Lucembursko strana 2 z 4

Vojáci strakonického 25. protiletadlového raketového pluku se vrátili z Pobaltí, kde se poprvé účastnili zahraniční mise jako samostatná jednotka. V pondělí za to obdrželi medaile. V Litvě jich od července loňského roku do ledna působilo 130. Další část protiletadlového pluku odletěla do Pobaltí na půl roku v těchto dnech, jsou součástí alianční mise předsunuté přítomnosti.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Německý televizní regulátor MABB dosáhl zastavení satelitního vysílání ruského kanálu RT v němčině. Kanál RT v němčině odstranila společnost Eutelsat, která satelitní vysílání provozuje. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci nevyloučil odvetu. Podle odborníků televize RT, dříve známá jako Russia Today, šíří ruskou vládní propagandu.

Bez dohody skončila v noci na pátek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu. Uvedl to český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise (EK) jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však postavilo proti. Prezidenti a premiéři se neshodli ani v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požadovalo zejména Polsko a Česko.

Slovensko potvrdilo první tři případy koronavirové varianty omikron. Všechny osoby byly očkovány proti covidu-19, navštívily země považované v souvislosti s omikronem za rizikové a projevily se u nich jen mírné příznaky onemocnění. Ve Vídni se v sobotu sešlo až 44 tisíc lidí, kteří demonstrovali proti covidovým opatřením a povinnému očkování. Na místě zasahovalo až 1400 policistů.

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměru v zemích EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021.

K sídlu Soudního dvora EU se sjely stovky polských odborářů z organizace Solidarita (Solidarność) kvůli nedávnému rozhodnutí tribunálu ohledně uzavření Dolu Turów nedaleko českých hranic. Následně se demonstranti přesunuli před české velvyslanectví v Lucembursku, kde velvyslanci Vladimíru Bärtlovi předali petici. Protest byl pokojný, někteří účastníci pouze odpalovali dýmovnice a dělobuchy. Policie uzavřela oblast kolem sídla soudu i ambasády drátěným plotem, na situaci dohlížely stovky těžkooděnců s obrněnými vozidly.

Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy EU, prohlásila na plénu europarlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise dle jejích slov proti Varšavě zakročí. Polský premiér Mateusz Morawiecki v Evropském parlamentu řekl, že jeho vláda je proevropská, Poláci jsou ale znepokojeni změnami v Unii.

Lidí nakažených covidem-19 přibývá opět rychleji. V neděli potvrdily testy 787 nových případů, což byl ve srovnání s předchozí nedělí nárůst více než stoprocentní. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za poslední týden devadesát nakažených. Plní se i nemocnice, za týden se zvýšil počet pacientů s covidem zhruba o třetinu. Tempo očkování naopak stagnuje. O posilující dávku vakcíny proti covidu se ovšem od pondělí mohou lidé hlásit již půl roku po dokončení základního očkování namísto dosavadních osmi měsíců. Lidem, kteří očkování naopak nemají, se s novým týdnem zkomplikovaly návraty do Česka z Maďarska nebo Finska.

Laboratoře v Česku ve čtvrtek potvrdily 1534 nových případů nemoci covid-19, nejvíce v tomto týdnu a zhruba o 550 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných s koronavirem se zvýšil na 448, osm desítek z nich je ve vážném stavu. Přibývá i případů chřipky. Ministerstvo zdravotnictví chystá změny v opatřeních –⁠ navrhne snížení doby platnosti testů i konec jejich proplácení z veřejného pojištění od 1. prosince. Nejvyšší správní soud (NSS) také zpětně konstatoval, že letní povinnost testovat děti na táborech byla v rozporu se zákonem. Z Finska, Maďarska a Lucemburska se od pondělí neočkovaným ztíží návrat do Česka.

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).

