Blízký východ strana 3 z 5

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

V neděli se v Sýrii konají parlamentní volby, vůbec první od pádu diktatury rodiny Asadů. Původně se měly konat už v září. Jenže organizace voleb v zemi rozvrácené válkou je složitá. Vláda se proto rozhodla, že volby nebudou přímé. Třetinu z dvou set deseti poslanců dokonce jmenuje sám prezident Ahmad Šará. Podoba voleb se nelíbí hlavně příslušníkům některých menšin.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90' ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Americký prezident Donald Trump bude v pondělí jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V Bílém domě mají státníci debatovat o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy. V pátek Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o klidu zbraní je „velmi blízko“. Netanjahu v posledních měsících vede intenzivní jednání v Oválné pracovně.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff ve středu prohlásil, že v příštích dnech očekává „průlom“ ohledně konfliktu v Pásmu Gazy poté, co prezident USA Donald Trump předložil lídrům některých blízkovýchodních zemí 21bodový mírový plán pro Blízký východ a Gazu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

„Bylo tady takové množství dronů nad Polskem, které opravdu nemůže indikovat nějakou poruchu nebo omyl,“ hodnotí narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moskva dle něj testuje, jak daleko může v provokacích zajít. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SDP) soudí, že „nejsme schopni zjistit, jestli to je šlendrián – chyba navigace – nebo tam letěly vědomě“. Podle něj je nutné situaci monitorovat a přijmout eventuálně opatření, aby se to neopakovalo. Niedermayer také vyzval k navyšování výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO, dle Kotena je na místě projevit „určitou dávku zdrženlivosti“. O problematice Ruska i Blízkého východu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Italský přístav Ravenna tento týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Tuzemské ministerstvo zahraničí v neděli sdělilo, že o případu nemá další informace a nikdo se na něj zatím neobrátil.

Sedm civilistů bylo v sobotu zabito při bombardování vládními silami na severu Sýrie v provincii Halab (Aleppo) v oblasti, kde v minulých týdnech došlo ke střetům mezi vládními jednotkami a Kurdy vedenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nevládní skupinu.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Izraelská armáda oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma, ve středu večer pak uvedla, že Pásmo Gazy během dne opustilo zhruba 550 Palestinců.

Izraelská armáda zahájila rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu teroristického Hamásu a vyzvala tamní obyvatele, aby se okamžitě evakuovali na jih, píše AP s odvoláním na mluvčího armády, který město označil za nebezpečnou bojovou zónu. Začátek intenzivní operace v Gaze podle serveru Ynet potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Média s odkazem na zdravotníky uvádí, že od půlnoci z pondělí na úterý do úterního večera při úderech v oblasti zahynuly desítky Palestinců.

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.

Úřady ovládané Hamásem uvádějí, že pondělní izraelské údery ve městě Gaza zabily nejméně šestnáct lidí. Zničily nejvyšší budovu ve městě a několik dalších. Město, kde armáda židovského státu pokračuje v ofenzivě, již opustila značná část obyvatelstva. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na návštěvě Izraele řekl, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, která ale podle něj nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o víkendu na Blízkém východě řešit stav jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem po úderu židovského státu na vedení teroristického hnutí v katarském Dauhá. V Gaza City zatím pokračují izraelské letecké údery a postup armády hlouběji do ulic. Dle izraelské armády již z města odešlo na 250 tisíc lidí.

Izrael při úterním útoku na představitele teroristického hnutí Hamás v Kataru použil balistické rakety odpálené bojovými letadly v Rudém moři. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), kterému to sdělili američtí představitelé seznámení s detaily operace. O útoku se USA prý dozvěděly s tak malým předstihem, že mu nedokázaly zabránit. Washington úder, který zasáhl jeho spojence na Blízkém východě, kritizoval.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem,“ prohlásil ve středečním rozhovoru pro CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Tvrdí také, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Armáda židovského státu prohlásila, že podnikla útoky na vedení teroristického hnutí Hamás. Premiér Izraele také ve středu vyzval Katar a všechny země, které podle něj poskytují útočiště teroristům, aby je buď vyhnaly, nebo stíhaly, podotkla agentura AFP.