Michael Canov strana 2 z 3

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Lázně v Chrastavě byly založené před jedenácti lety a teď už jsou čtvrtým rokem zavřené. Přilákat měly hlavně movitou klientelu z nedalekého Německa a Polska. Z megalomanského projektu se ale podařilo dokončit jen první etapu. V provozu byly od konce roku 2012. Jenže krátce po otevření skončily v insolvenci. Před sedmi lety se je povedlo vydražit. Ani tehdy ale otevřené dlouho nezůstaly.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Vnitro už prý má připravenou novelu, jež stanovování odměn členů samospráv mění.

Skupina senátorů, která ve čtvrtek zpochybnila u Ústavního soudu (ÚS) vládní novelu o zkrácení červnové valorizace penzí, bere svůj návrh zpět, oznámila v úterý mluvčí soudu Kamila Abbasi. O dalším postupu rozhodne určený soudce zpravodaj pro senátní podání, jímž se stal Jiří Zemánek, respektive plénum, tedy sbor všech ústavních soudců.

Opoziční hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části novely, která mění výpočet červnové valorizace penzí a v průměru ji snižuje. ANO připravovalo podání k Ústavnímu soudu od poloviny března, kdy novelu podepsal prezident republiky. Na Ústavní soud ho ovšem doručilo až jako druhé – před ním soud dostal podobný návrh od skupiny senátorů. ANO proto nejspíše bude v roli vedlejšího účastníka řízení. Ústavní právník Jan Kudrna, který opozičním politikům s přípravou návrhu pomáhal, odhadl, že by se jím mohl soud začít zabývat nejdříve v horizontu měsíce a půl až dvou měsíců.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

V případě snížení valorizace penzí je protiústavnost natolik jasná, že pro to nelze hlasovat, uvedl v pořadu Události, komentáře místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) s tím, že jde o retroaktivitu a zneužití stavu legislativní nouze. Zmínil, že ve středu se ukáže, nakolik je Senát pojistkou demokracie. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) zmínil, že se o zákonu bude velice vážně diskutovat a rozhodně není jisté, že Senát návrh zákona schválí. Podotkl, že většina jeho klubu se k novele přikloní.

Senátní ústavně-právní i sociální výbor se v úterý negativně postavily k nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo sporné schválení vládní důchodové novely ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ústavně-právní výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran, pro schválení byl jen jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů výboru jako pro její zamítnutí.

Zvolený prezident Petr Pavel by podle politiků opozičního ANO chtěl, aby se spor o valorizaci penzí vyřešil kompromisem. Místopředsedové hnutí Karel Havlíček a Alena Schillerová ale po jednání s Pavlem připustili, že zvolená hlava státu jasně neřekla, jak se postaví k novele, která – protlačí-li ji koalice parlamentem – přijde k podpisu na jeho stůl. Podle Havlíčka má Pavel obavy z následků toho, že koalice chce potřebnou novelu ve sněmovně projednat ve stavu legislativní nouze. Podobné výhrady vyjádřili i senátoři. Zazněly z klubů všech vládních stran.

Další senátní výbor doporučil schválení daňového balíčku. Ten by znamenal mimořádné odvody z výroby elektřiny. Někteří senátoři ale i tak měli výhrady – nejčastěji k dani z neočekávaných zisků. Už ve čtvrtek se nad oběma návrhy sejde celé plénum horní komory. Opatření mají sloužit jako zdroj příjmů pro zastropování cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mezitím v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do Česka, dle něj už existuje i předběžná dohoda.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Předsedou senátorského klubu Starostů a nezávislých (STAN) byl podle informací ČT zvolen Jan Sobotka, který je též starostou Vrchlabí. V příštích dvou letech povede dvacetičlenný, tedy druhý nejpočetnější klub v horní komoře. Nahradí Petra Holečka (STAN), který letos neúspěšně obhajoval mandát v obvodu Mělník a vypadl z klání o senátorské křeslo už v prvním kole.

Senátorem ve volebním obvodu Liberec bude opět Michael Canov (SLK). Ve druhém kole senátních voleb získal 66,34 procenta hlasů. Druhá Radka Loučková Kotasová (ANO) dostala 33,65 procenta hlasů.

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Do druhého kola v senátním obvodě Liberec postupují senátor Michael Canov (SLK) a Radka Loušková Kotasová (ANO). Canova v prvním kole podpořilo 43,51 voličů, kteří přišli hlasovat, Louškovou Kotasovou 26,36 procenta. O tom, kdo usedne do senátorského křesla, rozhodnou voliči v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Starostové devíti měst a obcí z Liberecka jsou proti spojování obvodních policejních oddělení v Hrádku nad Nisou a Chrastavě. Obávají se zhoršení bezpečnosti. Otevřeným dopisem se obrátí na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a na vědomí ho dají i premiérovi Petru Fialovi (ODS) a policejnímu prezidentovi Martinu Vondráškovi. Požadují zachování obou obvodních oddělení.

Záložní plán kvůli zdražování plynu a jeho nejistým dodávkám z Ruska mají radní v Chrastavě na Liberecku. Plánují přestavět svou centrální kotelnu tak, aby se v případě potřeby dala jednoduše přepnout na spalování lehkých topných olejů. O investici, která přijde městskou kasu zhruba na sedm milionů korun, mají zastupitelé rozhodovat v příštím týdnu.