EMA strana 2 z 3

Slovensko se zavázalo zaplatit za dva miliony dávek vakcíny Sputnik V i v případě, že očkovací látku nepřevezme a ruský dodavatel kontrakt v hodnotě 19,9 milionu dolarů (426 milionů korun) neporušil. Podle slovenských médií to vyplývá z kupní smlouvy, kterou zveřejnilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Nákup přípravku dříve vyvolal spory nejen mezi Bratislavou a Moskvou, ale i ve slovenské vládní koalici. Očkování vakcínou v zemi zatím nezačalo, přestože Slovensko prvních 200 tisíc dávek převzalo na začátku března.

Otevírání mateřských školek od pondělí by se mohlo řídit epidemickou situací na úrovni okresů, nikoliv celých krajů. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ve čtvrtek navrhne vládě, řekl  zpravodajskému serveru iDNES.cz. Definitivní rozhodnutí, ve kterých regionech školky nakonec otevřou, oznámí ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v pátek. Testy v úterý potvrdily 3787 nových případů covidu, to je o čtvrtinu méně než před týdnem. Oproti minulému týdnu ale klesá počet naočkovaných.

Rakousko-ruské vyjednávání o Sputniku V je de facto u konce, oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP). Vídeň si podle něj může od Ruska koupit milion dávek této vakcíny. Americký lékový regulátor FDA zatím nevidí příčinnou souvislost mezi krevními sraženinami a vakcínou od výrobce Johnson & Johnson (J&J).

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) podle agentury AFP oznámila, že přezkoumává vakcínu proti covidu-19 od výrobce Johnson & Johnson (J&J) kvůli čtyřem zaznamenaným případům krevních sraženin u osob očkovaných touto látkou. Společnost J&J agentuře Reuters sdělila, že si je vědoma existence těchto případů, ale že zatím nebyla prokázána jejich souvislost s očkováním. EMA se kromě toho dále zabývá očkovacím preparátem od výrobce AstraZeneca v souvislosti s hlášenými obtížemi týkajícími se cévní soustavy.

Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské firmy je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika. EMA ponechala rozhodnutí, jak s vakcínou nakládat, na členských státech, jejichž ministři zdravotnictví se však na jednotné pozici během večerní videokonference neshodli.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začne příští týden prověřovat, zda testování ruské vakcíny Sputnik V odpovídalo mezinárodním standardům. Napsal to list Financial Times (FT) s odkazem na zdroje z agentury. Stále více států či regionů Evropské unie včetně Česka zvažuje nákup ruské vakcíny, přestože zatím nemá jisté schválení EMA, které se může kvůli možným obavám o bezpečnost a účinnost prodloužit.

Země Evropské unie ve středu nedospěly k dohodě na rozdělení deseti milionů vakcín od společností Pfizer a BioNTech, které mají ve druhém čtvrtletí kompenzovat některým státům jejich dosavadní nižší příděly. Česko mělo podle návrhu získat přes tři sta tisíc dávek, a být tak mezi šesti státy, které dostanou více, než odpovídá jejich počtu obyvatel. Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučila při léčbě infikovaných pacientů používat přípravek proti parazitům ivermektin. Důvodem je nedostatek dat, která by prokázala jeho přínosy. Chorvatsko rozšiřuje možnost příjezdu turistů bez karantény.

Testy na koronavirus odhalily v pondělí 6865 pozitivních, v mezitýdenním srovnání zhruba o 1400 méně. Počet zemřelých s covidem v Česku stoupl na 26 222. Vládní rada pro zdravotní rizika podpořila posunutí druhé dávky očkování proti covidu, vakcíny Pfizer a Moderna se budou podávat po 42 dnech. Policie upustila od plánu samostatně kontrolovat karantény a izolace, kontroly budou probíhat jedině v součinnosti s hygienou.

Německo bude od středy používat vakcínu AstraZeneca pouze pro očkování lidí starších 60 let. Země ruší stálé kontroly na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, naopak stálá ostraha hranic s Českem je o dalších čtrnáct dní prodloužena. Itálie i Turecko zpřísňují opatření. Rakousko jedná s Ruskem o dodávce milionu dávek vakcíny Sputnik V. V USA po období příznivého vývoje znovu roste denní počet zachycených infekcí. V Izraeli ohlásili novou variantu koronaviru, není ale nebezpečná.

Bezpečnostní komise Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) shledala, že očkování vakcínou od britsko-švédské společnosti AstraZeneca je bezpečné a její používání nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Přínos vakcíny proti covidu-19 podle EMA stále převyšuje možná rizika. Agentura zkoumala možné vedlejší účinky látky, kvůli nimž několik zemí dočasně přestalo vakcínu používat.

Závažné alergické reakce by měly figurovat na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca proti covidu-19, uvedla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný ve Velké Británii. Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny odmítla.

