Evropská lidová strana strana 2 z 3

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

Polská Občanská koalice (KO) vedená nejsilnější Občanskou platformou postoupila v první polovině července na druhé místo, když předstihla stranu Polsko 2050. Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé za tím vidí efekt Donalda Tuska, který se před dvěma týdny stal novým šéfem KO. Podle údajů serveru Politico dál s výrazným náskokem vede vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

V Polsku sílí spekulace o návratu Donalda Tuska do tamní politiky. Bývalý premiér, exšéf Evropské rady a nyní předseda Evropské lidové strany (EPP) by se podle nich mohl znovu stát předsedou Občanské platformy (PO). Obliba této donedávna nejsilnější opoziční strany u voličů klesá a Tusk je čím dál častěji vnímaný jako spasitel šancí liberální opozice vystřídat u moci konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která vládne zemi již druhé volební období za sebou.

Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Pokud by Komise zjistila, že Česko má systémový problém, mohlo by přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.

Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to navrhli europoslanci Evropské lidové strany, k níž patří i čeští opoziční politici. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nečinné, čímž porušují unijní právo.

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

Za začátek procesu, který má nabídnout alternativní pohled na „byrokratickou a občanům vzdálenou“ Evropskou unii, označil předseda italské protiimigrační Ligy Matteo Salvini čtvrteční schůzku s premiéry Maďarska a Polska. Podle agentury Reuters šlo o pokus položit základy pro nové politické uskupení v EU. Salvini se s Mateuszem Morawieckým a Viktorem Orbánem dohodli na tom, že se znovu sejdou příští měsíc.

Maďarská vládní strana Fidesz se spojí s podobně zaměřenými stranami z Itálie a Polska s cílem přebudovat evropskou pravici. Uvedl to podle agentury Reuters ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán. Orbánův nacionalistický Fidesz ve čtvrtek oficiálně vystoupil z Evropské lidové strany (EPP), která je hlavním konzervativním uskupením v Evropském parlamentu.

Maďarská vládní strana Fidesz jedná s konzervativními politickými uskupeními včetně italské strany Liga Mattea Salviniho o vytvoření nové frakce v Evropském parlamentu. V pátek o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení premiéra Viktora Orbána v maďarském rádiu.

Europoslanci strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána ve středu opustili poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP). Orbán to oznámil v dopise zaslaném šéfovi klubu Manfredu Weberovi. Reagoval tím na fakt, že klub schválil nová pravidla usnadňující vyloučení maďarských europoslanců, po čemž dlouhodobě volala část frakce.

Evropská lidová strana (EPP) ve středu pozastavila členství šéfovi maďarské strany Fidesz v Evropském parlamentu Tamási Deutschovi kvůli jeho výroku, v němž přirovnal předsedu evropských lidovců ke gestapu. Zcela zbaven členství nicméně nebyl, uvedla agentura APA.

Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.

Koronavirus zabil svou první demokracii, napsal koncem března americký deník Washington Post o dění v Maďarsku a třináct členských států EU v otevřeném dopise vyjádřilo vážné znepokojení nad vývojem v zemi. Stalo se tak poté, co maďarský parlament přijal takzvaný koronavirový zákon, který opozice nazývá zmocňovací a který umožňuje vládě řídit zemi po dobu pandemie bez jasně stanovéného konce prostřednictvím dekretů bez schválení parlamentem. Reportéři ČT se snažili zjistit, jaký je současný stav v zemi. Do Maďarska kvůli zavřeným hranicím odjet nemohli, reportáž vznikala ve spolupráci s maďarským štábem.

Pro vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z Evropské lidové strany (EPP) se kvůli kontroverznímu „protikoronavirovému“ zákonu vyslovili šéfové 13 členských stran, včetně předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. V dopise zaslaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi vyjádřili „hluboké znepokojení nad politickým vývojem v Maďarsku“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

Donald Tusk se rozloučil s funkcí předsedy Evropské rady, které se přezdívá evropský prezident. Předal ji bývalému belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Během pěti let předsedal 48 summitům, na nichž se řešily dozvuky řecké dluhové krize, postoj Unie k migraci, reakce na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině nebo problémy v obchodě se Spojenými státy způsobené izolacionistickou politikou Donalda Trumpa.

V čele příští Evropské komise stane dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Její nástup do funkce v tajné volbě podpořilo 383 europoslanců. Německá politička se tak stane vůbec první ženou v čele této instituce. Krátce před hlasováním jí podporu slíbila klíčová socialistická frakce S&D a liberální frakce Obnova Evropy. Jisté hlasy měla od počátku u lidoveckých europoslanců z EPP.

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu uvedla, že považuje za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Chce se zasadit také o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda a aby vznikla jasná společná definice azylu a toho, kdo na něj má nárok. Chce také vést debatu o tom, jak nastavit systém spitzenkandidátů. Von der Leyenová se v těchto dnech snaží získat co nejširší podporu europoslanců. Příští týden totiž budou o její nominaci do čela Komise hlasovat.

Kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber se nestane předsedou Evropské komise (EK). Podle německého listu Die Welt se na tom dohodli evropští lídři na summitu G20. Premiéři zemí visegrádské čtyřky se na pátečním jednání v Praze shodli, že šéfem EK by se neměl stát nikdo z takzvaných spitzenkandidátů, mezi něž Weber patří. K obsazení klíčových unijních funkcí by mělo dojít už na nedělním mimořádném zasedání Evropské rady.

Šéfům států a vlád zemí Evropské unie se v noci na pátek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Podle předsedy vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska nebyla na jednání Evropské rady většina pro žádného kandidáta. Prezidenti a premiéři se k věci vrátí na mimořádném summitu 30. června, tedy jen krátce před ustavující schůzí europarlamentu, která se uskuteční 2. července.

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Evropská lidová strana (EPP) zůstane po letošních volbách do Evropského parlamentu podle oficiálního odhadu zveřejněného samotným EP nejsilnější frakcí. Výrazně však oslabí stejně jako druzí nejsilnější socialisté (S&D). Oslabí i mírně euroskeptičtí konzervativci. Posílí naopak třetí nejsilnější liberálové (ALDE), zelení a také dvě frakce sdružující protiunijní a nacionalistické strany.

Už příští týden vyberou voliči v členských zemích Unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Rozhovor s německým europoslancem z frakce EPP (Evropská lidová strana) Manfredem Weberem vedl Lukáš Dolanský.