George Floyd strana 2 z 3

Devět minut trvající zakleknutí, po němž zemřel Američan George Floyd, neodpovídalo policejním standardům, prohlásil u soudu s policistou Derekem Chauvinem šéf minneapoliské policie Medaria Arradondo. Lékař Bradford Langenfeld, který Floyda prohlásil za mrtvého, odhadoval, že příčinou smrti byla s největší pravděpodobností zástava srdce kvůli nedostatku kyslíku.

Třetím dnem pokračuje v Minneapolis ve státě Minnesota aktuálně nejsledovanější soudní proces ve Spojených státech. Bývalý policista Derek Chauvin v něm čelí obvinění z vraždy Afroameričana George Floyda. Chauvin Floydovi klečel loni v květnu devět minut na krku, než zatýkaný podle zveřejněného videa ztratil vědomí a posléze zemřel v nemocnici. U soudu nyní zaznívají emotivní svědectví těch, kteří zákroku přihlíželi.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v pondělí odsoudil policejní zákrok, při kterém v prázdninovém resortu nedaleko Cancúnu zemřela žena ze Salvadoru. Na záběrech byla zachycena, jak jí na krku klečí policistka. Videozáznam zákroku oběhl sociální sítě a pobouřil obyvatele obou středoamerických zemí, informovaly agentury AP a Reuters.

Úvodní řečí prokurátora začal v americkém Minneapolisu ostře sledovaný proces s bývalým policistou Derekem Chauvinem, který čelí obviněním z vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Floydova smrt před téměř rokem vyvolala masové protesty napříč Spojenými státy i v zahraničí.

Vedení města Minneapolis zaplatí 27 milionů dolarů (591,6 milionu korun) za urovnání civilní žaloby, kterou podala rodina George Floyda kvůli jeho květnovému úmrtí po policejním zásahu v tomto městě. Právní zástupce Floydovy rodiny Ben Crump uvedl, že jde o nejvyšší částku v předsoudním urovnání v občanskoprávním řízení v historii.

Soudce v americké Minnesotě obnovil obvinění z vraždy třetího stupně vůči bývalému policistovi Dereku Chauvinovi, který loni v květnu klečel na krku zatýkanému neozbrojenému Afroameričanovi Georgi Floydovi krátce před jeho smrtí. Chauvin čelí také obvinění ze zabití a vážnějšímu obvinění z vraždy druhého stupně, za niž mu hrozí až 40 let za mřížemi. Nejnovější rozhodnutí tak rozšiřuje možnosti k odsouzení.

Demokratická většina v americké Sněmovně reprezentantů ve středu večer schválila dva návrhy zákonů, které by mohly zásadně změnit volební právo a fungování policie. Volební reforma, označovaná zkratkou HR1, se podle agentury AP dotýká všech aspektů volebního procesu od financování kampaní až po hlasovací práva bývalých vězňů. Zákon pojmenovaný po Georgi Floydovi, který loni zemřel při brutálním zásahu policie v Minneapolisu, by zase zakázal škrcení podezřelých a skoncoval s konceptem „kvalifikované imunity“ pro policisty.

Britská vláda chystá nový zákon, který by měl lépe chránit sochy a další pomníky v ulicích. Úprava legislativy je reakcí na loňské demonstrace proti rasismu, při kterých z ulic britských měst zmizelo několik kontroverzních pomníků. Podle návrhu zákona, který by měl platit pouze v Anglii, by musely při jakékoli změně či snaze o odstranění památníků vydat úřady stavební povolení.

Dominantními tématy amerických prezidentských voleb zpravidla bývá domácí politika, která se soustředí na ekonomickou kondici země, daňové otázky či reformy zdravotnictví. Letos vším zamíchal koronavirus a ovládl i předvolební kampaň. Do toho Spojené státy zachvátily největší rasové protesty za několik dekád i spory o to, jak bude vypadat letošní „pandemické“ hlasování. Své recepty, jak zotavit nemocnou a rozdělenou zemi, v kampani nabídli obhajující prezident Donald Trump i jeho vyzyvatel Joe Biden.

Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.

Bývalý americký policista Derek Chauvin, který je obžalován z vraždy 46letého Afroameričana George Floyda, byl propuštěn z věznice v Minnesotě. Stalo se tak poté, co složil kauci ve výši jednoho milionu dolarů (23 milionů korun). S odkazem na soudní záznamy o tom informovaly světové tiskové agentury. Hlavní líčení v procesu s někdejším strážníkem a třemi jeho bývalými kolegy má začít v březnu.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by wisconsinské město Kenosha lehlo popelem, kdyby tam nebyli nasazeni příslušníci národní gardy. Demokratického starostu města označil za blázna a obvinil ho, že obhajuje „radikální anarchisty“. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil před odletem do Kenoshe, kde se už přes týden demonstruje proti rasismu a policejnímu násilí. Trump do města přicestoval i přesto, že ho demokratický guvernér Wisconsinu Tony Evers a další politici od návštěvy odrazovali.

