Houston strana 2 z 3

Jih Spojených států od pondělí sužuje nezvykle mrazivé počasí, které začalo minulý týden po přílivu arktického vzduchu z Kanady. Z oblasti od Texasu po Kentucky jsou hlášeny dopravní problémy a rozsáhlé výpadky proudu, extrémní podmínky si v celé zemi vyžádaly již 14 obětí na životech, napsala agentura AP. Sníh a led působí starosti i na severozápadě a severovýchodě USA. Výstrahy americké Národní meteorologické služby (NWS) kolem „zimní bouře“ se týkaly oblastí s více než 150 miliony obyvatel.

Spojené státy v úterý čeká vyvrcholení mnohaměsíční politické bitvy, kterou oba její hlavní aktéři líčí jako zápas o samotné základy země. Američané za pokračující krize vyvolané nemocí covid-19 dokončí výběr svého budoucího prezidenta a kromě vysoké volební účasti lze čekat i spory o legitimitu výsledků. Hlavní otázkou je, zda stávající republikánská hlava státu Donald Trump obhájí svůj mandát, nebo ho v Bílém domě vystřídá jeho demokratický rival Joe Biden. Čekání na definitivní odpověď může trvat i několik dní.

Bouře Sally, která se blíží k pobřeží na jihu Spojených států, už je klasifikována jako hurikán druhé kategorie na pětistupňové škále. Další zesílení bouřkového systému oznámilo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Sally podle něj aktuálně provází vítr o rychlosti až 160 kilometrů v hodině.

Tropická bouře Laura dosáhla síly hurikánu a blíží se k pobřeží amerických států Texas a Louisiana. Zasáhnout by je měla v noci ze středy na čtvrtek místního času, uvádí web stanice CNN. Podle něj se dá očekávat, že smršť do té doby ještě zesílí. Od víkendu si Laura na Haiti a v Dominikánské republice vyžádala nejméně třináct obětí.

Americké tajné služby se obávají vměšování Ruska, Číny a Íránu do nadcházejících voleb prezidenta USA plánovaných na listopad. Každá z těchto mocností přitom svou činností sleduje jiný cíl, uvedl podle agentury AP šéf americké kontrarozvědky William Evanina. Vměšování ze strany Ruska identifikoval už po minulých volbách tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.

Američtí diplomaté v pondělí opustili konzulát Spojených států v čínském městě Čcheng-tu, jehož uzavírku minulý týden nařídil Peking. Čína tak reagovala krok Washingtonu, který rozhodl o uzavření čínského konzulátu v Houstonu. Obě strany se přitom vzájemně obvinily, že pracovníci těchto misí vyvíjeli činnost odporující jejich diplomatickému statusu. Konzulát v Čcheng-tu ukončil provoz v 10:00 místního času (04:00 SELČ) poté, co vypršela lhůta 72 hodin pro jeho vyklizení. Kontrolu nad budovou pak převzala Čína, informoval server BBC News.

Peking v pátek nařídil uzavřít konzulát Spojených států ve městě Čcheng-tu. Reagoval tak na obdobný krok USA, které tento týden rozhodly o uzavření čínského konzulátu v Houstonu, informovaly zahraniční agentury. Čínská vláda už dříve postup Washingtonu označila za provokaci a porušení mezinárodního práva. Spojené státy nyní vyzvala k nápravě „chybného rozhodnutí“.

Čínský konzulát v San Franciscu se ocitl v hledáčku amerických vyšetřovatelů. Podle nich se na něm skrývá čínská vědkyně, která úřadům v USA zamlčela úzké vazby na čínskou armádu a je podezřelá z možné účasti na rozsáhlé špionáži. Už ve středu Spojené státy požádaly také o uzavření čínského konzulátu v Houstonu. Jeho zaměstnanci v reakci na dvoře úřadu pálili dokumenty.