Šestnáctiletého Oscara Constanzu vrozená a nevyléčitelná neurologická choroba připoutala na vozík. Otec chlapce ale vytvořil projekt, který jeho syna postavil na nohy. Robotická firma Wandercraft pomáhá při rehabilitaci a návratu pacientů s handicapem k normálnímu životu a ambice má vysoké – udělat z invalidního vozíku přežitek.

Německo se potýká s rozsáhlým přírodním neštěstím. Záplavy a sesuvy půdy si vyžádaly přes sto obětí, další lidé se pohřešují. „V těchto okamžicích také myslíme na své sousedy v dalších zemích,“ řekl v Událostech, komentářích německý velvyslanec v České republice Christoph Israng. Dalšími postiženými zeměmi jsou Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko a Lucembursko.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Do Německa bude od neděle možné cestovat z Česka bez omezení. Po vyřazení země ze seznamu rizikových zemí nebude nutný ani test na covid-19. Epidemická situace v ČR se stále zlepšuje, týdenní incidence na sto tisíc obyvatel klesla již na 24. Ve čtvrtek laboratoře potvrdily v celé zemi 430 případů koronaviru. Je to o 75 méně než před týdnem a zároveň nejmenší čtvrteční přírůstek od konce srpna. Od půlnoci se také spustila registrace pro lidi ve věku od 16 do 29 let.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Šest evropských států podepsalo 18. dubna 1951 smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli. Projekt, který měl původně sloužit zejména k urovnání poválečných vztahů mezi Německem a Francií, tak položil základy pro vznik Evropského společenství a později i Unie.

Španělský parlament ve čtvrtek definitivně schválil zákon o eutanazii. Pro novou legislativu se vyslovilo 202 poslanců z 350, proti hlasovalo 141 zákonodárců. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Schválení zákona patřilo mezi cíle levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze, proti byly pravicové strany a katolická církev.

Sasko rozhodlo o uvolnění podmínek pro české pendlery. Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko se mezitím přidaly mezi země, které po zprávách o možných vedlejších účincích pozastavily očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Světová zdravotnická organizace ovšem oznámila, že žádné prokázané spojení neexistuje. Evropská léková agentura látku dál hodnotí. Maďarská lékařská komora uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity.

Už jako dívenka jezdila na kole tak rychle, až si o ní v rodné vesnici povídali, že je posedlá ďáblem. Italka Alfonsina Stradová chtěla jen jezdit a závodit. Byla tak odvážná, že se přihlásila na start legendárního cyklistického závodu Giro d'Italia. Psal se rok 1924 a pro ženy nebylo na takové akci místo. Přelstila ale organizátory, a stala se tak jedinou ženou v historii, která se závodu zúčastnila. Její cyklistická kariéra pokračovala, vytvořila světový ženský rekord, který dlouhá léta žádná sportovkyně nepřekonala. Alfonsina Stradová se narodila 16. března 1891 a zemřela, když jí bylo 68 let.

Devět unijních zemí vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v Unii prodávat nové vozy poháněné fosilními palivy. Ty poškozují zdraví obyvatel a přispívají ke změně klimatu. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s klimatickou politikou, napsala agentura Reuters. Loni činily elektrické a hybridní vozy desetinu všech prodaných v EU.

Portugalský parlament v pátek schválil zákon legalizující eutanazii. Informovala o tom agentura Reuters. Portugalsko se tak podle agentur stalo sedmou zemí na světě, jež trpícím smrtelně nemocným lidem poskytuje možnost ukončit život za odborné asistence lékaře.

Blízký spolupracovník prezidentského kancléře Vratislava Mynáře a šéf Lesní správy Lány Miloš Balák stojí před soudem kvůli podezření z manipulace s dvousetmilionovou zakázkou v Lánské oboře. V minulosti řídil dvě soukromé lesnické firmy, obě pod jeho vedením zkrachovaly. Reportéři ČT se nyní zabývali majetkem obou firem, jehož část velmi výhodně získala Balákova rodina. Reportáž „Bohatství z bankrotu“ natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.