Čáslav strana 2 z 2

Na 4300 vojáků teď pomáhá v Česku zvládnout epidemii koronaviru. Většina, a to 3800 z nich, spolu s policisty kontroluje zákaz pohybu osob mezi okresy. Dalších 500 mužů a žen v armádních uniformách slouží v nemocnicích a v zařízeních sociální péče. Do vojenských zařízení pak armáda omezila vstup.

V čáslavských slévárnách společnosti Ljunghäll v sobotu večer hořelo, škoda činí 1,5 milionu korun. Nikdo nebyl zraněn. Příčinu požáru, který vznikl v klimatizační jednotce vysokotlakého lisu, zjišťuje vyšetřovatel, řekla mluvčí středočeských hasičů Vladimíra Kereková.

Město Čáslav si chce stěžovat u Ústavního soudu kvůli novému zákonu o odpadech, který minulý týden schválila Poslanecká sněmovna. Odsouhlasený návrh zpětně ulevil skládkám. Zatímco ale hora odpadků za městem roste, kompenzace pro Čáslav tomu podle tamní radnice neodpovídá. Ve sporu jde o stovky milionů pro obce i pro stát.

Bitevní letadla L-159 Alca slouží taktickému letectvu české armády přesně dvacet let. S prvními dvěma stroji začali vojenští letci na čáslavském letišti létat v první polovině roku 2000. Teď mají v Čáslavi 24 těchto českých bitevníků, z toho osm jsou dvoumístné cvičné verze.

Pardubický kraj je především tranzitním regionem, vede přes něj železniční koridor spojující Čechy s Moravou. Palčivým problémem je kamionová doprava, trasování budoucí dálnice D35, ale i investice do krajských silnic. Celou republikou pak otřásly kauzy pardubické nemocnice, kde malý chlapec po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu.

Ředitelé nemocnic v Pardubicích a Čáslavi prověřují léčbu a převoz pacienta s oboustranným zápalem plic a covidem-19. Muž sám cestoval mezi oběma zařízeními a nakonec skončil Na Bulovce v Praze, kde před týdnem zemřel. Bylo mu 42 let, měl velkou nadváhu a několik dalších nemocí. Okolnosti jeho smrti šetří i policie.

Pardubická nemocnice podle deníku Mladá fronta Dnes neošetřila muže, který přišel s podezřením na nákazu novým koronavirem a který nemoci covid-19 o několik dní později podlehl. Společnost Nemocnice Pardubického kraje však tvrdí, že o podezření, že by pacient mohl mít covid-19, její lékař nevěděl. Ošetřit ho hodlal, avšak s tím, že by musel několik hodin čekat, a jako alternativu nabídl vyšetření v jiné nemocnici. Podle informací ČT prověřuje dění v Pardubicích policie.

První obce opouštějí zákazy odběru vody, které zaváděly na jaře kvůli suchu. V dalších by taková omezení mohla skončit zanedlouho. Odběry podzemních nebo povrchových vod aktuálně omezuje na 40 míst po celé republice. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství a vyjádření zástupců samospráv. Lidé si v těchto obcích nyní nemohli například napustit bazén či zavlažit zahrádku. Podle údajů zveřejněných ČHMÚ a dat projektu Intersucho je na většině území republiky stav podzemních i povrchových vod v normálu nebo i nad průměrem.

Lidé na Kutnohorsku musejí ve veřejných vnitřních prostorech opět nosit roušky, omezeny jsou hromadné akce a zakázány návštěvy ve všech zdravotnických zařízeních a domovech pro seniory. Mimořádné opatření vydali hygienici kvůli ohnisku koronaviru v Církvici, platí od půlnoci na sobotu, oznámili mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová a starosta Kutné Hory Josef Viktora (ANO). Další nové případy se objevují také na Jihlavsku.

Drážní inspekce doporučuje státu změnit přístup k zabezpečování na vedlejších železničních tratích v Česku. Vyšetřovací zpráva k loňské srážce dvou vlaků nedaleko Čáslavi mluví o tom, že by se nemělo spoléhat jenom na drahý evropský vlakový zabezpečovací systém (ETCS), který je určený spíš pro velké koridory, ale stát by měl hledat i vlastní alternativní řešení.

