Ambasáda strana 2 z 3

Generál Jaromír Zůna byl jedním z hlavních adeptů na místo nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Do funkce jej letos na jaře prosazoval údajně i prezident Miloš Zeman. Tahle mise se ale nepovedla a Zůna zamíří podle zjištění Reportérů ČT na české velvyslanectví do Číny.

Bulharsko vyhostilo sedmdesát zaměstnanců ruské ambasády, z nichž někteří podle končícího premiéra Kirilla Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. Sofia odmítá zasahování do svých vnitřních záležitostí, dodal předseda vlády podle agentury BGNES. Odlet pracovníků ruského zastoupení v balkánské zemi se očekává v neděli.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Do brány ruského velvyslanectví v Bukurešti narazilo osobní auto a začalo hořet. Deník Romania Libera napsal, že řidič, který zemřel, zřejmě jednal úmyslně. Ve svém posledním příspěvku na Facebooku se totiž vyjádřil kriticky k ruské agresi na Ukrajině. Podle ruské ambasády jde zjevně o událost ovlivněnou „protiruskou hysterií“.

Radnice Prahy 6 chce, aby ruské velvyslanectví dalo k dispozici část rozlehlých a momentálně prázdných budov. Především školu, kterou ambasáda nevyužívá od vyhoštění části diplomatů po kauze výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Budova by nyní mohla sloužit k vyučování ukrajinských dětí.

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

Česko odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, současně pozastavilo chod svých zastoupení v Petrohradě a Jekatěrinburgu a na konzultace do Prahy stahuje své velvyslance z Minsku a Moskvy. Po jednání Bezpečnostní rady státu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Pro Ukrajinu Česko vyčlení humanitární pomoc ve výši tří set milionů korun. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je Česko připraveno přijmout vysoké tisíce ukrajinských uprchlíků. Ukrajinští občané, kterým končí pobyt na území České republiky, si budou moci požádat o speciální typ víz v rámci zjednodušené procedury.

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů. Na tiskové konferenci po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí to řekl šéf resortu Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou. V neděli nebo v pondělí chce úřad vydat aktualizované doporučení k cestování na Ukrajinu, jeho znění úřad dopracovává. Ministr opětovně Čechy vyzval, aby do země necestovali.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila ve čtvrtek odpoledne agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu.

Ukrajina zavedla sankce proti 52 občanům Ruska a 24 ruským společnostem, informoval zpravodajský portál Meduza. Většinu osob na seznamu tvoří ruští soudci a úředníci působící na poloostrově Krym, který v roce 2014 Rusko vojensky obsadilo a anektovalo. Kromě toho na seznamu figuruje zplnomocněný zástupce ruského prezidenta v Severokavkazském federálním okruhu a bývalý ruský generální prokurátor Jurij Čajka nebo bloger Artěmij Lebeděv. Sankce jsou reakcí na aktuální ruský tlak, který vyvolává obavy z invaze. Ty mají i USA, jejichž diplomaté žádají evakuaci části personálu z Kyjeva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

Úřad Městské části Prahy 6 potrestal napomenutím tři lidi za potřísnění ruské ambasády kečupem. Incident se stal v polovině dubna poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření o zapojení příslušníků ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Kečup měl podle vyjádření jednoho z aktérů symbolizovat krev a připomenout dvě oběti výbuchu. Kromě třech potrestaných lidí úřad prošetřoval ještě další dva účastníky incidentu. Podle úředníků se jim ale přestupek nepodařilo prokázat.

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Talibanu. Jejich propuštění s taliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Příběh přinesla agentura ČTK.

Islamistům se podařilo přimět mnohé Afghánce k pohledu na Američany jako na okupanty, prohlásil v Událostech, komentářích afghánský velvyslanec v Česku Shahzad Aryobee s tím, že jiní se bojí o vzdělání a svobodu. Obvinil také sousední Pákistán z finanční i vojenské podpory Talibanu.

Německé úřady zadržely Brita podezřelého ze špionáže ve prospěch Ruska. David S. byl zaměstnancem britského velvyslanectví v Berlíně, sdělilo spolkové státní zastupitelství. Britská policie podle agentury Reuters uvedla, že zadrženému muži je 57 let.

Primátor Prahy Zděněk Hřib (Piráti) předá ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi (ČSSD) podklady k navrácení části Stromovky, kterou v roce 1968 zabrali sovětští vojáci a dosud ji využívá ambasáda Ruské federace. České televizi informaci sdělila mluvčí primátora Martina Vacková. Vedení Prahy téma otevřelo poté, co vyšlo najevo podezření, že do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojení ruští agenti.

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Z letiště v pražské Ruzyni odletěl odpoledne speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z České republiky kvůli kauze Vrbětice. Do letadla nastoupilo několik desítek lidí, podle ruské agentury TASS Česko opustilo 54 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Do konce května by měly podle rozhodnutí vlády opustit ruskou ambasádu v Praze desítky diplomatů a zaměstnanců. Další letadlo má pro ně přiletět v pondělí.

Zařazení Česka na ruský seznam zemí, které nejsou přátelské, je vizitkou Moskvy, nikoli Prahy. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung to prohlásil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Řekl, že v kauze Vrbětice nejde o soutěž ve vyhošťování diplomatů, a že pro Česko je důležitá podpora od Evropské unie, o kterou se Praha opřít může.

Policisté se nebudou dál zabývat nápisem „Velezrada“, který někdo promítal na Pražský hrad. O trestný čin ani přestupek se podle nich nejednalo. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Uvedl také, že případ kečupem potřísněné zdi ruské ambasády v Praze oznámili policisté Úřadu městské části Prahy 6 pro podezření ze spáchání přestupků.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Češi trvale žijící ve Spojeném království mají do konce června čas na to, aby po brexitu požádali o status tamního usedlíka. Pokud to do té doby neudělají, budou v zemi pobývat nelegálně. České ministerstvo zahraničí v dubnu nově zřídilo honorární konzulát ve městě Peterborough na východě Anglie, aby jim se žádostmi pomáhal.

Rusů žije v Česku podle posledních údajů Českého statistického úřadu bezmála 42 tisíc. Podle neoficiálních ale ještě mnohem více. Sami zástupci menšiny odhadují, že Rusů žije v Česku kolem sta tisíc. ČT u některých z nich zjišťovala, jak vnímají současnou krizi v česko-ruských vztazích.