Lesy České republiky strana 2 z 5

Lesníci na Šumavě sčítají škody, které tam napáchala jelení zvěř. Ta kvůli slabé vrstvě sněhu stále přezimuje mimo obory, protože má snadný přístup k potravě. Okusuje i mladé stromky. Škodám se správci parku snaží předcházet odstřelem. A letos spoléhají i na vlky.

Ekonomickým ředitelem státního podniku Lesy České republiky bude od 1. ledna 2023 Daniel Szórád, který byl v letech 2014 až 2018 generálním ředitelem podniku. Od února 2019 je Szórád ředitelem divize Morava lesnické společnosti LST z Trhanova na Domažlicku. V nedávném výběrovém řízení se ucházel o místo generálního ředitele. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že lesníci nesmějí zasahovat v nejvíce chráněné části Boubínského pralesa. Lesní závod, který v Boubíně hospodaří, chtěl kvůli bezpečnosti turistů v lokalitě pokácet souše, jež hrozí pádem na stezku. Ta je právě kvůli tomu od letošního jara zavřená.

Na konci dubna ministerstvo financí informovalo, že v Česku se podařilo zabavit ruský majetek v celkové hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Reportér ČT Jiří Hynek, který se této problematice věnuje již dvě dekády, ale upozorňuje, že jde pouze o zlomek skutečně investovaného objemu peněz. Podle Jiřího Skuhrovce z Datlab Institutu je k odhalování ruského majetku v Česku potřeba „spousta datové alchymie“.

Pravčická brána je unikátní přírodní památka, o jejíž osud se turisté báli během rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku. Katastrofa ji nezničila, ale odkryla letité problémy. Přestože je toto území součástí národního parku, Pravčická brána leží na soukromém pozemku, k němuž patří i zámeček Sokolí hnízdo. Ten vlastní ruský podnikatel Alexej Krenke. Soužití státu se soukromým majitelem má dopad i na stav tamní přírody a infrastruktury. Pro pořad Reportéři ČT se tématu věnovala Zuzana Černá.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Správci lesů upozorňují na častější krádeže dřeva. Kvůli obavám lidí z energetické krize výrazně zdražilo a mnozí prodejci už zastavili jeho objednávky na zimu. Státní podnik Lesy České republiky zaznamenal nejvíc krádeží v severních Čechách. Případy se ale množí napříč republikou.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.

Lesníci neuspěli s žádostí o zlomení více než deseti souší u jezírka v Boubínském pralese. Zásah by umožnil pustit turisty alespoň do části této rezervace, do které se teď vstupovat vůbec nesmí, protože kolem stezek hrozí pád suchých stromů. Někteří lidé ale zákaz přesto porušují.

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Strážce lesů a národních parků stále častěji trápí pohozené odpadky, rozdělání ohně v lese nebo parkování obytného vozu na nepovoleném místě. Lidé si během pandemie oblíbili pěší turistiku, přenocování v lese nebo cestování s karavanem. S letošním rozvolněním se do přírody vydávají ještě častěji a k nim se přidávají turisté ze zahraničí. To ale znamená i více přestupků a problémů, které musí strážci řešit. ČT to potvrdili mluvčí správ českých parků.

Jižní část obory Soutok mezi Břeclaví a Lanžhotem se v sobotu znovu otevře návštěvníkům. Lesníci tam v uplynulém měsíci zpracovávali stromy poškozené silnou červnovou vichřicí. Ta způsobila nebezpečné polomy, které mohly ohrozit turisty.

Rok od ničivé bouře ve Stebně, které spadá pod město Kryry na Lounsku, je téměř vše opravené. Místo modrých plachet, které krátce po bouři zakryly asi čtyřicet procent domů v obci, jsou na střechách nové tašky. Živel se nevyhnul ani kostelu, ten však na opravu dál čeká.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020, informovala v pondělí mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Okresní soud v Hradci Králové nepravomocně zprostil bývalého generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Daniela Szóráda obžaloby z podvodu. Podle státního zástupce po odvolání z funkce v roce 2018 nedodržel konkurenční doložku a začal pracovat pro lesnickou společnost LST z Trhanova na Domažlicku dřív, než mohl. Vinu Szórád stále odmítá.

Turisté nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

Státní podnik Lesy České republiky loni s ústupem kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o dvacet procent na 11,41 milionu metrů krychlových. Předloni těžba ve státních lesích v době vrcholící kalamity dosáhla rekordních 14,4 milionu metrů krychlových. Letos podnik plánuje další snížení těžby, a to o desetinu na 10,2 milionu metrů krychlových. Spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

Kůrovcová kalamita na Vysočině pomalu slábne, a to hlavně díky počasí –⁠ je totiž dostatek vláhy. Že je škůdce v kraji po letech na ústupu, potvrzuje i státní podnik Lesy České republiky. Správci menších lesů, kteří kvůli kůrovci často vykáceli prakticky veškeré své zásoby dřeva, si ale stěžují na to, že začíná být nedostatek nových sazenic na zalesnění holin.

Ministerstvo životního prostředí zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. Park by se měl rozkládat na šestnácti procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nový status by měl účinněji chránit tamní rozmanité lesy, skály, údolí, kaňon Berounky či desítky ohrožených rostlin a zvířat. Vznik národního parku podporuje i biolog David Storch, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Okresní soud v Hradci Králové potrestal čtyři obžalované v kauze IT zakázek státního podniku Lesy ČR. Jsou mezi nimi tři podnikatelé a bývalý šéf informačních technologií společnosti Jan Přibyl. Všichni dostali podmíněné tresty. ČT to potvrdil mluvčí soudu Tomáš Nypl s tím, že jednoho muže soud obžaloby zprostil. V kauze jde o veřejné soutěže z let 2008 a 2009, při kterých bylo ze státní firmy vyvedeno skoro 300 milionů korun. Verdikt není pravomocný.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod má podle Ústavního soudu nárok na pozemky na katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku o rozloze zhruba dva tisíce hektarů. Získalo je zpět v církevních restitucích už v letech 2016 až 2018, ale Lesy ČR podaly soubor žalob. Ty sice zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích, Vrchní soud v Praze však dospěl k opačnému názoru a rozhodl, že pozemky se nevydávají. Následná dovolání odmítl sérií stručných usnesení i Nejvyšší soud.

Nečekané odvolání generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Josefa Vojáčka kvůli údajným manažerským pochybením a neefektivní restrukturalizaci firmy bylo předem konzultováno s novým ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Ten na tiskové konferenci mimo jiné oznámil, že o všech krocích dočasného šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) během své koronavirové izolace věděl.