Břeclav strana 5 z 5

Olomoucký vrchní soud potvrdil třicetiletému Antonínu Štaubertovi třicet let vězení za dvojnásobnou vraždu v Břeclavi. Muž podle rozsudku zavraždil devětaosmdesátiletého muže a čtyřiačtyřicetiletou ženu ve chvíli, kdy šel do domu krást, oba je ubodal. Uložený trest je výjimečný, hned po doživotí nejpřísnější, jaký právní řád umožňuje.

Čtyřčlenná koalice v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem (ANO) vede Jihomoravský kraj poslední čtyři roky. Region řeší dlouhodobě problémy s rozšiřováním dopravní sítě, a to jak na úrovni měst, kterým scházejí obchvaty, tak i v pomalém napojování na rakouské dálnice. Během posledních suchých let se tématem stal také nedostatek vody. Nové vedení kraje bude čelit i otázkám spojeným se stárnutím obyvatel, rozhodovat bude také o podpoře Velké ceny v Brně.

V Břeclavi začali s opravami dětských hřišť – po odborné revizi dostali pracovníci technických služeb za úkol zajistit větší bezpečnost na herních prvcích a vyčistit jejich okolí. Hotovo by měli mít koncem září. Na nová hřiště se pak můžou těšit děti například v Brně-Lesné.

Výjimečný trest třiceti let vězení udělil ve čtvrtek Krajský soud v Brně Antonínu Štaubertovi obžalovanému z dvojnásobné vraždy v Břeclavi. Štaubert tvrdí, že je nevinný, vraždil podle něj někdo jiný. Podle obhajoby soud nevyslechl některé potenciální svědky a dokazování tak bylo nedostatečné. Rozsudek není pravomocný.

Archeologové z Masarykovy univerzity objevili nedaleko zámečku Pohansko u Břeclavi pozůstatky hradby z konce devátého století. Původně byla postavená z kamene a ze dřeva, dřevěná část ale shořela. Důvod požáru vědci neznají, nemají doklady o tom, že by bylo hradisko dobýváno.

Ředitelství silnic a dálnic dokončilo zásahy do přírody jako kompenzační opatření za plánovanou stavbu obchvatu Břeclavi. Vysadilo stromy a vytvořilo tůně. Úpravy silničáři nechali udělat v blízkosti budoucího obchvatu, dále i v Kančí oboře na opačné straně města, ale také ve vzdáleném Drnholci.

Zákaz zalévání záhonů nebo napouštění bazénů. Obcí, ve kterých je odběr vody omezený, přibývá. Letos už zákaz vyhlásilo 23 většinou menších obcí. Od května začínají omezení platit v dalších dvou. Jinde platí kvůli suchu zákaz dlouhodobě už od loňského července. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.

Opatření proti šíření koronavirové nákazy komplikují i bloková čištění po zimě. Část měst úklid odložila na neurčito, většina ale ulice čistí. Především kvůli omezení prašnosti, což doporučují i hygienici. Pokuty za nepřeparkovaná auta ale řidičům nerozdávají, ani je neodtahují.

Vláda zakázala s účinností od půlnoci z neděle na pondělí do 24. března 6:00 kvůli šíření nového typu koronaviru volný pohyb lidí po celé České republice. Tento zákaz se nevztahuje na cesty do zaměstnání, nezbytné cesty za rodinou, pro základní životní potřeby nebo do zdravotnických zařízení. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Od půlnoci také podle dřívějších opatření nesmí Češi překročit hranice a cizinci zase nemohou do tuzemska.

Opravou jižní věže začne letos dlouho plánovaná rekonstrukce břeclavského zámku. Předcházel jí archeologický výzkum, který v základech památky objevil tisíc let staré kostry nebo stejně starou hradbu. Kvůli velké finanční náročnosti rozdělilo město opravy do několika etap. Rekonstrukce věže má být hotová v listopadu.

Kdo bude v těchto dnech přejíždět západní a jižní české hranice na dálničních a některých dalších hraničních přechodech, hrozí mu zdržení. Vláda v sobotu připravila soubor opatření, kterými chce omezit šíření nového typu koronaviru v republice. Patří mezi ně i namátkové hraniční kontroly s měřením teploty cestujících. Zároveň budou lidé na silnicích i ve vlacích dostávat informační letáky ve čtyřech jazycích.

