Lidé se shromáždili i v Praze.

Ve Spojených státech už desátý den v řadě pokračují demonstrace, které vyvolala smrt Afroameričana George Floyda. Jejich průběh je přitom zatím výrazně klidnější než před několika dny. Protesty pokračují také ve Washingtonu, děje se tak bez projevů násilí. Policie přesto posílila ochranu exponovaných míst, například Bílého domu. Americký ministr obrany Mark Esper však nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města USA kvůli nepokojům.

Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných protestů v USA nasadit armádu. Ve středu to uvedl pro americkou televizi CNN. Použití vojenských sil k prosazování zákona a pořádku by podle něho mělo být využíváno pouze v těch nejnutnějších situacích. V žádné takové se teď nenacházíme, prohlásil. V New Yorku bylo v úterý zadrženo na dvě stě lidí, převážně ale kvůli porušení zákazu vycházení. Americký prezident Donald Trump v reakci na situaci nařídil mobilizaci civilních i vojenských sil – do Washingtonu se přesunulo 1600 vojáků.

Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit již týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti Afroameričana George Floyda. Protesty se konaly v 75 městech. Přes zákaz nočního vycházení, který platí ve 40 z nich, lidé zůstali v ulicích i v noci. K demonstracím se vyjádřil i šéf evropské diplomacie Josep Borrel. Ten uvedl, že EU podporuje právo Američanů na poklidné protesty.

Spojené státy americké zažívají největší občanské nepokoje od roku 1968, kdy byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga. Jeho dcera upozornila, že změny lze dosáhnout pouze nenásilně. Podle New York Times muselo už 21 států aktivovat Národní gardu. Přes čtyři tisíce lidí už bylo zatčeno. Současné protesty vyvolalo zabití George Floyda. Jeho pitva, kterou si objednala rodina nespokojená se soudním ohledáním, za příčinu smrti označila udušení tlakem na záda a krk.

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Prezident Donald Trump pohrozil, že pokud státy nezačnou jednat tvrději, nasadí federální armádu. Guvernér Minnesoty kvůli protestům proti zabití Afroameričana George Floyda nařídil plnou mobilizaci národní gardy. V Detroitu v pátek večer zemřel jeden z protestujících. Harvardský profesor Cornel West označil současnou Ameriku za „neúspěšný sociální experiment.“ Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci, připomíná  Washington Post.

Protesty kvůli úmrtí zatýkaného Afroameričana George Floyda ve městě Minneapolis v Minnesotě se rozšířily do velkých měst v dalších amerických státech. Do ulic vyšli lidé například v Memphisu v Tennessee či v Denveru v Coloradu. V Minneapolisu zapálili demonstranti policejní stanici a policie při živém vstupu zatkla afroamerického zpravodaje CNN.

Případ smrti zatýkaného neozbrojeného černocha ve státě Minnesota vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Sdělil to ve středu podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Dodal, že se tak děje na jeho žádost.

Policie v americkém městě Minneapolis ve středu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel. Případem se zabývá Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a činitelé státu Minnesota. Vedení místní policie už propustilo ze sboru čtyři příslušníky zapletené do incidentu.

Původem ukrajinští podnikatelé Lev Parnas a Ihor Fruman, kteří figurují v ukrajinské kauze amerického prezidenta Donalda Trumpa a jsou spojováni s jeho osobním právníkem Rudym Giulianim, byli zadrženi. Jsou podezřelí z porušení pravidel financování předvolební kampaně, uvedl v pátek v obvinění newyorský federální soud.

Extrémní mrazy, jež ochromily život na americkém středozápadě, má vystřídat další rekordní změna počasí. Podle meteorologů už v první polovině příštího týdne přijde zvýšení teploty téměř o padesát stupňů Celsia. Informace o úmrtích způsobených polární bouří se různí. Podle některých zdrojů zemřelo už 21 lidí.

Státy Wisconsin, Michigan a Illinois na středozápadě USA vyhlásily stav nouze kvůli extrémním teplotám klesajícím pod minus 30 stupňů Celsia. Stovky škol zrušily vyučování. Polární bouří, která má oblast sužovat až do pátku, je nejvíce ohroženo třímilionové Chicago a severní část Illinois. U Velkých jezer se může mráz přiblížit až k 50 stupňům pod nulou. Hlášeno je prvních pět úmrtí.