Minneapolis strana 3 z 3

Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných protestů v USA nasadit armádu. Ve středu to uvedl pro americkou televizi CNN. Použití vojenských sil k prosazování zákona a pořádku by podle něho mělo být využíváno pouze v těch nejnutnějších situacích. V žádné takové se teď nenacházíme, prohlásil. V New Yorku bylo v úterý zadrženo na dvě stě lidí, převážně ale kvůli porušení zákazu vycházení. Americký prezident Donald Trump v reakci na situaci nařídil mobilizaci civilních i vojenských sil – do Washingtonu se přesunulo 1600 vojáků.

Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit již týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti Afroameričana George Floyda. Protesty se konaly v 75 městech. Přes zákaz nočního vycházení, který platí ve 40 z nich, lidé zůstali v ulicích i v noci. K demonstracím se vyjádřil i šéf evropské diplomacie Josep Borrel. Ten uvedl, že EU podporuje právo Američanů na poklidné protesty.

Spojené státy americké zažívají největší občanské nepokoje od roku 1968, kdy byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga. Jeho dcera upozornila, že změny lze dosáhnout pouze nenásilně. Podle New York Times muselo už 21 států aktivovat Národní gardu. Přes čtyři tisíce lidí už bylo zatčeno. Současné protesty vyvolalo zabití George Floyda. Jeho pitva, kterou si objednala rodina nespokojená se soudním ohledáním, za příčinu smrti označila udušení tlakem na záda a krk.

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Prezident Donald Trump pohrozil, že pokud státy nezačnou jednat tvrději, nasadí federální armádu. Guvernér Minnesoty kvůli protestům proti zabití Afroameričana George Floyda nařídil plnou mobilizaci národní gardy. V Detroitu v pátek večer zemřel jeden z protestujících. Harvardský profesor Cornel West označil současnou Ameriku za „neúspěšný sociální experiment.“ Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci, připomíná  Washington Post.

Protesty kvůli úmrtí zatýkaného Afroameričana George Floyda ve městě Minneapolis v Minnesotě se rozšířily do velkých měst v dalších amerických státech. Do ulic vyšli lidé například v Memphisu v Tennessee či v Denveru v Coloradu. V Minneapolisu zapálili demonstranti policejní stanici a policie při živém vstupu zatkla afroamerického zpravodaje CNN.

Případ smrti zatýkaného neozbrojeného černocha ve státě Minnesota vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Sdělil to ve středu podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Dodal, že se tak děje na jeho žádost.

Policie v americkém městě Minneapolis ve středu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel. Případem se zabývá Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a činitelé státu Minnesota. Vedení místní policie už propustilo ze sboru čtyři příslušníky zapletené do incidentu.

Původem ukrajinští podnikatelé Lev Parnas a Ihor Fruman, kteří figurují v ukrajinské kauze amerického prezidenta Donalda Trumpa a jsou spojováni s jeho osobním právníkem Rudym Giulianim, byli zadrženi. Jsou podezřelí z porušení pravidel financování předvolební kampaně, uvedl v pátek v obvinění newyorský federální soud.

Extrémní mrazy, jež ochromily život na americkém středozápadě, má vystřídat další rekordní změna počasí. Podle meteorologů už v první polovině příštího týdne přijde zvýšení teploty téměř o padesát stupňů Celsia. Informace o úmrtích způsobených polární bouří se různí. Podle některých zdrojů zemřelo už 21 lidí.

Státy Wisconsin, Michigan a Illinois na středozápadě USA vyhlásily stav nouze kvůli extrémním teplotám klesajícím pod minus 30 stupňů Celsia. Stovky škol zrušily vyučování. Polární bouří, která má oblast sužovat až do pátku, je nejvíce ohroženo třímilionové Chicago a severní část Illinois. U Velkých jezer se může mráz přiblížit až k 50 stupňům pod nulou. Hlášeno je prvních pět úmrtí.