Lesy České republiky strana 4 z 5

Ústavní soud (ÚS) nedal šanci majetkovým nárokům dědiců rodu Rothschildů ve Slezsku. Ve spojeném řízení zamítl dvanáct jejich stížností. Navazovaly na neúspěšné žaloby, jejichž prostřednictvím se rodina pokoušela znovu získat od obcí a státu desítky pozemků s různým využitím. Tříčlenný senát nebyl jednotný, soudce Jiří Zemánek uplatnil odlišné stanovisko.

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let, obává se ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách vyplatil rekordních deset miliard korun.

Pracovníci výzkumného ústavu ve Zlíně vymysleli urychlení výsadby stromů, které umožní v krátké době zacelit holiny po vynucené těžbě lesa napadeného kůrovcem. Metodu speciální úpravy semen lípy srdčité si nechali patentovat už před několika lety a Lesy České republiky si jich aktualně objednaly dva miliony. Stromky vysadí do postižených lokalit.

Oblíbené přírodní památky plné plastových lahví, obalů od jídla i použitého toaletního papíru. Zejména chráněné krajinné oblasti zápolí s náporem turistů a s velkým množstvím odpadu, který po sobě lidé v přírodě nechávají. ČT to potvrdili správci a provozovatelé sedmi turisticky vytížených lokalit. Například správce beskydských Pusteven odhaduje, že za listopad sebral skoro pětkrát více odpadu než minulý rok. V obci Mšeno na Kokořínsku zase podle tamního starosty evidují stoprocentní nárůst plastu v komunálním odpadu. Problém je největší hlavně v příměstských lesích.

Společnost Opavská lesní musí znovu umožnit lidem průchod oborou Jelenice v údolí řeky Moravice na Opavsku. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Oborou vede frekventovaná trasa využívaná hojně cyklisty a turisty. Firma pořádající komerční lovy usiluje o uzavření kvůli údajnému rušení zvěře.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pravidla pro kácení v Boubínském pralese. Odmítlo tak odvolání Lesů ČR proti rozhodnutí Správy Národního parku a CHKO Šumava, upozornil Český rozhlas. Lesy se tak při kácení stromů zasažených kůrovcem budou muset řídit přísnými pravidly. Na druhé straně kácení bude možné, proti čemuž protestovaly ekologické spolky.

Nejstarší vápenka na české straně Krušných hor se po rekonstrukci otevřela veřejnosti. Jde o nejvýznamnější dochovaný doklad těžby a zpracování vápnitých hornin v této oblasti, který je významný i v kontextu památek světového dědictví UNESCO. Unikátní vápenka pochází z poloviny 19. století, vápno se v ní vyrábělo ještě o sto let později.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

Přes tisíc lidí podepsalo petici proti automobilové rally v lesích na Šternbersku. Proti záměru pořadatelů byly i některé obce a ochránci přírody, kteří mají obavy z ohrožení mloka skvrnitého. Státní lesy, jako vlastník pozemků, proto závod zakázaly. Pořadatelé rally, která by se měla jet v říjnu, vymýšlejí náhradní trasy.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v pondělí vyhlásil pětiletý lesnický tendr 2021+. Odhadovaná hodnota prací je 4,5 miliardy korun bez DPH, objem dřeva k těžbě je šest milionů metrů krychlových. Uzávěrka pro podání nabídek je 15. září. Podniku patří téměř polovina lesů a jejich nynějším hlavním úkolem je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Speciálně vycvičení psi by mohli být výraznou pomocí v boji proti kůrovci. Experti zemědelské univerzity ve spolupráci s kynology ověřují, jak spolehlivě dokáží psi v lese rozpoznat napadený strom, a to ještě dřív než třeba zkušení lesníci. Lýkožrouty by tak mohli zlikvidovat ještě před výrazným rozmnožením, které je pro stromy fatální.

Obnova Libušína na Pustevnách v Beskydech je po šesti letech u konce. Veřejnosti se objekt otevře ve čtvrtek. Chata postavená v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče sloužila jako jídelna, v březnu roku 2014 vyhořela. Muzeum se poté rozhodlo pro rekonstrukci objektu, který byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Celkové náklady na obnovu Libušína přesáhly sto sedmnáct milionů korun.

Ústavní soud zamítl stížnost Cisterciáckého opatství Osek a potvrdil rozsudky nižších soudů, podle kterých opatství nemá nárok na vrácení majetku konfiskovaného v roce 1945. Pozemky s lesy chtělo opatství vrátit podle pravidel pro restituce církevního majetku zabaveného komunisty po roce 1948.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Ředitelství silnic a dálnic dokončilo zásahy do přírody jako kompenzační opatření za plánovanou stavbu obchvatu Břeclavi. Vysadilo stromy a vytvořilo tůně. Úpravy silničáři nechali udělat v blízkosti budoucího obchvatu, dále i v Kančí oboře na opačné straně města, ale také ve vzdáleném Drnholci.

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70 milionů korun. Důvodem ztráty byla kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen. Těžba dřeva byla loni kvůli kalamitě rekordní, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.

Skoro čtyřikrát víc jasoňů dymnivkových než v minulých letech se podařilo napočítat pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) na Pálavě. Ohrožený druh motýla odtud prakticky zmizel, daří se ho ale do přírody vracet díky novému projektu v oboře Bulhary. Odborníci doufají, že podobných míst může ještě přibýt.

Stovky brigádníků po celém Česku sázejí stromy. Státní podnik Lesy České republiky nabídl studentům, kteří mají nyní kvůli pandemii nemoci COVID-19 přerušenou výuku, práci na obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Brigádníci dodržují vládou nařízená opatření a pracují v malých skupinkách, s odstupem, se zakrytým nosem i ústy.

Vodohospodáři začali na žádost lesníků zaplavovat lužní les v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží má nahradit jarní záplavy, doplnit drobné toky, mokřady a tůně a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.

Na Třebíčsku, kde v posledních letech ničí smrkové lesy kůrovcová kalamita, se místy objevil další škůdce, jenž napadá listnaté stromy. Jde o bekyni velkohlavou. Přemnožená je na sousední jižní Moravě, její housenky ožírají listí nejčastěji u dubů. Na Třebíčsku se loni bekyně objevila v údolí řeky Jihlavy, v okolí Mohelna a Lhánic. Vyplývá to z informací, které ČTK dostala od podniku Lesy ČR a od úřadu v Náměšti nad Oslavou.

Bojovat s kůrovcem i se suchem chtějí Lesy České republiky (LČR) tak, že vysadí rekordní množství stromů. Pomoci v tom může veřejnost, pro níž podnik na jaro a podzim přichystal na čtyři sta akcí sázení. Na jednotlivé dny se každý může registrovat přes mobilní aplikaci od konce února. Samotná výsadba začne v krajích v polovině března a vyvrcholí celostátním „Dnem za obnovu lesa“ druhou říjnovou sobotu.

Vláda by mohla v budoucnu prodat drobné podíly v méně důležitých podnicích. Počítá s tím nová strategie vlastnické politiky státu. Strategických firem se stát zbavovat neplánuje. Chce je ale řídit podle jednotných pravidel.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.