David Cameron strana 2 z 2

Strany usilující o nezávislost Skotska získaly ve volbách většinu křesel v místním parlamentu, což jim dává prostor k prosazení dalšího referenda o odtržení od zbytku Spojeného království. Volby už počtvrté za sebou vyhrála Skotská národní strana (SNP), většinu by mohla dát dohromady se Zelenými. Šéfka SNP a skotská premiérka Nicola Sturgeonová potvrdila, že je odhodlána referendum prosadit, a to i přes odpor britského premiéra. V místních volbách v Anglii obhájil post londýnského starosty labourista Sadiq Khan. Labouristé si udrží pozici nejsilnější strany ve velšském parlamentu.

Ve Velké Británii sčítají hlasy odevzdané ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a volbách do parlamentů ve Walesu a Skotsku. Skotská národní strana (SNP), která prosazuje referendum o nezávislosti, získala klíčové obvody Ayr či centrum Edinburghu a je na cestě k jasnému vítězství, i když většinu jistou nemá. Konzervativci získali tradičně labouristické parlamentní křeslo v obvodu Hartlepool.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

Přesně před rokem Británie odešla z Evropské unie. Dopady brexitu ale pociťuje uprostřed pandemie teprve nyní. Před měsícem totiž Spojené království opustilo celní unii a jednotný trh. Vláda v Londýně čelí kritice, že nedává dost peněz na vybavení hraničních kontrol, které chce plně zavést teprve od července. Problémy s exportem do zemí Unie hlásí hlavně malé a středně velké ostrovní firmy.

Novým šéfem britské opoziční strany Liberální demokraté se ve čtvrtek stal Ed Davey. Informovala o tom agentura AP. Poslední zvolená šéfka strany Jo Swinsonová rezignovala na funkci po loňských parlamentních volbách, v nichž neobhájila křeslo poslankyně.

Britská vláda zakázala tamním mobilním operátorům, aby po letošním 31. prosinci při výstavbě sítí páté generace (5G) využívaly technologie čínské firmy Huawei Technologies. V úterý to na zasedání Národní bezpečnostní rady (NSC) oznámil ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace. Čínský podnik v reakci uvedl, že rozhodnutí Londýna je pro něj zklamáním.

Britský premiér Boris Johnson musí vyřešit obchodní a bezpečnostní vztahy s Evropskou unií.  Přechodné období totiž vyprší na konci roku. Jednání, která zpomalila pandemie koronaviru, však stále komplikují zásadní rozpory týkající se například otázek hospodářské soutěže či rybolovu. Odchod z evropského bloku přitom Britové odhlasovali přesně před čtyřmi lety.

Referendum, které změnilo dějiny Evropy. Spojené království opouští po 47 letech evropský blok. Nový reportážní dokument Cesta k brexitu zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala mapuje nejdůležitější momenty při vystoupení Velké Británie z EU.

Pokud Británie opustí evropský blok bez dohody, bude Evropská unie trvat na kontrolách na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem a za takový vývoj bude zodpovědná britská vláda. V rozhovoru vysílaném televizí Sky News to řekl končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Uvedené kontroly mohou být teoreticky zavedeny brzy po 31. říjnu, což je Londýnem plánovaný termín brexitu, poznamenala agentura Reuters. O brexitu spolu hovořili i český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a britský ministr pro brexit Stephan Barclay.

V Británii vychází paměti bývalého premiéra Davida Camerona. Ten se do dějin zapsal nejvýrazněji uspořádáním referenda o brexitu. Popisuje, co ho k tomu vedlo a jaké reakce v něm vyvolal výsledek. Ostře se naváží do současného premiéra Borise Johnsona i dalších kolegů. Vzpomíná také například na legalizaci sňatků homosexuálů, kterou považuje za jeden z největších úspěchů.

Britský nejvyšší soud zahájil jednání ohledně sporu o pětitýdenní přerušení zasedání parlamentu těsně před termínem brexitu. Kontroverzní krok premiéra Borise Johnsona je podle opozičních poslanců nezákonný, soudy v Edinburghu a Londýně však dříve dospěly k protichůdným rozhodnutím. Slyšení je plánováno do čtvrtka. Verdikt by tak mohl padnout nejdříve koncem týdne, podle některých zpráv britského tisku ale až v průběhu několika příštích týdnů.

