Ambasáda strana 2 z 3

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů. Na tiskové konferenci po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí to řekl šéf resortu Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou. V neděli nebo v pondělí chce úřad vydat aktualizované doporučení k cestování na Ukrajinu, jeho znění úřad dopracovává. Ministr opětovně Čechy vyzval, aby do země necestovali.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila ve čtvrtek odpoledne agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu.

Ukrajina zavedla sankce proti 52 občanům Ruska a 24 ruským společnostem, informoval zpravodajský portál Meduza. Většinu osob na seznamu tvoří ruští soudci a úředníci působící na poloostrově Krym, který v roce 2014 Rusko vojensky obsadilo a anektovalo. Kromě toho na seznamu figuruje zplnomocněný zástupce ruského prezidenta v Severokavkazském federálním okruhu a bývalý ruský generální prokurátor Jurij Čajka nebo bloger Artěmij Lebeděv. Sankce jsou reakcí na aktuální ruský tlak, který vyvolává obavy z invaze. Ty mají i USA, jejichž diplomaté žádají evakuaci části personálu z Kyjeva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

Úřad Městské části Prahy 6 potrestal napomenutím tři lidi za potřísnění ruské ambasády kečupem. Incident se stal v polovině dubna poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření o zapojení příslušníků ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Kečup měl podle vyjádření jednoho z aktérů symbolizovat krev a připomenout dvě oběti výbuchu. Kromě třech potrestaných lidí úřad prošetřoval ještě další dva účastníky incidentu. Podle úředníků se jim ale přestupek nepodařilo prokázat.

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Talibanu. Jejich propuštění s taliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Příběh přinesla agentura ČTK.

Islamistům se podařilo přimět mnohé Afghánce k pohledu na Američany jako na okupanty, prohlásil v Událostech, komentářích afghánský velvyslanec v Česku Shahzad Aryobee s tím, že jiní se bojí o vzdělání a svobodu. Obvinil také sousední Pákistán z finanční i vojenské podpory Talibanu.

Německé úřady zadržely Brita podezřelého ze špionáže ve prospěch Ruska. David S. byl zaměstnancem britského velvyslanectví v Berlíně, sdělilo spolkové státní zastupitelství. Britská policie podle agentury Reuters uvedla, že zadrženému muži je 57 let.

Primátor Prahy Zděněk Hřib (Piráti) předá ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi (ČSSD) podklady k navrácení části Stromovky, kterou v roce 1968 zabrali sovětští vojáci a dosud ji využívá ambasáda Ruské federace. České televizi informaci sdělila mluvčí primátora Martina Vacková. Vedení Prahy téma otevřelo poté, co vyšlo najevo podezření, že do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojení ruští agenti.

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Z letiště v pražské Ruzyni odletěl odpoledne speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z České republiky kvůli kauze Vrbětice. Do letadla nastoupilo několik desítek lidí, podle ruské agentury TASS Česko opustilo 54 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Do konce května by měly podle rozhodnutí vlády opustit ruskou ambasádu v Praze desítky diplomatů a zaměstnanců. Další letadlo má pro ně přiletět v pondělí.

Zařazení Česka na ruský seznam zemí, které nejsou přátelské, je vizitkou Moskvy, nikoli Prahy. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung to prohlásil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Řekl, že v kauze Vrbětice nejde o soutěž ve vyhošťování diplomatů, a že pro Česko je důležitá podpora od Evropské unie, o kterou se Praha opřít může.

Policisté se nebudou dál zabývat nápisem „Velezrada“, který někdo promítal na Pražský hrad. O trestný čin ani přestupek se podle nich nejednalo. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Uvedl také, že případ kečupem potřísněné zdi ruské ambasády v Praze oznámili policisté Úřadu městské části Prahy 6 pro podezření ze spáchání přestupků.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Češi trvale žijící ve Spojeném království mají do konce června čas na to, aby po brexitu požádali o status tamního usedlíka. Pokud to do té doby neudělají, budou v zemi pobývat nelegálně. České ministerstvo zahraničí v dubnu nově zřídilo honorární konzulát ve městě Peterborough na východě Anglie, aby jim se žádostmi pomáhal.

Rusů žije v Česku podle posledních údajů Českého statistického úřadu bezmála 42 tisíc. Podle neoficiálních ale ještě mnohem více. Sami zástupci menšiny odhadují, že Rusů žije v Česku kolem sta tisíc. ČT u některých z nich zjišťovala, jak vnímají současnou krizi v česko-ruských vztazích.

Současná roztržka mezi Českem a Ruskem podle diplomatů ochromuje fungování tuzemské ambasády v Moskvě. Zatímco spory ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém muničním skladu mohou vzájemně narušit diplomatické vazby obou zemí, postihnou také služby, které velvyslanectví běžně lidem poskytují. Konzulární pracovníci totiž kromě politiky řeší také záležitosti obchodní, cestování, ale i vzdělání nebo kulturu.

V pátek 5. dubna 1991 se zástupci Svazu kurdských studentů pokusili v rámci povolené manifestace předat své požadavky zástupcům Irácké republiky. Následovala vzrušená debata, která skončila zákrokem pracovníků ambasády proti studentům. Během incidentu došlo ke střelbě. V reakci na tento incident vyhostilo Československo čtyři zaměstnance irácké ambasády. Při předání oficiální nóty označil velvyslanec toto rozhodnutí za nespravedlivé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Při protestech v Myanmaru ve čtvrtek zemřelo přinejmenším patnáct lidí. Od začátku demonstrací proti únorovém vojenskému puči jich tak junta zabila už bezmála šest set, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP). V jedné továrně také vypukl požár.

Od pondělí v Jeruzalémě oficiálně funguje pobočka české ambasády. Podle ministerstva zahraničí nejde o nový zastupitelský úřad, ale o služby pro české občany. Věc prý nesouvisí s mírovým procesem na Blízkém východě. Větší diplomatickou vstřícnost vůči Izraeli prosazuje především prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě volá po přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma.

V Jeruzalémě bude od 1. března fungovat úřadovna českého telavivského velvyslanectví, sestávat se bude z diplomata a administrativního pracovníka. Její provoz zajistí česká diplomacie z dosavadního rozpočtu. V tiskové zprávě o tom během pondělí informovalo ministerstvo zahraničních věcí. Rozhodnutí šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) téhož dne také projednala vláda. V Jeruzalémě má nyní Česká republika honorárního konzula.

Policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA) nově hlídají česká velvyslanectví v Demokratické republice Kongo a v Rusku. Jejich přítomnost na ambasádách v Kinshase a v Moskvě má být dočasná. Podle ministerstva zahraničí má bezpečnostní důvody.

Velká Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.