Boris Jelcin strana 2 z 2

V brzkých ranních hodinách 13. ledna 1991 sovětské jednotky podporované tanky obsadily rozhlas a televizi v litevském Vilniusu. Zabily 13 civilistů, samy ztratily jednoho muže. Pokus moskevského vedení o udržení nadvlády nad Pobaltím měl opačný efekt: ještě více znepřátelil tamní obyvatele, kteří si už konec ruské okupace a obnovu státnosti nenechali vzít.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém novoročním projevu konstatoval, že uplynulý rok byl mimo jiné kvůli pandemii koronaviru obtížný pro všechny. Vyjádřil také naději, že v nadcházejícím období se podaří Rusům vrátit k normálnímu životu. Agentura TASS upozornila, že Putinovo letošní novoroční přání trvalo šest minut, nejdéle ze všech jeho podobných vystoupení v 21. století.

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Ruská ambasáda odmítla, že by přesunula sídlo na adresu svého konzulárního úseku kvůli přejmenování náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova. Podle velvyslanectví sídlí zastupitelský úřad ve stejné budově, pouze mu magistrát hlavního města zrušil jednu ze dvou používaných adres. Ambasáda hodlá nadále užívat adresu Korunovační 36.

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.

Ruský ústavní soud schválil návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036. Informují o tom ruská média. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“.

V neděli uplynulo třicet let od zvolení Michaila Sergejeviče Gorbačova jediným prezidentem Sovětského svazu. Šlo o nově vytvořenou funkci - 14. března 1990 stál Gorbačov v čele Sovětského svazu už pátým rokem - a změnu, která byla do značné míry jen estetická. Kolos na hliněných nohou se totiž už definitivně bortil a k jeho zániku došlo o půldruhého roku později.

Pět let od vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova jeho jméno stále provokuje. Praha teď po zemřelém kritikovi Vladimira Putina pojmenuje náměstí před ruskou ambasádou. Ruské soudy sice poslaly do vězení zabijáka, dosud však není jasné, kdo za tímto činem ve skutečnosti stál.

K poslednímu dni v roce patří v Rusku Děda Mráz, dárky pod stromečkem, bramborový salát či filmová komedie Ironie osudu. A také prezidentův projev, který těsně před půlnocí vysílá ruská televize. Řeč je většinou jen další částí programu oslav posledního prosincového večera a hlava státu v ní zpravidla shrne uplynulý rok a popřeje občanům štěstí do toho nového. Před dvaceti lety tomu však bylo jinak. Rusové tehdy dostali pod stromeček projevy dva. A s nimi politickou změnu, jejíž veškeré důsledky dokázal tenkrát odhadnout jen málokdo.

Ve věku 83 let zemřel dlouholetý starosta Moskvy a jeden z nejvýraznějších ruských politiků Jurij Lužkov. Proslavil se svým živelným projevem, razantní stavební proměnou metropole i mimořádným bohatstvím, které během výkonu funkce nahromadila jeho žena Jelena Baturinová. Na konci devadesátých let se neúspěšně pokusil vstoupit do nejvyšších pater celostátní politiky.

Přesně před 40 lety, 2. dubna 1979, došlo v tehdejším Sovětském svazu k takzvanému sverdlovskému incidentu přezdívanému také biologický Černobyl. Z vojenské laboratoře, kde se vyvíjely biologické zbraně, uniklo do okolí několik kilogramů antraxových spór. Roky pak sovětské úřady tvrdily, že propuknutí epidemie antraxu v oblasti bylo způsobeno nakaženým masem, které lidé snědli. Kolik lidí v důsledku nehody zemřelo, se přesně neví. Oficiálně se mluví o 66 mrtvých.