Jiří Hynek strana 2 z 3

Patnáct evropských zemí chce společně pořídit systémy protivzdušné obrany. Evropa si musí uvědomit, že nemá tolik času, upozornil v Interview ČT24 prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Čeští zbrojaři podle něj také naráží na limity výrobních kapacit – a to jak materiální, tak personální. Pomoci by podle něj mohli kvalifikovaní ukrajinští pracovníci.

Radovan Krejčíř s ním vtipkoval, že ho nechá projet v kufru auta. „Myslím, že ty výhružky nemyslel vážně,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Jiří Hynek na pobyt v Jihoafrické republice, kde sledoval soudní proces s jedním z nejznámějších českých zločinců. Za svou kariéru pokrýval reportér domácího zpravodajství České televize i další dění v českém podsvětí a také významné soudní kauzy. Nejnověji třeba soud v případě dotace pro Čapí hnízdo.

Celní správa dostane právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senát schválil novelu zákona, která počítá s tím, že jejich porušení bude zároveň trestným činem. V tuzemsku totiž i dál působí řada firem napojených na lidi blízké režimu Vladimira Putina, kteří se zatím vyhýbají sankcím. Jde například o společnost Segezha s vazbami na ruského oligarchu Vladimira Jevtušenka.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Prvními tématy v předvolební debatě lídrů v Praze byla inflace a růst cen bydlení. Politici se shodují, že je potřeba rozhýbat výstavbu nového bydlení všemi možnými způsoby. Ostré neshody mezi nimi naopak vyvolává institut možného zdanění bytů těm, kteří je nevyužívají. Diskutovali Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

Politické hnutí Přísaha zahájilo finální část volební kampaně. Představili se lídři krajských kandidátek, kromě předsedy hnutí Roberta Šlachty jsou mezi nimi bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek nebo bývalí Šlachtovi kolegové od policie Jiří Komárek, Václav Vévoda, Zdeňka Víchová a také Tomáš Sochr s Jaroslavem Pelcem, kteří jsou zároveň ve vedení Přísahy.

Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, ke kterému došlo v roce 2014, stáli podle nově zveřejněných informací tuzemských tajných služeb ruští agenti. Politici mluví o státním terorismu, policie vyhlásila pátrání po špionech, kteří stáli i za britskou otravou agenta Skripala, důvod údajné špionské přítomnosti ve vrbětickém areálu ale není zřejmý – média mluví o syrské i ukrajinské stopě.

Okresní soud pro Prahu-východ po předběžném projednání obžaloby nařídil hlavní líčení v takzvané kauze Bereta. Návrhy vrátit případ zpět k došetření odmítl. V kauze jde o podezření z vynášení informací z trestních řízení. Obžalobě v ní čelí státní zástupkyně Dagmar Máchová, detektiv protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Vězeňská služba zaměstná ve svých nemocnicích odsouzené lékaře. Poprvé o tom informovala Česká televize, její zprávu pak potvrdila i mluvčí bezpečnostního sboru Petra Kučerová. Prvním z takto nasazených lékařů je Petr Kott, který byl odsouzen v korupční kauze dalšího lékaře, někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. S ním podle ČT vězeňská služba počítá v budoucnu. Sám Rath se už dříve vyslovil během výkonu trestu pro možnost pracovat jako lékař.

Odposlechy v kauze Jany Nečasové jsou podle Nejvyššího soudu nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Současné vedení Dopravního podniku v Praze je přesvědčeno, že prodělává desítky milionů ročně na smlouvě o pronájmu reklamních ploch. Před 22 lety ji minulý management uzavřel s firmou Rencar. Od roku 2016 se dopravní podnik pokouší smlouvu vypovědět a zároveň zpětně napadl její platnost. ČT přitom zjistila, že ji soudy už před deseti lety označily za neplatnou.

Členská základna politického uskupení Realisté zahájila hlasování o ukončení činnosti. Strana o tom informovala na svém Facebooku. Sbor zakladatelů v červnu přijal usnesení, kterým doporučil stranu dobrovolným rozpuštěním zrušit. Důvodem jsou neúspěchy ve volbách, pasivita krajských organizací či odchod mnoha členů do jiných uskupení. Hlasování skončí příští týden v pondělí.

Sportovní organizace už podle ministerstva školství uměle nenavyšují počty svých členů. Úředníci to přičítají vzniku centrálního rejstříku sportovců, který funguje deset měsíců. Kvůli někdejšímu možnému podvodu s členskou základnou policie stále prověřuje Autoklub České republiky.

„Vítězem“ prezidentských voleb se stal lékař Marek Hilšer, v závěsu za ním se umístil hudebník Petr Hannig. Tak by vypadalo pomyslné finále, kdyby se získané hlasy kandidátů přepočítaly na peníze vydané v kampani. Hlas pro Hilšera vyšel na 3,3 koruny, pro Hanniga o korunu víc. Naopak manažer Vratislav Kulhánek získal hlas za částku blížící se třem stovkám, textař Michal Horáček pak za 70 korun.

Neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek vyjádřili pro druhé kolo prezidentské volby podporu soupeři současného prezidenta Miloše Zemana – někdejšímu šéfovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Hlavu státu podpořil Petr Hannig.

Poslední předvolební debata na obrazovkách ČT přivedla do studia osm kandidátů. Pozvání přijali všichni až na současnou hlavu státu Miloše Zemana, který zopakoval, že předvolební kampaň nevede. Přesto se velká část debaty o zahraniční politice týkala Zemanových, často kontroverzních výroků. Prezidentští kandidáti by se omlouvali třeba za Zemanova slova o anexi Krymu i za nelichotivý výrok na adresu Alexandera Dubčeka.

Přímé volby prezidenta se může zúčastnit všech devět kandidátů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Ústavní soud odmítl stížnost Terezie Holovské, která zpochybnila registraci pěti kandidátů – Marka Hilšera, Mirka Topolánka, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga. Vadilo jí, že svou nominaci opírají o poslance či senátora, kteří se podepsali více kandidátům současně. Po volbách se chce na soud obrátit znovu.

Prezidentští kandidáti Petr Hannig, Jiří Hynek i Vratislav Kulhánek v debatě Událostí, komentářů shodně odmítli možnost vzniku evropské federace. Požadavek na vytvoření Spojených států evropských vznesl počátkem měsíce šéf německé sociální demokracie Martin Schulz, podle uchazečů o Pražský hrad je ale nepřijatelný a jde proti národní identitě.

Spoluzakladatel Realistů Jiří Hynek sám sebe považuje za nestranického prezidentského kandidáta; argumentuje tím, že ho v cestě na Pražský hrad podpořili zástupci osmi politických subjektů zastoupených v dolní komoře. Ředitel zbrojařské asociace a jeden z devíti uchazečů o křeslo hlavy státu to prohlásil v rozhovoru pro Události ČT.

Pokud Nejvyšší správní soud zruší registraci pěti kandidátů navržených zároveň stejnými zákonodárci, budou zpochybněny celé prezidentské volby. Řekl to prezidentský kandidát Jiří Hynek a dodal, že v takovém případě by podal ústavní stížnost.

Ztotožňuji se s myšlenkami, které vedly k založení Realistů, prohlásil v předvolebním rozhovoru v pořadu Interview ČT24 zakladatel strany a kandidát na prezidenta České republiky Jiří Hynek.  Budoucí prezident by podle něj měl zejména hájit národní zájem, a to ve všech krocích, které činí. Hlava státu by si prý také měla uvědomovat všechna bezpečnostní rizika v zemi.