Ministr zahraničí strana 5 z 5

Kabinet využil příležitosti dané vrbětickou kauzou a vyhostil osmnáct ruských zpravodajských důstojníků s diplomatickým krytím, kteří v Česku dlouhodobě působili. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) to považuje za citelný zásah do schopnosti ruských tajných služeb působit na našem území a v Událostech, komentářích prohlásil, že cizina Praze za její krok tleská.

Kontinuita zahraniční politiky, její orientace na Evropskou unii a NATO a co nejširší shoda na zahraniční politice jsou priority, které po svém nástupu do funkce jmenoval nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). V prvních hodinách ve funkci jednal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a také s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským, kterého si předvolal.

Nový ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) vystoupil po svém jmenování před novináři na společném brífinku s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Kulhánek sdělil, že si předvolá ruského velvyslance Zmejevského a to na středeční šestou hodinu večer. Naplánovaný má rovněž videohovor se šéfem NATO Stoltenbergem.

Jako pokračování české bramboračky označil cestu vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Ruska kvůli jednání o možných dodávkách vakcíny Sputnik V odvolaný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V čele ministerstva Petříček skončil poté, co na sjezdu sociálních demokratů prohrál ve volbě předsedy strany, post obhájil právě Hamáček. Kdo se však postaví do čela ministerstva po Petříčkovi, bylo nejasné. „Důvěře to nepřidalo,“ komentoval situaci ohledně svého nástupce Petříček v pořadu Události, komentáře.

Ministrem zahraničí by se měl stát Jakub Kulhánek, jenž zatím pracuje jako náměstek na ministerstvu vnitra, oznámil po jednání vedení ČSSD její místopředseda Roman Onderka. Strana změnila nominaci, její předseda Jan Hamáček chtěl mít v čele diplomacie Lubomíra Zaorálka. Ten ale nechtěl opustit současnou funkci – je ministrem kultury.

Československo se po sametové revoluci snažilo o takzvaný návrat do Evropy. Jeden z milníků této snahy se odehrál 21. února 1991, kdy se ČSFR oficiálně stala 25. členem Rady Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Zemřel bývalý americký ministr práce, financí a později i šéf diplomacie George P. Shultz. Bylo mu 100 let, informovala agentura AP.  Za vlády prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech se zasazoval o zlepšení vztahů se Sovětským svazem a usiloval o mír na Blízkém východě. Předtím v kabinetu Richarda Nixona vedl ministerstvo práce a financí. Zemřel v sobotu ve svém domě v kampusu Stanfordovy univerzity, uvedl think tank Hoover Institution, jehož byl členem.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o „konstruktivnější dialog s EU“ a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskvu příspěvek překvapil. Podle ruského ministerstva zahraničí je „v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskové konferenci“ se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.

Nově zvolený prezident USA Joe Biden plánuje jmenovat ministrem zahraničí svého blízkého poradce Antonyho Blinkena a poradcem pro národní bezpečnost Jakea Sullivana. Ministryní financí bude někdejší šéfka Fedu Janet Yellenová, píše list The Wall Street Journal. Bývalý ministr zahraničí John Kerry bude mít v kabinetu na starosti reakci na klimatické změny. Biden chce rovněž do pozice ředitelky tajných služeb dosadit Avril Hainesovou a do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase. Velvyslankyní USA při OSN by pak měla být zkušená diplomatka Linda Thomasová Greenfieldová.

Mezinárodní konferenci Forum 2000, která začne v pondělí, zahájí svým proslovem tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Na Twitteru o tom informovali organizátoři konference. Cchaj Jing-wen v Praze osobně nebude, letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru koná pouze ve virtuálním prostředí.

V lánském zámku se v úterý odpoledne sešli nejvyšší ústavní činitelé, ovšem bez předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), kterého prezident nepozval. Zeman to zdůvodnil tím, že Vystrčil navštívil Tchaj-wan, přestože mu to ostatní vysocí ústavní činitelé nedoporučili. Účastníci schůzky jednali mimo jiné o postoji k Rusku a k Číně, situaci v Bělorusku nebo o investicích do obrany.

