Ministerstvo průmyslu strana 3 z 5

Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších třicet miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Podle vyhlášky ale může dodavatel energií využít příspěvek například na pokrytí dluhu za energie. Konkrétní výše příspěvku u jednotlivých distribučních sazeb zatím není známa.

Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu by mohla určit nižší průměrné teploty v budovách během topné sezony. Ministerstvo tím reaguje na případný výpadek dodávek ruského plynu a návrh označuje za záchrannou síť. Minimální přípustné teploty chce zveřejnit v následujících dnech. Vyhláška ještě musí projít schvalovacím procesem.

„Cílem je zaručit tepelný komfort v domácnostech v případě výpadku,“ prohlásil v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) v souvislosti s navrhovanou vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu. Dodal, že jde pouze o airbag, který se použije v případě nouze, ale nejlépe bude, pokud jej Česko nepoužije. Vyhlášku však kritizují například Asociace hotelů a restaurací či poskytovatelé sociálních služeb.

Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl  ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.

Děláme kroky, které povedou k tomu, že se Česká republika zbaví závislosti na ruských energiích, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že vláda dělá vše pro to, aby bylo Česko připravené na jakýkoliv scénář. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podotkl, že zásobníky zemního plynu jsou zaplněné ze 75 procent.

Bavorské úřady od pátku povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu, kterým je do Česka přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Praze. Politici během pracovního oběda v Kramářově vile hovořili i o posilování spolupráce a modernizaci přeshraniční infrastruktury.

Zdravotnictví, letecký a chemický průmysl nebo telekomunikace – právě v těchto strategických odvětvích vytipovali úředníci ministerstva průmyslu a obchodu dvanáct možných investic do tuzemských společností, které se jevily jako nebezpečné. Kontrolovat podobné obchodní operace může Česko už více než rok. Dva zahraniční investoři se po jednání se státem stáhli, jeden z nich pocházel z Ruska.

Vrchní soud v Praze při čtvrtém projednání případu potvrdil osvobození trojice úředníků ministerstva průmyslu a obchodu Břetislava Grégra, Miroslava Elfmarka a Zuzany Matějíčkové. Obžaloba je vinila, že způsobili státu a EU škodu přes 4,5 miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Zamítl tak odvolání státního zástupce proti rozhodnutí prvoinstančního soudu. Rozhodnutí je pravomocné.

Evropská pověřená žalobkyně podala obžalobu na tři lidi a tři firmy za dotační podvod, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz se škodou 133 milionů korun. Podle policie hlavní pachatel předstíral uskutečnění složitých vědeckých projektů v oboru nanotechnologie, za vylákané dotace si mimo jiné nakoupil tisíce modelů vláčků.

Premiér Petr Fiala (ODS) oslovil ve středu v osm hodin večer národ s projevem. Mimo jiné řekl, že Rusko neútočí jen na Ukrajinu, ale i na západní země a demokratické zřízení. Jeho cílem je podle Fialy „učinit nás slabými a vydíratelnými“, k čemuž chce Moskva využít jak narušení trhu s potravinami, tak závislost Evropy na ruském plynu a ropě. Lidem vzkázal, že je vláda nenechá padnout.

Česko může mít vlastní normy, které reagují na vpád Ruska na Ukrajinu a vytvoří podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda schválila i ústavní novelu upravující podmíky pro vysílání vojáků do zahraniční a přejezdy cizích vojáků přes české území. Fialův kabinet také zvýšil limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani od příštího roku z jednoho na dva miliony korun. Vláda ve středu také probírala zákon, který by měl zavést slibovaný úsporný tarif na energie.

Senát umožnil roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů, které měly nahradit nynější stavební úřady v obcích. Zabýval se i pravidly poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny, ta se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát schválil téměř jednomyslně. Senátoři podpořili také zpřísnění podmínek pro udržení kapacit v zásobnících plynu. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident. Během schůze horní komory k jejím členům promluvil formou videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU.

Už zhruba padesát tisíc uprchlíků z Ukrajiny si v Česku našlo práci. Spousta lidí zaměstnání stále hledá, zájem je velký, což dokazuje i účast na čtvrteční burze práce v České Lípě. Uprchlíci měli možnost na jednom místě získat informace od čtrnácti zaměstnavatelů z okolí. Nejvíc lidí chybí v regionu v automobilovém průmyslu, například výrobce autopotahů shání až tři stovky šiček. Další pracovní sílu shání i firma na výrobu autosedaček, nářadí nebo světel. Několik stovek uprchlíků už začalo v Česku podnikat.

Premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval Babišovu vládu za to, že údajně zanedbávala energetickou bezpečnost státu v předchozích letech a nesnižovala závislost v této oblasti na Rusku. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) označil v Interview ČT24 tyto výroky za nespravedlivé. Mluvil o tom, že podle něj nemohl válku na Ukrajině nikdo očekávat. Vyčetl zároveň nynějšímu kabinetu, že je v pomoci lidem, jejichž rozpočty jsou zasaženy zdražováním, příliš pomalý.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Česká republika přestala výjimku pro plnění starších smluv na obchod s vojenským materiálem s Ruskem po zavedení sankčního režimu Evropské unie uznávat v roce 2019. V Bruselu také zahájila snahu o úplné zrušení výjimky. Uvedlo to ministerstvo zahraničí. Britský list The Daily Telegraph v sobotu napsal, že Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů korun).

Lidé se kvůli rostoucí ceně energií vracejí k topení dřevem. Zásobují se jím už na jaře, kdy je do další topné sezony ještě daleko, což dříve nebývalo zvykem. Také zájemci o tento typ vytápění se ovšem musí připravit na to, že cena palivového dříví vzrostla. Zimu s obavami vyhlížejí i ti, kteří spoléhají na zemní plyn. Skoro všechen pochází z Ruska, zajištění dodávek z jiných zemí se zdá jako běh na dlouhou trať. Loni byla v Česku spotřeba zemního plynu nejvyšší za posledních patnáct let.

V pondělí přibylo v Česku 6553 potvrzených případů nákazy, o čtvrtinu méně než před týdnem. Podobně klesl i počet podezření na opakovanou nákazu, kterých laboratoře odhalily 1275. Méně se ale také testovalo, nadále klesá incidenční číslo. Na sto tisíc obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 370 nakažených. Počty nakažených nadále klesají i v Německu. Čeští podnikatelé mohou od úterý žádat o pomoc z programu COVID 2022. Čína rozšířila uzávěru Šanghaje kvůli rostoucímu počtu nakažených na celé město.

Velkoobchodníci se zemním plynem mohou objednat tuto komoditu pro český trh z jiných zemí, než je Rusko, ale fyzicky do Česka stejně doteče právě ruský plyn. V mírových dobách státy původ plynu nerozlišovaly, na burzách se obchodovalo se směskou a obchodníci brali vždy tu nejlevnější dodávku. Ale ve chvíli, kdy hrozí, že kvůli útoku na Ukrajinu Evropa o ruský plyn přijde, začne původ suroviny hrát roli. I tomu se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance.

Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Mezi uchazeče na stavbu nového bloku patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.

Vláda na výzvu Evropské komise upraví zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby Česká republika nepřišla o dotace z Evropské unie. Přehledy o veřejných funkcionářích už také uvádějí bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) jako toho, kdo ovládá koncern Agrofert. Za odbor komunikace ministerstva pro místní rozvoj to oznámil David Hořínek. Přehledy tak zohledňují závěry auditu EK, podle kterého byl Babiš jako premiér ve střetu zájmů, neboť nadále ovládá Agrofert, byť firmu vložil do svěřenských fondů. Šéf hnutí ANO střet zájmu trvale odmítá.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu energetického zákona. Její součástí mají být i některé návrhy, které resortu předložil Energetický regulační úřad (ERÚ) k řešení krize a zlepšení dohledu nad energetickým trhem. Informoval o tom ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Zlepšit se má i situace lidí v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI).

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele.

Evropská komise (EK) odmítla pokutovat Česko kvůli žádosti o proplacení dotace firmě Fatra z koncernu Agrofert. Informoval o tom server iRozhlas. K udělení sankce Brusel vyzvalo ministerstvo průmyslu a obchodu, aby získalo rozhodnutí napadnutelné u Soudního dvora Evropské unie. Komise místo toho v případě Fatry jen pozastavila průběžné platby. Brusel odmítá dotaci proplatit kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), do jehož svěřenského fondu firma patří.