Keňa strana 4 z 5

Rostoucí poptávka po avokádu ohrožuje populaci slonů na jihu Keni. Na území, kde hledají potravu nebo svůj protějšek k páření, vznikla na sto osmdesát akrů (0,8 kilometru čtverečních) rozlehlá farma. Největší suchozemské savce tak vytlačuje z divočiny do civilizace. Ochranářské organizace varují, že obchod s avokádem přirozený domov mnohých živočichů úplně zničí.

Keňa na východním pobřeží Afriky rok co rok bojuje s přemnoženými sarančaty. Milionová mračna tohoto hmyzu napadají úrodu farmářů a i rozlehlá pole dokážou spořádat v řádu hodin. Proti tomuto škůdci zatím chudí obyvatelé vesnic nenacházejí účinné obrany a jejich úroda tak často mizí v nenávratnu. Nekonečná hejna hmyzu se místní rozhodli využít alespoň jako krmivo pro svá vlastní zvířata, která se kvůli sarančatům často už nemají kde pást.

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Od počátku února do poloviny března proběhnou v šesti týdenních turnusech jarní prázniny. Mnozí Češi proto hledají dosud neobjevená místa „bez lidí“ pro zimní dovolenou v tuzemsku. Cestovní kanceláře pak hlásí rostoucí zájem o cesty za teplem, například na Zanzibar či Maledivy. Tématu jarních prázdnin se věnovala Devadesátka ČT24.

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.

Ochránci zvířat v Keni očipovali s pomocí americké neziskové organizace vzácnou bílou žirafu. Chtějí tak unikátní zvíře ochránit před pytláky – budou ji teď totiž schopni sledovat pomocí satelitu.

Bizarní afričtí hlodavci se chovají podobně jako mravenci-otrokáři. Popsal to mnohaletý výzkum, který studoval dvě desítky kolonií rypošů v Africe.

Na hranici Keni a Tanzánie v pohoří Maparasha se sešlo přes patnáct tisíc Masajů. Důvodem byl obřad, během kterého se z mladých válečníků stávají stařešinové, kteří mohou promlouvat do fungování své obce. Slavnost zvanou „Olng'esherr“ svolává hlavní masajský kněz. Obvykle se taková akce koná jednou za deset let. Oslav se účastní i ženy, které tančí a připravují maso.

Keňské jezero Bogoria každoročně přiláká na konci léta kolem dvou milionů plameňáků. Tito ptáci jsou nomádi, kteří hledají bezpečné místo s potravou, kde by mohli dát život svým potomkům. Jezero ležící ve východní části Keni nabízí opeřencům ideální podmínky. Slaná voda, rozsáhlé mělčiny a hojnost řas jsou pro plameňáky pravým rájem. Jezero je stále vulkanicky aktivní a pro svoji turistickou atraktivitu je zařazeno na seznam přírodních památek UNESCO.

Projekt záchrany severních bílých nosorožců, který na několik měsíců přerušila pandemie covidu-19, pokračuje. Mezinárodnímu týmu odborníků se v úterý v rezervaci Ol Pejeta v Keni podařilo dvěma posledním žijícím samicím tohoto druhu odebrat deset vajíček. Byl to třetí odběr od loňského srpna. V laboratořích v italské Cremoně se nyní vědci pokusí z vajíček vytvořit embrya. Informoval o tom ředitel Safari Parku Dvůr Králové nad Labem Přemysl Rabas.

V současnosti je na světě asi deset procent levorukých lidí a svůj Mezinárodní den leváků slaví právě 13. srpna. V minulosti ale převaha praváků nebyla zdaleka tak běžná a zřejmě existovaly i časy, kdy se u našich předků levo- nebo pravorukost vůbec nevyskytovala.

Nairobi, hlavní město Keni, patří mezi rychle rostoucí metropole Afriky. Vážným problémem urbanistické expanze je zásah do přírody. Velké stavby jako dálnice, železnice nebo sídliště často kříží migrační cesty mnoha druhů zvěře. V důsledku toho se pochod žiraf, lvů nebo nosorožců k jejich přirozeným teritoriím značně komplikuje a při hledání cesty často překračují hranice měst. Nejsložitější je situace v oblasti kolem Nairobského národního parku, kde se nachází i hlavní železniční tah Mombasa–Nairobi. Zvířata zde pravidelně blokují dopravu nebo dochází k nebezpečným střetům s vlaky.