Drážní inspekce uzavřela vyšetřování loňské srážky osobního a nákladního vlaku východně od Čáslavi. Hlavní chybu podle ní udělal strojvedoucí motorového vozu, když nepočkal ve stanici, kde se měly oba vlaky míjet. Vyšetřovací zpráva, kterou má Česká televize k dispozici, také uvádí, že se nehoda stala na málo zabezpečené trati, kde se chyby těžko napravují, a podle inspektorů má Správa železnic jiné priority.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, letos kvůli koronaviru organizátoři přesouvají na internet. Pietní akce, která se koná v úterý 21. dubna, se zúčastní například velvyslanec Státu Izrael v České republice Daniel Meron, ale i příbuzní obětí holocaustu a přeživších. ČT to řekla koordinátorka akce z Institutu Terezínské iniciativy Eliška Waageová.

Česko zažilo mimořádné teplý den a rtutě teploměry na desítkách stanic pokořily dosavadní rekordy. Vůbec nejtepleji bylo na jihu Moravy, kde naměřili přes jednadvacet stupňů Celsia, vysoké hodnoty hlásilo i Zlínsko. Vysoké hodnoty přitom meteorologové evidovali už v noci, kdy rekordy padly na téměř šedesáti procentech stanic, které měří alespoň třicet let.

Ceny nemovitostí v Česku podle informací prodejních portálů vzrostly meziročně o zhruba 15 procent. Nejvíc ty ve velkých městech. I proto se pozornost převážně mladých lidí zaměřuje na menší města a obce. Jenže i tam je volných bytů nedostatek.

Rodina brigádního generála Františka Moravce chce letos převézt jeho ostatky ze Spojených států do rodné Čáslavi. Legionář Moravec vedl před nacistickou okupací československé zpravodajce, v Londýně pak pracoval pro exilovou vládu a řídil mimo jiné výsadky parašutistů do protektorátu.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) o novém šéfovi Úřadu práce rozhodne příští týden. Nepotvrdila ani nevyvrátila informaci, že jím bude exministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho možnou volbu už dříve kritizoval a označil ji za politickou trafiku. Jako ministr průmyslu podepsal Jiří Havlíček memorandum o těžbě lithia na Cínovci. O tématu se hovořilo v Otázkách Václava Moravce.

Únor začal mimořádně teplým počasím. Rekordy padly na 134 ze 154 stanic, které měří alespoň 30 let. Nová maxima přepsalo i 11 stanic s více než stoletou tradicí včetně pražského Klementina, kde sledují počasí nepřetržitě 245 let. Nejtepleji bylo v sobotu v Dyjákovicích na Znojemsku, kde naměřili 17,1 stupně, uvedli meteorologové na svém webu.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.

Tragická dopravní nehoda je smutná vždy. Zvlášť složitá je ale situace, když jediným přeživším je malé dítě, které ještě před pár okamžiky žilo šťastně s rodiči a sourozenci. Nehod, při kterých zahynula většina rodiny, se stalo letos již několik. Podpořit je se snaží sousedé i lidé, kteří se s nimi ani zesnulými rodiči nikdy neviděli.

Piloti české armády přesedlali při výcviku z legendárního letounu L-39 Albatros na dvoumístné bitevní stroje L-159 Alca. Ty nové totiž mnohem lépe odpovídají požadavkům na pokročilý výcvik pilotů i plnění vojenských operací. Tři dvojmístné letouny vyrobilo pro armádu Aero Vodochody.

Čeští vojenští piloti z Čáslavi odletěli za polární kruh do Švédska. Na základně tamní armády ve Vidselu se budou cvičit v ostré střelbě raketami i kanony z paluby letadel.

Na trati z Čáslavi do Třemošnice se srazil osobní vlak s nákladním. Pět lidí utrpělo zranění, oznámila policie i záchranná služba. Příčinu nehody zatím vyšetřuje Drážní inspekce i policie. Pravděpodobně k ní přispěla lidská chyba. Provoz na trati už byl obnoven.

Tři miliardy korun už stála likvidace největšího toxického odpadu v Česku, takzvaných ostravských lagun, pozůstatku zaniklé chemičky Ostramo. Likvidace probíhá už dvě desítky let a stále není u konce. Neobešlo se to bez mnoha skandálů, finančních i ekologických. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) před dvěma lety sliboval, že teď už bude všechno čisté a průhledné. Pak se ukázalo, že firma AVE, která má za 429 milionů zbytek kalů zlikvidovat, je vyváží na skládku u Čáslavi. Kauze se věnovala Stáňa Raupachová z pořadu Reportéři ČT.