Bohuslav Svoboda strana 5 z 5

Epidemie covidu-19 v Česku zesiluje. Přibylo 30 350 případů, což je zhruba o polovinu víc než před týdnem. Dalších 3195 tisíc lidí se zřejmě znovu nakazilo. Hospitalizovaných s koronavirem bylo k úternímu ránu téměř 1700, z toho 207 ve vážné stavu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Sněmovna pravděpodobně opět vydá bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ke stíhání v případu Čapí hnízdo. Mandátový a imunitní výbor to doporučil plénu. Před poslanci vypovídal dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, na jednání byl pozván i šéf hnutí ANO Babiš. Před poslanci ale nevystoupil. Výbor také doporučil k vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) ke stíhání v kauze Opencard. Sněmovní plénum by mohlo rozhodnout příští týden, podle předsedkyně výboru Heleny Válkové (ANO) to bude ale až na další schůzi dolní komory, která začne v polovině února.

Poslanecká sněmovna se sešla na mimořádné schůzi kvůli cenám energií, většina poslanců se ale nemohla vyjádřit, protože neprošel její program. Tím schůze skončila. Přesto trvala tři hodiny. O svolání požádali poslanci ANO, kteří chtěli jednat o zachování nulové sazby DPH na energie. Nová koalice, která sestavuje vládu, avizovala, že budoucí kabinet připraví vlastní opatření na podporu lidí zasažených růstem cen energií. Z elektřiny i zemního plynu se bude od Nového roku znovu platit DPH 21 procent.

Povinné očkování proti covidu-19 se bude týkat i strážníků městské policie, dobrovolných hasičů, mediků a studentů zdravotnických škol a dále studentů, kteří se připravují na práci v sociálních službách. Vyhlášku o povinném očkování, která má platit od března příštího roku, ministerstvo zdravotnictví odeslalo do legislativní rady vlády, informoval ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Povinnost bude platit i pro vojáky aktivních záloh, pracovníky krajských hygienických stanic nebo všechny zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb.

Ve sněmovně po středečních hlasováních skončily ve čtvrtek volby vedení jednotlivých výborů. Sněmovna celkem zřídila 18 výborů. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO. Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) by mohl ve sněmovně vést ústavně-právní výbor. Spekuluje se o tom v kuloárech. On sám to nevyloučil. Výbory by měly vzniknout na první řádné schůzi. Posty předsedů pro jednotlivé strany a hnutí už jsou rozdělené.

Místopředsedy nové sněmovny za ANO by se měli stát někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové nemusí být Vondráčkova volba jednoduchá, hnutí ale na něm trvá. Poslanecký klub ODS nominoval na místopředsedu sněmovny Jana Skopečka, ekonomického odborníka strany. Na ustavující schůzi si své vedení zvolila i sněmovní volební komise, nadále jí bude předsedat Martin Kolovratník (ANO).

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Po více než čtyřiceti letech totality se čeští lékaři opět mohli začít profesně sdružovat; na ustavujícím sjezdu v říjnu 1991 v Seči u Chrudimi založili Českou lékařskou komoru. Do jejího vedení sjezd zvolil Miloše Štejfu. S odstupem tří dekád je na reportáži zajímavé i to, že v ní vystupuje i dosud aktivní člen občanské demokracie Bohuslav Svoboda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Vláda by neměla říkat, že očkovaní vydrží nadlouho a že další dávka je jen pro ty, kteří ji budou chtít, myslí si místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS). Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s ním ale nesouhlasí. Trvá na tom, že zatím nikde neplatí, že by lidé bez třetí dávky byli znevýhodněni. O tématu debatovali politici v Událostech, komentářích. Podle biochemika Jana Konvalinky existují už první data, která dokazují, že imunita vůči koronaviru časem slábne a díky třetí dávce se opět nastartuje.

Testy ve čtvrtek potvrdily 167 případů covidu, o 22 méně než před týdnem. Reprodukční číslo je nejnižší za posledních třináct dní, stále ale zůstává nad zlomovou hodnotou jedna. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 56 lidí s prokázanou nákazou novým koronavirem. Očkování zpomaluje, podle opozice by měla vláda přiznat lidem s protilátkami bezinfekčnost. Finanční správa také dosud podala 126 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení kompenzačního bonusu.

Ministerstvo zdravotnictví chce navyšovat kapacity pro vakcinaci dětí před onemocněním covidem-19. Podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) jde v současnosti o základní úkol pro ředitele nemocnic. Prázdniny jsou totiž v tomto týdnu v půli a teprve plně očkovaní žáci se budou moct v září vrátit do škol bez testů.

V posledním desetiletí tuzemské statistiky umělého oplodnění rostly. S pandemií meziročně propadly o dvaadvacet procent. Tento týden mají poslanci ve finálním čtení projednat novelu, která by ženám umožnila podstoupit umělé oplodnění hrazené zdravotními pojišťovnami do čtyřicátých narozenin.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) do detailu vysvětlil, proč v posledním majetkovém přiznání oznámil násobně větší majetek a příjmy, než udával dříve. Na rozdíly upozornily servery iDNES, Seznam Zprávy a Deník N. Arenberger tvrdí, že nemovitosti získal z větší části od rodičů, další si pořídil v posledních třiceti letech. Část opozice chce o Arenbergerově majetku jednat ve sněmovně. Navíc se chce zaměřit i na okolnosti rozdělování evropských peněz nemocnicím, se kterým jsou politici také nespokojeni.