Česko posílí bezpečnostní opatření na svém velvyslanectví v Moskvě. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí v Praze, podle kterého je to dlouhodobý plán, jehož část se uskutečnila už loni, a nesouvisí to s aktuálním děním v česko-ruských vztazích. Ruská média předtím napsala, že posílení bezpečnostních opatření přichází po nedávných incidentech před velvyslanectvím v Moskvě a před generálním konzulátem v Petrohradu, které se staly terčem výtržníků.

V prvé řadě je důležité zabránit tomu, aby se koronavirus dostal do Česka, řekl v pondělních Událostech, komentářích ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Reagoval tak na nařízení pražských hygieniků, aby Univerzita Karlova dva týdny izolovala akademiky, kteří se vrátí z Číny. Zároveň však šéf diplomacie vyzval, aby lidé nepropadali zbytečné panice.

Washington a Moskva se naplno vrátily ke strategii aktivní diplomacie v zemích, které ten druhý považuje za svou zájmovou zónu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zamířil na jihoamerické turné, kde tvrdě kritizuje politiku Spojených států. Jeho americký protějšek Mike Pompeo zase před pár dny přijel do Kazachstánu a Běloruska, kde nabídl výhodné dodávky ropy.

Američtí ministři zahraničí Mike Pompeo a financí Steven Mnuchin oznámili detaily rozšířených sankcí vůči Íránu. Budou se týkat vybraných průmyslových odvětví a vrcholných představitelů režimu. O opatření poprvé informoval prezident Donald Trump ve středu, neuvedl však detaily. Americký list The Washington Post napsal, že americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát také na klíčového velitele Kuds v Jemenu.

Je potřeba zamezit eskalaci konfliktu na Blízkém východě a přimět Írán, aby přestal s podporou teroristických skupin, které destabilizují region. Shodl se na tom český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se svým saúdskoarabským protějškem Ádilem Džubajrem. Situací na Blízkém východě se v pátek v Bruselu zabývali i šéfové diplomacie unijních zemí. Jaderná dohoda s Teheránem podle nich není mrtvá.

Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazoval na summitu Evropské unie uznání jádra jako „čistého“ energetického zdroje a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se dostala obecná formulace: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu“. Nic nám tudíž nebrání v přechodu z uhlí na jádro, interpretoval formulaci v Událostech, komentářích ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Severoatlantická aliance rozšíří prostor svého působení do vesmíru. Shodli se na tom ve středu ministři zahraničí spojeneckých zemí, kteří schválili návrh na uznání vesmíru za pátou operační doménu NATO. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga nebude aliance rozmisťovat ve vesmíru zbraně, ale bude tento prostor především využívat k nevojenským účelům.

Čeští vládní politici se zastali humanitární organizace Člověk tísni, kterou v úterý zařadilo Rusko na seznam nežádoucích organizací. Kromě ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který vzápětí avizoval, že si kvůli kroku Moskvy předvolá ruského velvyslance, vyjádřil organizaci podporu také premiér Andrej Babiš (ANO). Člověk v tísni ovšem zdaleka není první nevládní organizací, které Rusko zakázalo působit na svém území. Od anexe Krymu je již devatenáctá.

Politika jedné Číny se nemění stejně jako důraz na lidská práva. V Událostech, komentářích o tom ujistil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) by se s „asijským obrem“ mělo jednat opatrně a podle jeho pravidel.

U města Zolote na východě Ukrajiny začalo další oddělování jednotek ukrajinské armády a sil proruských separatistů. Podle ukrajinských a ruských médií to v úterý oznámil ukrajinský ministr zahraničí Vadym Prystajko. Zprávu následně potvrdila ukrajinská armáda a také představitel povstalců v Luhanské oblasti, kde se Zolote nachází.

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii označil za protiprávní.

Rusko v pátek pohrozilo odvetou za plány zastupitelů šestého pražského obvodu přemístit sochu maršála Ivana Koněva. Podle ruského ministerstva zahraničí může rozhodnutí Prahy 6 poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je spor záležitostí pro věcnou diskusi a není v něm prostor pro výhrůžky nebo hrozby sankcemi.