Kritická infrastruktura

Polské úřady pro podezření ze špionáže zadržely ruského profesionálního hokejistu, hrajícího v polském prvoligovém klubu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na polskou prokuraturu. Za úkol měl podle ní mimo jiné průzkum kritické infrastruktury v zemi. Moskva Varšavu vyzvala, aby zatčení vysvětlila, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.

Polsko se čím dál častěji stává terčem kybernetických útoků. Podle vlády i expertů za nimi stojí Rusko a Bělorusko. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině se jejich počet skoro zdvojnásobil. Hackeři nejčastěji cílí na kritickou infrastrukturu, nevyhýbají se ale ani soukromým firmám. I proto polské úřady vyhlásily vysoký stupeň tohoto ohrožení.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok na zařízeních s přístupem k systémům spadajícím do kritické informační infrastruktury a dalších významných informačních systémům. Úřad ve středu sdělil, že aplikace představuje bezpečnostní hrozbu. Zvážit používání aplikace i to, co skrze ni lidé sdílí, doporučuje úřad i široké veřejnosti.

Labe by se mohlo stát součástí kritické infrastruktury státu. Takový krok by urychlil splavnění této řeky. Usilují o něj provozovatelé výletních lodí, rejdaři i některá města na Labi. Mají navíc podporu ministerstva dopravy. Podle šéfa resortu Martina Kupky (ODS) by navíc mohli poslanci do půl roku projednat dohodu, která Česko zavazuje zajistit splavnost Labe až do Pardubic po 340 dní v roce. Do konce roku chce mít proto hotovou kompletní dokumentaci pro posouzení vlivu stavby děčínského jezu na životní prostředí.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pokročil v přípravě návrhu zákona, který by měl omezit vliv rizikových dodavatelů informačních a komunikačních technologií na nejvýznamnější infrastrukturu v Česku. Prověřování by měl podle návrhu provádět NÚKIB ve spolupráci s ministerstvy, zpravodajskými službami a dalšími organizačními složkami státu. Ředitel úřadu Lukáš Kintr chce o předloze nad rámec běžného připomínkového řízení vést diskusi s partnery ze státní správy, soukromého a akademického sektoru.

Ukrajinská armáda do 8. listopadu osvobodila 1681 měst a obcí, které po 24. únoru okupovali Rusové. Oznámil to zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko v rozhovoru pro ČT, který vedla Vitalije Tokarčuková. Poškozené budovy se snaží Ukrajinci i kvůli blížící se zimě rychle obnovit. Na znovuzískaných místech pomáhá s opravami infrastruktury mimo jiné projekt Fast Recovery Plan. Rozpočet projektu dosahuje téměř dvaceti miliard dolarů.

Energetická infrastruktura může být při konfliktech slabinou. Ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti (NÚKIB) Lukáš Kintr ale ujišťuje, že jeho tým dělá vše pro to, aby Česko bylo na případné útoky připraveno co nejlépe. O schopnosti Česka ochránit svou infrastrukturu je přesvědčen i náměstek ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš. Co se dezinformací a ruské propagandy týče, drtivá část české společnosti jí nedůvěřuje, shodl se Jireš se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS) v Událostech, komentářích.

Zdravotnictví a vodárenství jsou v Česku nejzranitelnějšími částmi kritické infrastruktury, jejichž narušení znamená ohrožení bezpečnosti státu. Upozorňuje na to Asociace kritické infrastruktury (AKI ČR). Podle ní navíc narůstá nebezpečí útoků. Česko od svého vzniku dosud nečelilo tolika závažným hrozbám, jako jsou důsledky pandemie covidu-19 nebo války na Ukrajině nebo problémy v zásobování palivy a energiemi.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

České zdravotnictví na tom není z hlediska kyberbezpečnosti dobře, ale v některých nemocnicích se už situace zlepšila, uvedl v pořadu Interview ČT24 ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Mnohem lepší situaci naopak vidí v bankovnictví a v energetice. Vláda v pondělí schválila Akční plán ke strategii kybernetické bezpečnosti.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.