Ačkoli ho dříve média někdy titulovala „klaunem“, Boris Johnson se chce do historie zapsat jinak. Do Downing Street přišel s jasnou misí: splnit to, co jeho předchůdkyně nedokázala, vyvést Británii z Evropské unie. A to i za cenu tvrdého brexitu. Někdejší londýnský starosta a ministr zahraničí v parlamentu sice hned zpočátku narazil. Slibu, že Britové odejdou do 31. října, chce ale dostát. A jak říkají jeho spolupracovníci, i za cenu případné rezignace.

Jako fatální ránu pro brexitové plány britského premiéra Borise Johnsona a také jako historickou porážku, která ovlivní podobu Konzervativní strany, popisují britské deníky úterní události v Dolní sněmovně. Opozici se podařilo dát do pohybu plán prosazení zákona proti brexitu bez dohody, a to za pomoci 21 konzervativních rebelů, kteří byli následně vyloučeni z poslaneckého klubu vládní strany. Podle listu The Times si Johnson za porážku může sám.

Po necelých třech letech končí éra Theresy Mayové. V pátek šéfka britské vlády oznámila svou rezignaci, v čele konzervativců skončí sedmého června. Premiérkou zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Dvaašedesátiletá Mayová, jejíž vládnutí je spojené s nekončícím vyjednáváním o brexitu, vstoupila do politiky před více než dvaceti lety, když se stala konzervativní poslankyní. Předtím, než se stala šéfkou vlády, šest let vedla britské ministerstvo vnitra.

Většina Britů si myslí, že referendum o vystoupení z Evropské unie se vůbec nemělo konat. Ukázal to průzkum pro nedělník Observer, který je spojen s levicovým deníkem Guardian. Kritiků lidového hlasování je víc dokonce i mezi voliči Konzervativní strany, jejíž předseda David Cameron ho vyhlásil. Průzkum zjišťoval také podporu stran před volbami do Evropského parlamentu.

Chaos, nejistota a vyhrocené emoce. Taková je atmosféra ve Velké Británii dva roky poté, co premiérka Theresa Mayová poslala do Bruselu dopis aktivující článek 50 Lisabonské smlouvy. Formálně tak požádala o odchod Spojeného království z Evropské unie. Brexit tehdy označila za jedinečnou příležitost a Britům slíbila, že dosáhne do dvou let dohody s EU, která zajistí spořádaný odchod a nové zvláštní partnerství s EU. Po uplynutí lhůty ale premiérka válčí s rozdělenými poslanci včetně rebelů ve vlastní straně. Datum i podoba brexitu jsou tak nejisté.

Britští poslanci schválili zpřísněné vládní usnesení, které říká, že Velká Británie nemá za žádných okolností opustit Evropskou unii bez dohody. Britští poslanci v úterý znovu odmítli dohodu, kterou premiérka Theresa Mayová vyjednala s Bruselem. Ve čtvrtek budou zákonodárci hlasovat znovu – tentokrát o odkladu brexitu. Ten by však musela schválit sedmadvacítka.

Politici, kteří před referendem o brexitu v roce 2016 nejhlasitěji prosazovali odchod Spojeného království z Evropské unie, po překvapivém vítězství tábora odpůrců Unie politicky tratili. Ministr zahraničí Boris Johnson odešel z vlády a vzdal ambice stát se premiérem, Michael Gove dočasně ztratil ministerské křeslo. Ústup ze slávy zažil i šéf probrexitové Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage a tehdejší premiér David Cameron, který z politiky odešel úplně a nyní sepisuje paměti.

V úterý má dolní komora britského parlamentu rozhodnout o brexitové dohodě, kterou s Unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou raději odložila. Český expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL ) se obává důsledků, například obnovení napětí v Irsku. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského je neetické, že se Brusel snaží Britům odchod ztížit. Oponoval mu politolog Petr Kopecký, podle nějž Unie učinila maximum ústupků.