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí staré asi tisíc let. Kostry byly v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. Podle archeologů mohli být lidé svázaní a mohlo jít o násilnou smrt. Archeologové budou nález dál zkoumat.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Jihomoravské nemocnice zřizované krajem by mohly časem spadat pod jednu organizaci. Poskytovala by jim sdílené služby, třeba centrální nákupy nebo jednání s pojišťovnami o lepších úhradách za výkony. Nemocnicím by přitom zůstalo samostatné vedení. Novou koncepci zdravotnictví v pondělí schválilo mimořádné krajské zastupitelstvo.

V řadě krajů si pacienti stěžují na rušení pohotovostí či omezování ordinačních hodin. Jen v Praze loni skončily dvě pohotovostní služby mimo nemocnice a hrozí, že letos zavře další. Řada praktických lékařů na pohotovosti pracovat nechce, příčinou bývají i úsporná opatření. Ministerstvo zdravotnictví plánuje vytvořit v rámci nemocnic garantovanou síť urgentních příjmů s pohotovostí. Praktičtí lékaři by tam nově měli pracovat povinně.

Dvousetkilometrovou rychlostí v pondělí projel vlak úsekem trati mezi Břeclaví a Brnem. Šlo o jednu z prvních zkušebních jízd s tak vysokou rychlostí a novým zabezpečovacím systémem. Aby se tak cestovalo běžně, je třeba koridor upravit, Správa železnic (SŽ) chce mít hotovo v roce 2025. Do té doby je možné vlak rozjet nejvýše na 160 kilometrů za hodinu.

Opravenou budovu nádraží v Břeclavi v pondělí otevřeli pracovníci Správy železnic (SŽ). Průčelí získalo svou historickou podobu z roku 1889, vznikla spojovací chodba k autobusovému nádraží a novou podobu mají pokladny pro České dráhy a RegioJet. Výpravní budova bude sloužit i jako železniční muzeum Břeclavi a sídlo policie a České správy sociálního zabezpečení. Rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun.

Slovenští autodopravci opět blokují hraniční přechod mezi Českem a Slovenskem u Lanžhota na Břeclavsku. Hranice tam zůstala průjezdná pro osobní auta. Blokádu spustili ještě na dvou dalších přechodech Jihomoravského kraje. Dopravci protestují kromě jiného za výraznější snížení silniční daně.

Největší oslavy příchodu nového roku se v Česku konaly tradičně v Praze. Na Václavské a Staroměstské náměstí dorazily desetitisíce lidí. V pohotovosti byly všechny složky integrovaného záchranného systému, letošní rok ale hodnotí jako klidný. Bez větších incidentů se vítání roku 2020 obešlo také ve zbytku republiky, hasiči ale měli kvůli požárům způsobeným pyrotechnikou více práce než obvykle. V Libereckém kraji musela policie řešit dva násilné konflikty. Prvním miminkem letošního roku je holčička Laura, která se narodila minutu po půlnoci v Břeclavi.

V České republice o víkendu vyprší licence stovkám hracích automatů. Například v Praze jich zmizí z heren pětatřicet, v Ostravě čtrnáct, v Brně ze třech heren posledních čtrnáct. V některých městech to bude znamenat konec tohoto typu hazardu.

Dálnice se u nás v různých dekádách stavěly i nestavěly, stavěly více či méně, někdy vůbec a nakonec se všichni vymlouvali na všechny, když vysvětlovali, proč se slibuje, že se bude stavět a nestavělo se. Cimrmanovské střídání fáze očekávání s fází zklamání je u výstavby dálnic v Československu a Česku příznačné a revoluce na něm vlastně nic nezměnila. I když důvody, proč to nejde, byly za socialismu a za kapitalismu trochu jiné.

Naplněnost věznic na jižní Moravě ve většině případů překračuje 100 %, Vězeňská služba proto uvažuje o rozšíření některých stávajících prostor a ve hře je i výstavba prostor zcela nových. Například v Břeclavi se zvažuje rozšíření do prostor současné městské knihovny. Ve Znojme pak už finišuje výběr zhotovitele nové věznice pro 64 vězňů.

Před pětasedmdesáti lety bombardovaly americké letouny města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde zemřelo přes čtyři sta lidí. Zasažena byla také města Opava, Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž. Bombardéry měly původně namířeno do Polska, rozkaz změnit cíl dostaly kvůli nepříznivému počasí.

Některé nové aleje dřevin podél jihomoravských silnic usychají. Mladé stromy většinou nepřežijí extrémní letní sucho, vadí jim ale i hospodaření zemědělců na okolních polích. Problém mají i ve městech, kde stromy kromě nedostatku vláhy trápí málo prostoru. V Brně proto začali používat takzvaný hydrogel a také speciální zeminu, která pomáhá zadržovat vodu a stromy vyživuje.