Lukáš Wagenknecht strana 2 z 3

Na pondělním mimořádném jednání stanovila vláda maximální ceny elektřiny a plynu. Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za opoziční SPD Jan Hrnčíř zastropování cen kvituje, ale myslí si, že přichází pozdě. Poslanec vládního STAN Lukáš Vlček to vysvětluje kooperací s Evropskou unií. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) volá mimo jiné po pomoci českým firmám na evropském trhu.

Senátoři podpořili úsporný tarif na energie pro domácnosti. Kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Horní komora také schválila snížení plateb za státní pojištěnce, po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 se budou valorizovat automaticky. Protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) projedná Senát ve středu 10. srpna.

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 48 korun za akcii před zdaněním. V úterý večer o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Prošel tak protinávrh ministerstva financí, které společně s vyšší dividendou navrhovalo také posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, tento návrh ale neprošel. Valná hromada také rozhodla o výměně členů v dozorčí radě firmy.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Ve vedení Pirátů pokračuje dosavadní předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. V druhém kole volby na celostátním fóru strany získal 662 z 948 odevzdaných hlasů. Jeho soupeř, senátor Lukáš Wagenknecht, obdržel 265 hlasů. Prvním místopředsedou strany se stal europoslanec Marcel Kolaja. Druhou místopředsedkyní je náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová. Trojkou je zastupitelka Prahy 21 Blanka Charvátová. Posledním místopředsedou se stal bývalý poslanec Martin Jiránek. Podle aktuálních čísel, která zazněla na sobotním fóru, mají Piráti 1230 členů.

Potvrzeno. Kandidáty na předsedu Pirátů budou kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta také někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra budou ucházet necelé dvě desítky kandidátů. Dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal v pondělí prohlásil, že pozastaví své členství ve straně, vadí mu aktualizace všeobecného kodexu zastupitele, který definuje kumulaci funkcí.

V příštím roce čeká hned čtyři sněmovní strany volba vedení. Už v lednu bude na kongresu ODS obhajovat post lídra nynější premiér Petr Fiala. Andrej Babiš předstoupí před delegáty celorepublikového sněmu hnutí ANO v únoru. Během roku 2022 budou vedení volit i KDU-ČSL a Piráti. Všechna politická uskupení chtějí na svých shromážděních řešit přípravu na obecní a senátní volby.

Současný předseda Pirátů Ivan Bartoš bude na lednovém celostátním fóru obhajovat svou funkci v čele strany, informoval na stranickém diskusním fóru. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii. Výsledek říjnových voleb označil v příspěvku za neúspěch, ke kterému se staví čelem. Kandidaturu na předsedu už oznámil i senátor Lukáš Wagenknecht.

Prezident Miloš Zeman plánuje jmenovat lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu (ODS) premiérem. Řekl to Frekvenci 1. Nebude to žádný problém, uvedl v rozhovoru, kde komentoval i svůj zdravotní stav. Souhlasí s tím, že nová vláda musí vzniknout rychle. Současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nemá zájem stát se premiérem, poznamenal prezident, který s ním o demisi současné vlády mluvil telefonicky.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Koalice SPOLU a PirátiSTAN chtějí o budoucí vládě jednat tak, aby mohly nejpozději do osmého listopadu podepsat koaliční smlouvu, řekl po první schůzce předseda ODS Petr Fiala. O osmém listopadu hovoří strany také jako o dni, kdy by se mohla sejít poprvé nová sněmovna. Personální otázky a rozdělení resortů lídři zatím neřešili, ustanovili ale dle Fialy vznik šesti skupin, které se budou zabývat jednotlivými programovými oblastmi. Lídr koalice SPOLU zároveň uvedl, že se plánuje setkat s prezidentem Zemanem. O setkání s prezidentem má zájem i premiér a šéf ANO Andrej Babiš, podle něhož ale jeho hnutí o vládě nevyjednává a připravuje se na opoziční roli.

Evropská komise odmítla dvouměsíční odklad termínu, dokdy chce od českých úřadů dostat přehled opatření, kterými republika brání střetu zájmů. Posunula jej pouze z 8. na 22. září. Upozornil na to iRozhlas.cz, který má k dispozici dopis, kterým bruselské Generální ředitelství pro regionální politiku žádost odmítlo. Komise již dříve varovala, že by důsledkem nedostatečné ochrany před střetem zájmů mohlo být zastavení čerpání peněz z evropských fondů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) je však přesvědčena, že to nehrozí, Česko podle ní plní vše, na čem se s Evropskou komisí domluvilo.

Tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech může být podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vypsaný ještě před koncem roku. V Otázkách Václava Moravce zmínil jako možný termín listopad, záleží na schválení zákona a doručení a vyhodnocení bezpečnostních dotazníků od uchazečů.

Senátní výbory se budou zabývat takzvaným zákonem lex Dukovany, který mimo jiné brání ruským či čínským firmám podílet se na výstavbě nového jaderného bloku. Samotnou předlohou se mají senátoři zabývat 21. července. Horní komora by podle předběžné dohody vládních a opozičních stran měla do zákona prosadit i pojistku větší parlamentní kontroly.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se má omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (za Piráty) za výroky, že je psychopat, udavač a připravil Česko o 800 milionů korun, rozhodl v pátek Okresní soud Praha-západ. Wagenknecht, který byl náměstkem, když Babiš vedl ministerstvo financí, to uvedl na Twitteru. Premiér si za svými výroky stojí a plánuje se odvolat, sdělil ČTK.

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

Server Seznam Zprávy v neděli napsal, že šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák potvrdil, že s přípravou chystané cesty do Moskvy pomáhal vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) také Hrad. Pomoc se měla týkat uspořádání rusko-amerického summitu v Praze. Informaci Seznamu ale Jindrák následně korigoval v Radiožurnálu. S Hamáčkem přímo nejednali, uvedl s tím, že jejich činnost jen reagovala na vicepremiérův tweet. Seznam Zprávy v reakci na to zveřejnily na svém webu nahrávku a přepis telefonického rozhovoru s Jindrákem.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES, řekl po zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). PES má obsahovat jasná kritéria, za kterých bude možné přistoupit na rozvolňování. V úterý přibylo v Česku dalších 13 934 případů covidu-19, což je zhruba o 1400 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo zůstává těsně pod hodnotou jedna, zvýšilo se z 0,94 na 0,97.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) požádá poslance o nouzový stav do konce března. Podle premiéra je epidemická situace extrémně vážná, proto je nutné zpřísnit opatření. O jejich změně ale kabinet ve středu nerozhodl, v jednání bude pokračovat. Rozhodnutí by navíc mohlo padnout právě až po vyjasnění budoucnosti nouzového stavu. Na stole je nyní omezení pohybu na kraje, úplné uzavření mateřských a základních škol či zúžení otevřených obchodů, vyplývá z informací ČT. Vláda zatím podpořila kompenzování testů na covid ve firmách. Dočasně také zakázala vstup Čechů do několika afrických a jihoamerických zemí.

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Na úterní schůzce s opozicí chce vláda slyšet, zda platí dohoda, že Senát nevrátí poslancům pandemický zákon. Řekl to vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Pokud by horní komora s úpravami předpis vrátila, znamenalo by to složitou situaci vzhledem k tomu, že nouzový stav v Česku má přestat podle Poslanecké sněmovny platit nejpozději v sobotu 27. února. Hamáček vyloučil možnost, že by mohla vláda požádat o prodloužení nouzového stavu.

Ústavní soud zrušil část vládního ustanovení zakazujícího maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách. Vláda podle něj opatření dostatečně neodůvodnila. Týká se to usnesení z konce ledna platného do poloviny února. Stížnost proti vládnímu opatření podala skupina senátorů. Svaz obchodu a cestovního ruchu už vyzval vládu, aby předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen.

Policie na konci roku začala vyšetřovat, zda se při prodeji elektrárny největší české energetické společnosti ČEZ v bulharské Varně nestal trestný čin. Elektrárna se dostala do problémů kolem roku 2013 a bulharský stát chtěl ČEZu odebrat licenci. Po tahanicích s úřady se česká společnost rozhodla vyklidit pole a elektrárnu prodat. Policie začala prověřovat trestní oznámení, podle kterého byl prodej značně nevýhodný a mohl stát připravit o několik miliard korun. V Bulharsku natáčeli Reportéři ČT.

Krajům a obcím mají být podle středečního jednání ústavně-právního výboru Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent. Mají mít proto víc z výnosů z daní. Sazby daně z příjmů fyzických osob počítané z hrubé mzdy by výbor nechal na 15 a 23 procentech, jak to již dříve schválila sněmovna. Slevu na poplatníka chce zvýšit o tři tisíce korun na 27 840 ročně, což odpovídá dřívějšímu doporučení senátního hospodářského výboru. Horní komora bude o úpravách daňového balíčku, který dostala ze sněmovny, jednat ve čtvrtek.