USA se rozhodly uzavřít čínský konzulát v texaském velkoměstě Houstonu, aby „ochránily americké duševní vlastnictví a americké důvěrné informace“. Oznámila to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová a později potvrdil ministr zahraničí Mike Pompeo. O rozhodnutí už předtím informovala čínská vláda, která americký krok označila za provokaci a porušení mezinárodního práva. Zaměstnanci konzulátu údajně na dvoře pálili dokumenty.

V americkém státu Texas se v úterý konal pohřeb George Floyda, jehož smrt spustila v USA vlnu největších protestů proti rasismu a policejní brutalitě za několik posledních desetiletí a vyvolala silnou odezvu i v mnoha světových zemích. Floyd byl po obřadu pohřben vedle své matky na jednom z předměstí Houstonu.

Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných protestů v USA nasadit armádu. Ve středu to uvedl pro americkou televizi CNN. Použití vojenských sil k prosazování zákona a pořádku by podle něho mělo být využíváno pouze v těch nejnutnějších situacích. V žádné takové se teď nenacházíme, prohlásil. V New Yorku bylo v úterý zadrženo na dvě stě lidí, převážně ale kvůli porušení zákazu vycházení. Americký prezident Donald Trump v reakci na situaci nařídil mobilizaci civilních i vojenských sil – do Washingtonu se přesunulo 1600 vojáků.

Přesně před půl stoletím odstartovalo Apollo 13. Třetí mise, která měla dostat astronauty na povrch Měsíce, pátá, která se k němu měla dostat. Z rutinního letu se po explozi kyslíkové nádrže stal boj o přežití astronautů. A ztělesnění hesla „Neúspěch nepřichází v úvahu“.

V izolaci a karanténě je v současné době více než miliarda lidí na celé Zemi. Jak zvládnout osamělost, prozradil americký astronaut Andrew Feustel, bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice, v exkluzivním rozhovoru s Danielem Stachem.

Americká kosmická agentura NASA představila v polovině ledna své nejnovější astronauty – absolventy, kteří prošli kompletním výcvikem a nyní mohou letět do vesmíru. Největší pozornost médií pak přitahuje Jasmin Moghbeliová, žena se zkušeností z americké armády a první astronautka íránského původu.

Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před devíti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Výzkumníci se potopili na místo už roku 2017, nyní vydali v odborném časopise Royal Society Oper Science obsáhlou zprávu, která přinesla podrobnou analýzu toho, co na místě pozorovali.

Úřady v Houstonu vyhlásily kvůli bouři Imelda stav ohrožení. Přibližně sto tisíc lidí zůstává bez proudu a záchranáři museli evakuovat stovky obyvatel ze zaplavených rezidenčních čtvrtí. Dva lidé přišli o život. Meteorologové varují, že na jihovýchodním pobřeží Texasu hrozí i nadále přívalové deště.

Dosavadní favorit zápasu o demokratickou nominaci do prezidentských voleb v USA, bývalý viceprezident Joe Biden v televizní debatě se svými soupeři zkritizoval plán senátora Bernieho Sanderse na zavedení zdravotního pojištění pro všechny Američany. Kromě samotného Sanderse plán hájila senátorka Elisabeth Warrenová.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.

Skafandry, které měli na sobě američtí astronauti při misi Apollo 11, vznikly díky společnosti vyrábějící podprsenky, opasky a jiné dámské spodní prádlo.

Zatímco pro běžného uživatele je pád operačního systému nepříjemností, která se dá snadno napravit, pro misi Apollo 11 by případná porucha počítače nebo programu znamenala katastrofu a zřejmě i smrt posádky. Proto museli počítačoví inženýři pro tento vesmírný let vymyslet něco úplně nového a superspolehlivého. Z pohledu současníka přitom tehdejší zázemí astronautů jistil systém velice triviální.

Před půl stoletím se poprvé člověk vydal na Měsíc a také tam přistál. Šlo o jeden z nejdůležitějších symbolických kroků, které se lidstvu podařily. Co všechno o výjimečné misi Apolla 11 víte a nevíte? Otestujte se:

„Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat,“ vzpomíná publicista Karel Pacner.

Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly. Už příští rok by mohly na lunární povrch dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle NASA mají moduly připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.