Evropská lidová strana strana 2 z 2

Za začátek procesu, který má nabídnout alternativní pohled na „byrokratickou a občanům vzdálenou“ Evropskou unii, označil předseda italské protiimigrační Ligy Matteo Salvini čtvrteční schůzku s premiéry Maďarska a Polska. Podle agentury Reuters šlo o pokus položit základy pro nové politické uskupení v EU. Salvini se s Mateuszem Morawieckým a Viktorem Orbánem dohodli na tom, že se znovu sejdou příští měsíc.

Maďarská vládní strana Fidesz se spojí s podobně zaměřenými stranami z Itálie a Polska s cílem přebudovat evropskou pravici. Uvedl to podle agentury Reuters ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán. Orbánův nacionalistický Fidesz ve čtvrtek oficiálně vystoupil z Evropské lidové strany (EPP), která je hlavním konzervativním uskupením v Evropském parlamentu.

Maďarská vládní strana Fidesz jedná s konzervativními politickými uskupeními včetně italské strany Liga Mattea Salviniho o vytvoření nové frakce v Evropském parlamentu. V pátek o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení premiéra Viktora Orbána v maďarském rádiu.

Europoslanci strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána ve středu opustili poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP). Orbán to oznámil v dopise zaslaném šéfovi klubu Manfredu Weberovi. Reagoval tím na fakt, že klub schválil nová pravidla usnadňující vyloučení maďarských europoslanců, po čemž dlouhodobě volala část frakce.

Evropská lidová strana (EPP) ve středu pozastavila členství šéfovi maďarské strany Fidesz v Evropském parlamentu Tamási Deutschovi kvůli jeho výroku, v němž přirovnal předsedu evropských lidovců ke gestapu. Zcela zbaven členství nicméně nebyl, uvedla agentura APA.

Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.

Koronavirus zabil svou první demokracii, napsal koncem března americký deník Washington Post o dění v Maďarsku a třináct členských států EU v otevřeném dopise vyjádřilo vážné znepokojení nad vývojem v zemi. Stalo se tak poté, co maďarský parlament přijal takzvaný koronavirový zákon, který opozice nazývá zmocňovací a který umožňuje vládě řídit zemi po dobu pandemie bez jasně stanovéného konce prostřednictvím dekretů bez schválení parlamentem. Reportéři ČT se snažili zjistit, jaký je současný stav v zemi. Do Maďarska kvůli zavřeným hranicím odjet nemohli, reportáž vznikala ve spolupráci s maďarským štábem.

Pro vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z Evropské lidové strany (EPP) se kvůli kontroverznímu „protikoronavirovému“ zákonu vyslovili šéfové 13 členských stran, včetně předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. V dopise zaslaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi vyjádřili „hluboké znepokojení nad politickým vývojem v Maďarsku“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

Donald Tusk se rozloučil s funkcí předsedy Evropské rady, které se přezdívá evropský prezident. Předal ji bývalému belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Během pěti let předsedal 48 summitům, na nichž se řešily dozvuky řecké dluhové krize, postoj Unie k migraci, reakce na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině nebo problémy v obchodě se Spojenými státy způsobené izolacionistickou politikou Donalda Trumpa.

V čele příští Evropské komise stane dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Její nástup do funkce v tajné volbě podpořilo 383 europoslanců. Německá politička se tak stane vůbec první ženou v čele této instituce. Krátce před hlasováním jí podporu slíbila klíčová socialistická frakce S&D a liberální frakce Obnova Evropy. Jisté hlasy měla od počátku u lidoveckých europoslanců z EPP.

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu uvedla, že považuje za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Chce se zasadit také o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda a aby vznikla jasná společná definice azylu a toho, kdo na něj má nárok. Chce také vést debatu o tom, jak nastavit systém spitzenkandidátů. Von der Leyenová se v těchto dnech snaží získat co nejširší podporu europoslanců. Příští týden totiž budou o její nominaci do čela Komise hlasovat.

Kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber se nestane předsedou Evropské komise (EK). Podle německého listu Die Welt se na tom dohodli evropští lídři na summitu G20. Premiéři zemí visegrádské čtyřky se na pátečním jednání v Praze shodli, že šéfem EK by se neměl stát nikdo z takzvaných spitzenkandidátů, mezi něž Weber patří. K obsazení klíčových unijních funkcí by mělo dojít už na nedělním mimořádném zasedání Evropské rady.

Šéfům států a vlád zemí Evropské unie se v noci na pátek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Podle předsedy vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska nebyla na jednání Evropské rady většina pro žádného kandidáta. Prezidenti a premiéři se k věci vrátí na mimořádném summitu 30. června, tedy jen krátce před ustavující schůzí europarlamentu, která se uskuteční 2. července.

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Evropská lidová strana (EPP) zůstane po letošních volbách do Evropského parlamentu podle oficiálního odhadu zveřejněného samotným EP nejsilnější frakcí. Výrazně však oslabí stejně jako druzí nejsilnější socialisté (S&D). Oslabí i mírně euroskeptičtí konzervativci. Posílí naopak třetí nejsilnější liberálové (ALDE), zelení a také dvě frakce sdružující protiunijní a nacionalistické strany.

Už příští týden vyberou voliči v členských zemích Unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Rozhovor s německým europoslancem z frakce EPP (Evropská lidová strana) Manfredem Weberem vedl Lukáš Dolanský.

Maďarské vládní straně Fidesz premiéra Viktora Orbána bylo pozastaveno členství v Evropské lidové straně (EPP). Podle agentury Reuters to oznámil předseda formace Joseph Daul. Fidesz tak v rámci největší frakce v Evropském parlamentu mimo jiné ztrácí možnost hlasovat. Orbán podle agentury DPA rozhodnutí přivítal jako dobrý krok, „protože zachoval jednotu“.

Vyzdvihnutím „pozitivních“ skutků italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho vyvolal polemiku v Bruselu i v domovské Itálii předseda Evropského parlamentu (EP) Antonio Tajani. Několik vlivných europoslanců během bouřlivé debaty Tajaniho vyzvalo, aby vzal svá slova zpět, nebo aby odstoupil. Tajani se později za své výroky veřejně omluvil.

Maďarský premiér Viktor Orbán připustil, že spor kvůli protibruselské kampani jeho vlády by mohl skončit odchodem jeho strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS). Pokud se tak stane, rozhovory o nové politické platformě chce Orbán zahájit v Polsku. Evropští lidovci budou o případném vyloučení Fideszu hlasovat 20. března.

Maďarská vláda příští týden vymění billboardy útočící na předsedu Evropské komise (EK) Jeana-Claudea Junckera. Oznámil to šéf Orbánova kabinetu Gergely Gulyás. Protiunijní plakáty budou nahrazeny takovými, které vychvalují Orbánovy plány na zvýšení porodnosti. Kvůli maďarské kampani proti Bruselu bude Evropská lidová strana (ELS) 20. března hlasovat o vyloučení Fideszu ze svých řad.

Evropská lidová strana (ELS) zahájila proceduru, na jejímž konci by mohla být maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vyloučena z jejích řad. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury DPA se o vyloučení Fideszu bude hlasovat poté, co o to požádalo dvanáct členů lidové strany z devíti členských zemí EU, a byla tak splněna podmínka potřebná pro vyvolání hlasování.

Evropská lidová strana (EPP), která má největší frakci v Evropském parlamentu, postaví jako svého vedoucího kandidáta do europarlamentních voleb v příštím roce Němce Manfreda Webera. Během kongresu evropských lidovců v Helsinkách získal Weber podporu 79 procent delegátů a po volbách by se mohl stát šéfem Evropské komise.