Guvernér strana 2 z 3

Guvernérské volby v americkém státě Arizona vyhrála demokratka Katie Hobbsová, která porazila krajně pravicovou podporovatelku bývalého prezidenta Donalda Trumpa Kari Lakeovou. Na základě svých projekcí to uvedly televizní stanice NBC a CNN. Republikánům schází jediné křeslo k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

V amerických guvernérských volbách přitahuje největší pozornost zřejmě Florida. Nikoliv proto, že by republikánský guvernér Ron DeSantis měl potíže s obhájením úřadu, ale proto, že se o něm mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta pro rok 2024 – a tedy jako o potenciálním vyzyvateli Donalda Trumpa. Bývalý šéf Bílého domu ale DeSantise od kandidatury odrazuje a vyhrožuje, že by o něm v takovém případě zveřejnil nelichotivé informace.

V úterý 8. listopadu budou obyvatelé Spojených států rozhodovat o další podobě Kongresu – konkrétně o obsazení 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 v Senátu. V obou komorách budou o přízeň voličů soupeřit demokraté s republikány. Volit se budou i křesla pěti ze šesti nehlasujících členů Sněmovny reprezentantů. Kromě toho bude 36 z 50 států hlasovat o svých guvernérech. Rozhodovat budou Američané i o soudcích. V šesti státech budou tématem referend potraty, hlasovat se bude ale také například o legalizaci marihuany.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Předčasná možnost volit do Kongresu je ve Spojených státech stále oblíbenější. Některé státy zaznamenávají rekordní zájem, týden před oficiálním termínem voleb má odhlasováno více než 21 milionů Američanů. Předvolební boj na Floridě ovlivňují i možné prezidentské ambice.

Guvernér amerického státu Indiana Eric Holcomb dorazil na Tchaj-wan. Stal se tak dalším významným americkým činitelem, který na tento ostrov v srpnu zavítal, a to navzdory odporu ze strany Číny. Ta považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.

Bankovní rada České národní banky jednala poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb. Ponechala ji beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Česko se potýká s prudkým zdražováním, další růst inflace se Česká centrální banka (ČNB) pokouší krotit zvyšováním úrokových sazeb. I když jde o nepříjemné opatření pro obyvatele i firmy, v dlouhodobém měřítku by mělo zabránit dalšímu růstu cen, věří bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Je to právě nezávislá centrální banka, která musí přijímat nepopulární rozhodnutí, jež si do volebního programu nikdo nenapíše, členové rady musí mít odvahu taková opatření přijímat, řekl v Událostech, komentářích.

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

Americká média píší o nezdaru, či dokonce ponížení bývalého prezidenta Donalda Trumpa poté, co hned několik jím preferovaných kandidátů neuspělo v úterních primárkách Republikánské strany ve státě Georgia. V guvernérském souboji republikánští voliči jasně odmítli jeho muže Davida Perdueho a do napjatě očekávaného listopadového duelu s demokratkou Stacy Abramsovou poslali stávajícího šéfa státní administrativy Briana Kempa. Neuspěl ani „odmítač“ výsledků posledních prezidentských voleb, kterého Trump podpořil v kandidatuře na post nejvyššího volebního úředníka jihovýchodního státu.

Demokrati a republikáni ve čtyřech velkých amerických státech v úterý rozhodovali, které politiky vyšlou za své strany do podzimních voleb. Nejsledovanější souboje probíhaly v Pensylvánii. Čekalo se, zda republikánští voliči vyberou kandidáty, které jim doporučil bývalý prezident Donald Trump a tím potvrdí jeho dominantní pozici ve straně.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Při personálních změnách v České národní bance by měla být zachována kontinuita rozhodování i vyváženost jejího vedení, prohlásil po pondělním rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům po pravidelné schůzce v Lánech řekl, že s prezidentem probral reakce na jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla. Prezident je podle Fialy přesvědčen o Michlově kompetenci, a to jak teoretické, tak praktické. Jména kandidátů na místa ve vedení banky Fiala neuvedl.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

Prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne jmenoval novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten střídá Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Michl se funkce ujme od července.

Aleš Michl se stal novým guvernérem České národní banky, přičemž od prosince 2018 působil jako člen její bankovní rady. Výrazný ekonom a absolvent VŠE je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb. Loni v srpnu, kdy bankovní rada opětovně zvýšila úrokové sazby, hlasoval pro jejich ponechání beze změny.

Člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl bude podle zdrojů webu Seznam Zprávy jejím novým guvernérem. Michla, který oponoval zvyšování úrokových sazeb, si již podle Seznamu vybral prezident Miloš Zeman a měl by jeho jmenování oznámit v nejbližších dnech.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek kvůli zvyšující se inflaci rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. „Rozumím netrpělivosti občanů, nás všechny to už trochu nebaví, že není vidět výsledek, pořád jsme překvapováni vyšší a vyšší inflací,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24, kde krok bankovní rady zdůvodnil.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.