Bělehrad strana 3 z 4

Kosovo podalo přihlášku do Rady Evropy. Hodlá využít příležitosti, kdy v tomto orgánu pro dohled nad demokracií a lidskými právy od března nemá svého zástupce Rusko. To kosovskou nezávislost neuznává a vystupuje proti členství balkánské země v mezinárodních organizacích. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad bude na krok Prištiny tvrdě reagovat.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v nedělních prezidentských volbách obhájil funkci ziskem 58,6 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb po sečtení více než 96 procent hlasů. Vučičovo vítězství přivítal i ruský prezident Vladimir Putin. V souběžných parlamentních volbách získala Vučičova Srbská pokroková strana (SNS) zhruba 43 procent hlasů.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Pozitivní test na koronavirus, který umožnil srbskému tenistovi Novaku Djokovičovi přicestovat do Austrálie na první grandslam sezony, může být zmanipulovaný, upozornil web německého magazínu Der Spiegel. Při kontrole daného QR kódu se redaktorům nejprve test ukázal jako negativní. Navíc existuje podezření, že test není ze 16. prosince, jak tvrdí Djokovič, ale o deset dnů novější. Soud tenistovi obnovil vízum, o jeho dalším setrvání v Austrálii ale rozhoduje tamní ministr pro migraci.

Srbský tenista Novak Djokovič uspěl u soudu s odvoláním proti deportaci, kterou mu nařídily australské úřady po zrušení jeho víz kvůli zpochybnění schválené výjimky z očkování proti koronaviru. Soudce Anthony Kelly víza světové jedničky obnovil. Djokovič dostal zpátky pas a může definitivně opustit detenční hotel, kde byl od čtvrtka uzavřen. Víza mu ještě může odebrat ministr pro imigraci Alex Hawke a zabránit mu tím v obhajobě titulu na Australian Open, které začne za týden. Své rozhodnutí nechává ministr na později. Djokovič ujistil, že je připravený úvodní grandslam sezony hrát. Na Twitteru sdílel fotografii z areálu.

Srbsko v sobotu na základně dohody vyjednané Evropskou unií stáhlo nákladní vozy a osobní automobily, které blokovaly hraniční přechody s Kosovem. Na jejich místo pak nastoupili vojáci Severoatlantické aliance. Později se z příhraniční oblasti stáhly také kosovské speciální policejní síly, informovala agentura Reuters.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala Srbsko i Kosovo ke zmírnění napětí a návratu k dialogu. Vztahy mezi oběma zeměmi se opět vyostřily poté, co kosovské úřady začaly nařizovat řidičům sejmout srbské poznávací značky u aut vjíždějících do země. Kosovští Srbové na to reagovali blokádou dvou hraničních přechodů. Priština kvůli tomu vyslala do oblasti speciální policejní jednotku a Bělehrad několik obrněných vozů.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.

Před třiceti lety započala bitva o Vukovar, čímž se rozhořela válka chorvatských a jugoslávských sil. Chorvati, kteří neměli ustavenou armádu, si obstarali a propašovali zbraně z Maďarska. Jugoslávská rozvědka je ale odhalila, což byl argument pro Srby k zásahu armády. Válka trvala mezi lety 1991 a 1995. Konflikty způsobené koncem federativní republiky roztrhaly nejen sousedské a v některých případech i rodinné vazby, ale zničily životy, zamořily krajinu minami na dlouhé roky a poškodily světové kulturní dědictví.

Srbsko se stalo svědkem nezvyklého fenoménu covidové doby, takzvaného karanténního turismu. Bělehrad čelí přílivu převážně indických turistů, kteří město využívají jako přestupní stanici do zemí, které omezily cestování z Indie, třeba do Spojených států nebo Kanady. Představují vzpruhu pro srbský turismus, který tvoří asi 2,5 procent tamního HDP.

Úterní setkání srbského prezidenta Aleksandara Vučiče s kosovským premiérem Albinem Kurtim, při kterém se věnovali normalizaci vztahů mezi svými zeměmi, nepřineslo žádný výsledek. Dialog ale bude v červenci pokračovat. Po jednání v Bruselu to oznámil srbský prezident, podle něhož dal Kurti najevo, že albánské vedení Kosova nemíní splnit to, co už dříve bylo dohodnuto.