Politici zatím nemají jasno, jestli bude stát i od prvního května vyplácet příspěvek pro lidi v karanténě nebo izolaci. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) předpokládá, že se tak bude dít celou dobu, po kterou bude tato povinnost platit. Zákon, podle kterého dostávají zaměstnanci k náhradě příjmů až 370 korun denně, se zatím týká března a dubna. Předpoklad, že peníze budou motivovat k hlášení více kontaktů, se hygienikům nepotvrdil.

Za nasazení během koronavirové pandemie by zdravotníci v nemocnicích měli v květnové výplatě obdržet odměnu asi 75 tisíc hrubého. V pondělí to projedná vláda. Kromě toho by měli průběžně v každé výplatě dostávat také příplatky za práci s covidovými pacienty. Jejich výše se ale v jednotlivých nemocnicích výrazně liší. Podle opozice je problém také to, že v zařízeních chybí peníze.

Vláda umožnila od čtvrtka hejtmanům povolat do nemocnic zdravotníky ze zařízení neakutní péče s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů. Situace v nemocnicích je totiž velmi vážná. Na hraně kapacit se po Pardubickém kraji, který v úterý vyhlásil stav hromadného postižení osob, ocitají zdravotnická zařízení i v jiných regionech. Stav postižení vyhlásily tři nemocnice ve středních Čechách, Karlovarský kraj tento krok zvažoval. Česko také jedná o mezinárodní pomoci, řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Ruská vakcína Sputnik V budí vášnivé diskuse v členských státech Evropské unie. Očkovací látka nemá v rámci sedmadvacítky registraci a Rusko o ni ani nepožádalo. Přesto už Maďarsko a Slovensko vakcínu nakoupily. O dodávku látky požádal Moskvu i český prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby české úřady látku uznaly. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím o výjimce nejedná.

Ke svědomitějšímu přístupu k pandemii by Čechy mohla motivovat finanční podpora – a jistota, že na marodění nebudou tratit. Myslí si to Piráti i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a navrhují mimořádné kompenzace za nemocenskou a karanténu způsobenou nemocí covid-19. Vláda by o tématu mohla jednat v pondělí, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale nesouhlasí s možností, že by měli být pacienti s covidem protežování na úkor lidí s jiným onemocněním.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neklesají počty lidí nově nakažených koronavirem tak rychle, jak vláda doufala. Zdůraznil, že rozvolňovat opatření vyhlášená kvůli rychlému šíření nákazy v posledních týdnech je třeba s rozmyslem. Protiepidemický systém ale stále dává naději, že uvolnění přijde, jeho skóre zůstává na 57, tedy na třetím stupni rizika, při kterém by se mohly otevřít obchody a restaurace. Vzrostlo ale reprodukční číslo, je jen těsně pod jedničkou na 0,96.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by si přál, aby stát umožnil deset dní až týden před Vánoci všem občanům dobrovolně a zdarma podstoupit antigenní test na covid-19. Hygienici potvrdili v úterý k 18. hodině zatím 3151 nových případů covidu, to je o 500 víc než minulé úterý, kdy byl státní svátek. Od začátku epidemie se v Česku nakazilo téměř půl milionu lidí.

Nouzový stav bude moci v Česku platit kvůli epidemii nového koronaviru do 12. prosince. Poslanci podpořili návrh KSČM. Vláda ANO a ČSSD žádala dolní komoru parlamentu o prodloužení o 30 dnů do 20. prosince. Bez souhlasu sněmovny by nouzový stav skončil v pátek. Jsou na něj vázána vládní opatření k omezení šíření nákazy, jak je stanoví i nový protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví PES.

České zdravotnictví má pro zvládnutí druhé vlny epidemie k dispozici největší finanční rezervy v polistopadové historii. Česká televize zjistila, že pojišťovny měly ke konci září na účtech rekordních 64 miliard. Je to víc než v březnu, kdy nemoc do země přišla. Systému pomohlo výrazné zvýšení plateb státu za děti, důchodce či nezaměstnané. I díky tomu plánuje stát v příštím roce přidat zdravotníkům deset procent.

Fakultní nemocnice budou muset omezit plánované operace a péči. Uvolněnou kapacitu a lůžka mají připravit pro pacienty s covidem, dohodl ve středu ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) s řediteli nemocnic. Podle Prymuly se bude muset původně plánovaný počet míst pro nemocné s koronavirem kvůli rostoucímu počtu případů zdvojnásobit. Fakultní nemocnice Motol s tím podle svého ředitele Miloslava Ludvíka nebude mít problém. Ten o tématu debatoval s dalšími hosty v pořadu ČT24 Události, komentáře.