Evropská léková agentura (EMA) doporučila k nouzovému užití vakcínu proti covidu-19 od společnosti Johnson & Johnson. Vzápětí používání tohoto přípravku schválila také Evropská komise. Jednodávkovou látkou už očkují USA nebo Kanada. V pořadí čtvrtou očkovací látku proti covidu-19 začnou unijní země používat od dubna, kdy chce firma zahájit její distribuci.

Itálie se dohodla s Ruskem, že se na jejím území bude vyrábět ruská vakcína Sputnik V. Vakcínu by měla v Itálii vyrábět pobočka švýcarské firmy. Distribuce ovšem začne, až preparát schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Slovenský premiér Igor Matovič vybídl agenturu k rychlému posouzení, v jeho zemi poprvé za sedmnáct let zemřelo více lidí, než se narodilo, a počet úmrtí byl nejvyšší od druhé světové války.

EU čeká, až Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) posoudí vakcínu proti koronaviru od firmy Johnson & Johnson, kterou se zabývá už skoro dva týdny. Finálního schválení by se mohla dočkat ještě v březnu, podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského dokonce už příští týden. Dlouhá doba schvalovacího procesu není ojedinělá, například v případě vakcíny AstraZeneca potřebovala EMA na posouzení sedmnáct dní.

Německý parlament schválil příspěvek na dítě a prodloužil daňové úlevy pro ulehčení následků pandemie. Slovenský parlament zase potvrdil prodloužení nouzového stavu do 19. března. Izraelci očkovali alespoň jednou dávkou už polovinu obyvatel, obě dostalo 35 procent. Jihokorejci s vakcinací v pátek začali. Evropská léková agentura schválila lék firmy Regeneron. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak vyzvala firmy k pozastavení patentů na covidové vakcíny.

Evropská komise schválila kontrakt s farmaceutickou společností Moderna o nákupu dalších až 300 milionů dávek její vakcíny proti covidu-19. Smlouva umožňuje nákup 150 milionů dávek v letošním roce a otevírá možnost dokoupit dalších 150 milionů v roce 2022.

Maďarské úřady daly souhlas k použití ruské vakcíny Sputnik V, oznámil tamní ministr zdravotnictví Miklós Kásler. Země začne s očkováním touto látkou, ještě než doporučení vydá Evropská agentura pro léčivé přípravky. Jakmile se tak stane, chce rakouský kancléř Sebastian Kurz ruskou a podobně také čínskou vakcínu vyrábět přímo v Rakousku.

Od léta bylo jasné, že cestou z pandemie je vakcína, přesto se česká vláda na očkování nepřipravila, spílá kabinetu Andreje Babiše (ANO) prezident České lékařské komory Milan Kubek. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) v Událostech, komentářích zkritizoval prvotní rozdělení vakcín v regionech, které podle něj vedlo k nedostatku při druhých dávkách. Například u vakcíny společnosti Pfizer může být mezi dávkami prodleva až 42 dní, popisuje Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Při kybernetickém útoku na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) se pachatelům podařilo získat dokumenty o lécích a vakcínách proti covidu-19. Později je zveřejnili na internetu, jejich text ale pozměnili, oznámila EMA v tiskové zprávě. Zmanipulované texty by podle ní mohly podkopat důvěru veřejnosti ve vakcíny.

Jedno z velkokapacitních očkovacích center vznikne v Česku podle premiéra v pražské Libni v kongresovém centru O2 universum, další staví i některé kraje. Už v pátek se totiž mají nejstarší senioři hlásit k očkování proti covidu-19. Ostatní si pak mohou rezervovat termín od 1. února. Kvůli plánovanému očkování ale hejtmani upozorňují ministerstvo zdravotnictví na nedostatky v rezervačním systému. Rizikový index protiepidemického systému PES zůstává na 84 bodech ze sta, což odpovídá nejvyššímu stupni pohotovosti. V pondělí testy potvrdily 9294 nákaz.

V sobotu přibližně ve dvě hodiny ráno do Rozvadova přijela dodávka s 9750 dávek vakcín proti koronaviru. Na české straně čekala vojenská policie, která ji celou dobu doprovázela. Ráno vakcíny převzala Fakultní nemocnice Motol, odkud se distribuují do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude hradit dětem se spinální svalovou atrofií genovou terapii. S výrobcem se dohodla na slevě, díky které to bude možné. Nový lék, jehož cena se pohybuje okolo padesáti milionů, už dostalo pět pacientů. Dalších deset jich čekalo na vyjádření pojišťoven. Spinální svalová atrofie je onemocnění, při kterém postupně ochabuje svalstvo.

Očkovacích center proti covidu-19 bude asi dvě stě ve zdravotnických zařízeních. Očkovat bude také zhruba pět tisíc lékařů v ordinacích. První vakcína by mohla dorazit už mezi svátky. Po obchůzce v hlavních pražských nemocnicích to ve středu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle opozice nebo hejtmanů není očkovací strategie dostatečně podrobná a na některé důležité otázky vůbec neodpovídá.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.