Ve věku 84 let zemřel generál Jovan Divjak, který za války v Bosně proslul jako architekt úspěšné obrany tamního Sarajeva před srbskými obléhateli. Rodák z Bělehradu se později věnoval filantropii. S odvoláním na sdělení jím vedené nadace o tom v pátek informovala agentura AFP.

Josef Švejk –⁠ prostoduchý člověk, který se po svém vyrovnává s chaosem a necitelností válečné doby –⁠ se díky satirickému a protiválečnému románu Jaroslava Haška stal světově známou postavou. Na své cestě na válečnou frontu ze světa sám stihl dost poznat. Jeho přes půldruhého tisíce kilometrů dlouhé mašírování vedlo z bytu v novoměstské ulici Na Bojišti přes hospodu U Kalicha, přes vězení, jihočeské vesničky, Vídeň a Budapešť až za ukrajinský Lvov. Kudy Švejk do boje putoval, se můžete podívat v interaktivní mapě.

Opoziční hnutí Sebeurčení bývalého premiéra Albina Kurtiho míří podle předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb v Kosovu k jednoznačnému vítězství. Po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů pro něj hlasovalo 48 procent voličů. K vytvoření vlády však bude zřejmě muset hledat koaličního partnera. Podle agentury Reuters výsledky hlasování dále zkomplikují úsilí Západu o normalizaci vztahů se Srbskem.

Kosovský exprezident Hashim Thaçi a další představitelé někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) obvinění z válečných zločinů ovlivňovali před svým zatčením potenciální svědky. Uvedl to zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu, který bude vysoce postavené kosovské politiky soudit.

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala stavba záložní nemocnice s třemi sty lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Nemocnici staví město, provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová rozlítila srbského prezidenta Aleksandra Vučiče. Na svém facebookovém profilu totiž nasdílela fotografie s poznámkou, což vyznělo jako kritika jeho podřízenosti USA. Prezident Srbska vyjádření ruské mluvčí označil za „primitivismus“, ta se později omluvila. Mluvčí Evropské komise oznámil, že Unie je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma.

Vrcholní představitelé Srbska a Kosova v neděli obnovili rozhovory o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti se spojili prostřednictvím videokonference pod záštitou šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella. Následovat bude přímé jednání obou politiků ve čtvrtek v Bruselu, sdělil po videokonferenci zmocněnec EU pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.

Srbská policie nasadila slzný plyn proti demonstrantům, kteří se v pátek večer pokusili proniknout do budovy parlamentu v Bělehradě. Už čtvrtou noc za sebou protestovali proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče a jejímu přístupu k pandemii koronaviru. Platí přitom omezení veřejného shromažďování kvůli zhoršující se epidemiologické situaci.

Srbská policie ve středu opět zasahovala slzným plynem proti demonstrantům, kteří se shromáždili před budovou parlamentu v Bělehradě. Střety mezi protestujícími a policisty se odehrály již druhou noc po sobě, a to kvůli plánovanému zákazu vycházení v metropoli, který kvůli novému vzedmutí vlny nákazy koronavirem ohlásil prezident Aleksandar Vučić. Premiérka Ana Brnabičová po jednání krizového štábu uvedla, že zákaz vycházení nakonec zaveden nebude. Omezen je ale provoz restaurací a veřejné shromažďování. Navzdory tomu se ve čtvrtek večer sešly v Bělehradě opět tisíce lidí, protesty jsou zatím klidné.

Letecká společnost Smartwings začne obnovovat provoz, od 10. června plánuje spustit lety do chorvatského Splitu, informovalo na Twitteru Letiště Praha. Jde o první pravidelnou linku, kterou dopravce obnovuje po přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Dalšími dopravci, kteří nově ohlásili návrat do Prahy, jsou Air Serbia s lety do Bělehradu a Brussels Airlines, které budou létat do Bruselu. Už dříve bylo ohlášeno obnovení 11 pravidelných linek, mezi nimi i spojů Českých aerolinií (ČSA).