Hlasování strana 4 z 5

V newyorské čtvrti Brooklyn se uskutečnily těsné republikánské primárky do městské rady, vítěze od poraženého dělilo jen šestnáct hlasů. List The New York Times (NYT) však upozornil na to, že jeho zpravodajové nalezli mezi odevzdanými hlasy „několik sporných korespondenčních hlasovacích lístků“ – včetně hlasu od ženy, která zemřela před dvanácti lety.

Zákonodárce za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o jeho smrti. Píše to server BBC News. Jiný ruský zákonodárce situaci později vysvětloval „technickou závadou“.

Japonská vládní koalice ztratí po nedělních volbách většinu ve Sněmovně poradců, tedy horní komoře parlamentu. Premiér Šigeru Išiba však oznámil, že zůstane ve funkci navzdory další porážce jeho Liberálnědemokratické strany (LDP), informovala agentura Kjódó.

Čechům žijícím v zahraničí se letos vůbec poprvé otevírá možnost volit korespondenčně. Poštou by podle odhadů mohly odvolit desítky tisíc lidí. Ti už kvůli volbám do Poslanecké sněmovny nebudou muset cestovat na zastupitelský úřad, což pro část z nich znamenalo mnohahodinové přesouvání. Požádat o zapsání na seznam voličů je třeba do 24. srpna 2025. Co vše je potřeba splnit pro odvolení poštou? Web ČT24 přináší potřebné informace k využití nové formy hlasování.

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Čtvrteční vyjádření americké očkovací komise o tom, že do vakcín nepatří látka thimerosal, o jejíž rizikovosti neexistují žádné důkazy, reálně změní jenom málo. Podle expertů je ale spíše silnou zprávou současné administrativy směrem k odpůrcům očkování.

Vláda ustála středeční hlasování o vyslovení nedůvěry. Bitcoinová aféra ale pokračuje, ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) ve středu odpoledne zveřejnila předběžnou časovou osu kauzy, celou věc prověřuje také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). V Událostech, komentářích o aktuální politické situaci mluvili ministr kultury Martin Baxa (ODS), místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, senátor Ondřej Lochman (STAN), poslanec Radek Koten (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Úterní mimořádná schůze sněmovny svolaná opozicí k pokusu o vyslovení nedůvěry vládě je příležitostí pro obě strany, míní předsedkyně dolní komory parlamentu a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V Interview ČT24, které vedla Tereza Řezníčková, také řekla, že bitcoinová kauza, kvůli které opozice hlasování vyvolala, podle ní nedosahuje takových rozměrů, aby o důvěru musela žádat sama vláda.

Koalice bude při hlasování o jedné z posledních vládních priorit – zavedení jednotného měsíčního hlášení – nejednotná. Předmětem sporu jsou úpravy načtené ODS před druhým čtením, které by osvobodily od daně mimo jiné bitcoinové miliardáře. Strana tak učinila bez předchozí konzultace s ostatními. Opozice změny spojuje s bitcoinovou kauzou, kvůli níž rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS).

Sobotní mimořádné volby do zastupitelstev čtyř obcí přilákaly 61,2 procenta voličů. Je to více než při předchozím komunálním hlasování v březnu, kdy k urnám v šesti obcích přišlo v průměru 53 procent voličů. Oznámil to v noci na neděli Český statistický úřad (ČSÚ). Volby se v sobotu konaly v Adamově na Kutnohorsku, Lužcích na Berounsku, Kamenném Malíkově na Jindřichohradecku a Ždírci na Českolipsku.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Venezuelská volební komise oznámila, že tamní parlamentní „volby“ vyhrála s výraznou většinou vládnoucí Sjednocená socialistická strana. Volby v zemi nejsou svobodné, režim autoritářského vůdce Nicoláse Madura politické odpůrce pronásleduje.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení zhruba čtyřiceti procent okrsků má jeho Socialistická strana 53 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách, píší odpoledne místní média. Sčítání hlasů, z nichž mnohé jsou ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostali podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.

Ve středu začne 133 kardinálů vybírat nového papeže. Účastnit se mohou jen ti, kterým bylo v den úmrtí papeže Františka méně než osmdesát let. Hlasování bude tajné a odehraje se v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Nejdelší byla volba Řehoře X., která trvala dva a tři čtvrtě roku. Ta se ale konala už ve třináctém století. Od začátku dvacátého století hlasování nikdy netrvalo déle než pět dní.

Rada České televize (ČT) k 7. květnu odvolala generálního ředitele Jana Součka. Důvodem bylo podle radních jeho několikeré porušení zákona o ČT. Souček podle nich mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení TV poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Rada České televize bude volit nového generálního ředitele 18. června.

V Austrálii po parlamentních volbách u moci zůstane labouristický premiér Anthony Albanese, vyplývá z projekcí australských médií. Podle veřejnoprávní stanice Australian Broadcasting Corporation (ABC) budou mít v parlamentu labouristé většinu. Sečteno je víc než 60 procent hlasů. Lídr australské opoziční pravicové koalice Peter Dutton uznal porážku a blahopřál Albanesemu.

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii. Kvůli těsnému výsledku musela volební komise hlasy přepočítat, Farage nicméně svou stranu ihned prohlásil za hlavní opozici vůči labouristickému premiérovi Keiru Starmerovi.

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.