Rozsáhlý výzkum žraloků žijících na korálových útesech popsal, že jsou tito predátoři už funkčně vyhynulí na každém pátém zkoumaném útesu.

Mraky sarančat devastují zemědělskou úrodu na severozápadě Keni, postižená je ale i část Etiopie a Somálska. V těchto oblastech přitom farmáři zpravidla nevlastní rozsáhlá pole, a úroda jim tak stačí sotva na obživu. Sarančata jsou navíc schopna velmi rychlého přesunu, během dne v roji uletí až 130 kilometrů, což znemožňuje lidem se na kritickou situaci připravit. Nezbývá tak než spoléhat na následnou podporu vlád.

Záplavy a sesuvy půdy způsobené silnými dešti si v Keni v uplynulých týdnech vyžádaly 194 životů, uvedly dnes keňské úřady. Kvůli počasí muselo také přes sto tisíc lidí opustit domovy, píše agentura Reuters. Deště, které trvají už od poloviny dubna, mají podle meteorologů ve východoafrické zemi pokračovat i v následujících týdnech.

Uzavření hranic a další opatření v boji s šířením koronaviru zbrzdily projekt na záchranu nosorožců severních bílých. Experti nemohli v dubnu udělat odběr vajíček od dvou samic, které žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni a jsou posledními nosorožci severními bílými na planetě. Oznámil to vedoucí mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jan Stejskal. Oba nosorožci patří dvorské zoo, která na záchraně druhu spolupracuje s dalšími vědeckými organizacemi ve světě.

Když se sopka Eyjafjallajökull 21. března 2010 probudila k životu, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi pět set lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než ta březnová. Za první tři dny uniklo 140 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, sopečný popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů. To mělo dopad na Island i na celý svět.

Pytláci v severovýchodní Keni zabili dvě velmi vzácné bílé žirafy. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Žirafy měly takzvaný leucismus, který způsobuje ztrátu všech typů kožních pigmentů. Na rozdíl od albínů ale takto postižená zvířata nadále produkují pigment v jiných tkáních, což vysvětluje například i hnědé zbarvení jejich očí.

Bakterie odolné vůči antibiotikům jsou postrachem lékařů i zoologů. Čím více lidé těchto léků užívají, tím lépe jsou bakterie vybaveny čelit jejich účinkům. Důsledky už pociťuje i říše zvířat včetně ohrožených nosorožců v Africe. Hrozí jim například tuberkulóza.

Ve věku 95 let zemřel v Nairobi bývalý keňský prezident Daniel arap Moi, který této východoafrické zemi vládl 24 let. Informoval o tom server BBC. Nejdéle vládnoucí keňský prezident, který byl druhou hlavou nezávislé Keni, byl kritizován za autoritářství a korupci. Někteří ale pozitivně hodnotí, že za jeho úřadování (1978 až 2002) byla Keňa ve srovnání s jinými africkými státy relativně stabilní zemí.

Žáci základní školy na západě Keni při odchodu ze školy ušlapali nejméně 13 svých spolužáků, další desítky studentů utrpěly zranění. Děti se po vyučování začaly tlačit na schodišti a v nastalém zmatku se pošlapaly.

V srpnu 2019 dosáhl tým vědců a ochránců přírody průlomu v záchraně nosorožců bílých severních před vyhynutím. Vědci odebrali vajíčka ze dvou zbývajících samic, ta uměle oplodnili pomocí zmrazených spermií uhynulého samce a vytvořili dvě životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Tým vědců, v němž byli i experti ze Safari Parku Dvůr Králové, celý postup v prosinci 2019 zopakoval a během Vánoc vytvořil další embryo. Tím se výrazně zvýšila šance na úspěšné zplození mláděte a zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a může být prováděna opakovaně, dokud zvířata příliš nezestárnou. Nyní probíhají přípravy na další kroky této záchranné mise.

Východní část Afriky je v posledních letech sužována nálety sarančat. Stovky tisíc jich i letos plošně nalétají na území, kde likvidují úrodu farmářů. Nejvíce postiženou oblastí je Africký roh, tedy Somálsko, Etiopie a Keňa. Farmáři za zničenou úrodu nedostávají žádnou kompenzaci a po náletech hmyzu mají problém uživit vlastní rodiny. Mnoho z nich tak sarančata chytá a využívá jako potravu.

Vzniku života nejlépe vyhovaly podmínky, které před čtyřmi miliardami let panovaly ve vysychajících jezerech, ukázal nový výzkum.