Při přestřelce ve městě Kenosha ve Wisconsinu zemřeli dva lidé a další člověk byl postřelen. S odvoláním na místní policii o tom informoval list The New York Times. Ve městě se už třetí noc protestovalo kvůli tomu, že policista střelil do zad černocha Jacoba Blakea. Střelba vypukla po eskalaci napětí mezi demonstranty a skupinou ozbrojených civilistů. V souvislosti s ní už je ve vazbě sedmnáctiletý podezřelý. Prezident Donald Trump oznámil, že po dohodě s guvernérem Wisconsinu Tonym Eversem do Kenoshe posílá federální bezpečností složky a další příslušníky Národních gard.

Ve wisconsinském městě Kenosha pokračovaly druhou noc po sobě nepokoje vyvolané nedělní policejní střelbou do zad černocha Jacoba Blakea. Podle rodiny je nyní muž od pasu dolů ochrnutý a lékaři zatím nevědí, zda to bude trvalý stav. Lidé vyšli navzdory zákazu vycházení a policie použila proti stovkám účastníků slzný plyn. Demonstranti házeli na policisty střežící budovu soudu zápalné lahve. Guvernér Wisconsinu Tony Evers kvůli tomu vyhlásil stav nouze a ohlásil, že zdvojnásobí počet nasazených příslušníků Národní gardy na 250.

Policie v americkém Seattlu zahájila operaci s cílem ukončit existenci „autonomní zóny“, která v části místní čtvrti Capitol Hill vznikla v souvislosti s demonstracemi po zabití George Floyda. Bezpečnostní složky se odtud na začátku června po střetech s protestujícími stáhly. Nyní se tam vrátily a demonstranty postupně vytlačují, informovala agentura AP. Nejméně tři desítky lidí při tom skončily ve vazbě.

Heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) je podle českého prezidenta Miloše Zemana rasistické. Záleží totiž na všech životech, zdůraznil. Hlava státu to řekla v projevu ke Dni nezávislosti Spojených států, který přednesla v rezidenci amerického velvyslance v Praze. Zeman také v projevu kritizoval názorové vůdce spojené s protesty.

Americká Sněmovna reprezentantů odsouhlasila zákon o policejní reformě vypracovaný demokraty. Ten počítá s jednodušším stíháním policistů v případě použití násilí či zákazem kontroverzních škrtících chvatů. Neočekává se však, že legislativa projde Senátem ovládaným republikány, kteří přišli s vlastní verzí zákona, píší zahraniční agentury.

Přibližně 400 neozbrojených příslušníků washingtonské národní gardy bylo aktivováno, aby v hlavním městě USA pomáhali bezpečnostním složkám střežit některé historické památníky. Informovaly o tom ve středu podle agentury Reuters úřady poté, co se demonstranti pokusili v parku poblíž Bílého domu strhnout sochu bývalého prezidenta Andrewa Jacksona.

Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia. Zabití 27letého Brookse vyvolalo další vlnu protestů proti rasismu a policejnímu násilí na Afroameričanech v USA.

Americký prezident Donald Trump po týdnech protestů proti policejní brutalitě podepsal exekutivní nařízení, jehož cílem je přimět policejní sbory po celých Spojených státech k „osvojení nejvyšších profesních standardů“. Americká média psala například o plánu vytvořit databázi se stížnostmi na použití nepřiměřené síly ze strany strážců zákona. Trump zároveň zopakoval nesouhlas se systémovými reformami, které požadují lidé v ulicích, a prohlásil, že „špatných“ policistů je „velmi malé procento“.

Do stávající mezinárodní vlny protestů proti rasismu a policejnímu násilí se v neděli zapojilo i několik německých měst a demonstrovalo se také v Aucklandu a Wellingtonu na Novém Zélandu a v japonském Tokiu. Účastníci akcí tak dali najevo, že osud amerického černocha George Floyda usmrceného při policejním zásahu v Minneapolisu rezonuje po celém světě. Podobné akce se v minulých dnech uskutečnily i v dalších městech, v sobotu se například proti rasismu protestovalo v Praze nebo v Paříži.

Chtějí vyvolat debatu o roli Winstona Churchilla v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost v českém prostředí. Autorky nápisu o rasismu pod sochou někdejšího britského premiéra v Praze 3 to uvedly v prohlášení, které v sobotu zveřejnil web A2larm. Nápis se u sochy objevil ve čtvrtek, radnice městské části ho už nechala odstranit. Případem se nadále zabývá policie.

Demonstranti v americké Atlantě ve státě Georgia zablokovali dálnici a zapálili restauraci řetězce rychlého občerstvení Wendy's poté, co tam policie zastřelila Afroameričana, jenž se pokusil uprchnout při zatýkání. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž incident, který svědci zachytili na video, pravděpodobně povede k posílení protestů proti policejní brutalitě napříč Spojenými státy.

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil prověřit nasazení národní gardy během nynější vlny demonstrací proti policejní brutalitě a rasové nerovnosti. Pentagon v prohlášení sdělil, že Esperovo nařízení je standardním krokem. V souvislosti s tím se v USA rozhořela diskuse o užití gumových projektilů. V USA i ve světě dál mizí z veřejného prostoru sochy spojované s kolonialismem či rasismem, další se stávají terčem útoků.