Pobočka

Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.

Komerční banka začala vyplácet pohledávky věřitelů české pobočky Sberbank. Kdo měl ve zkrachovalé bance peníze, může o vyplacení pohledávky požádat buď osobně na pobočce Komerční banky, nebo on-line. Komerční banka zdůraznila, že jiná varianta není, takže nelze žádat o výplatu korespondenčně ani prostřednictvím datové schránky.

Uplynuly téměř dva měsíce od zavření tří set poboček České pošty a rušit další podnik zatím nechce. Prodává ale některé fungující budovy, které si pak chce zpětně pronajmout, podle něj je to ekonomicky výhodnější. Podzim bude prvním zátěžovým testem pro ta pracoviště, která nově musejí obsloužit větší množství klientů. Některé z poboček, co zůstaly, se přitom už teď potýkají s potížemi. Pošta se také chystá zvýšit některé poplatky, například od září vzroste poplatek za vyzvednutí penze na pobočce.

Uběhl měsíc od zrušení některých poboček České pošty. Na takzvaných nástupnických pobočkách, kam teď nově chodí lidé z těch zrušených, měli v červenci oproti dřívějšku i dvojnásobný provoz. Jinde však nápor nebyl tak velký, zřejmě i proto, že jsou prázdniny. Česká pošta se nyní začíná připravovat na září, kdy počítá s větším vytížením poboček. Dokonce slibuje, že v provozu bude více přepážek.

Po jednání se zástupci měst a obcí Česká pošta upravila plán na rušení poboček. Změny se týkají jednadvaceti provozů a nejvýraznější jsou v Moravskoslezském kraji a na Vysočině. V obou případech zůstanou zachovány čtyři pobočky, které Pošta původně hodlala zrušit.

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu. Pošta to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

Česká pošta nabízí k prodeji některé budovy, ve kterých pobočky už nefungují, nebo v létě skončí. Chce tak získat část prostředků potřebných k finančnímu ozdravení podniku. Nejprve nemovitosti nabídne samosprávám. Na prodej je dvanáct objektů, dalších třináct pak pošta k odprodeji chystá. Specifická situace nastala v Táboře na jihu Čech.

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve středečních Událostech, komentářích obvinila vicepremiéra Víta Rakušana (STAN), že připravený transformační a restrukturalizační plán České pošty (ČP) místo realizace „strčil do šuplíku“. Rakušan to kategoricky odmítl a oponoval, že změny v ČP se dějí až nyní kvůli tomu, že předchozí vlády k jejich provedení neměly dost odvahy.

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

Před třiceti lety zahájila své působení v tehdejším Československu světová ekologická organizace Greenpeace. Její mluvčí v reportáži nastiňuje, jaké osvětové kampaně si členové pro veřejnost přichystali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Banka Sberbank CZ spadající pod střechu ruské Sberbank v pátek ve dvě hodiny odpoledne uzavřela své české pobočky. Řekla to její mluvčí Radka Černá. Důvodem prý byly bezpečnostní problémy na pobočkách, ve čtvrtek a v pátek se před některými pobočkami tvořily fronty lidí, kteří chtěli zrušit služby nebo žádali informace o jejím fungování. Na několika z nich také asistovali strážníci. Kolem pátečního poledne bylo mimo provoz internetové bankovnictví. V dalších dnech chce Sberbank fungovat standardně. Vklady jsou pojištěny, krach banky se neočekává.

Budova České pošty u brněnského hlavního nádraží, jejíž podobu navrhl architekt Bohuslav Fuchs, by měla v polovině října změnit majitele. Doručovací společnost, která funkcionalistickou stavbu vlastní, se ji rozhodla prodat v elektronické aukci. Ta by měla proběhnout 13. října letošního roku, řekl za Českou poštu Ivo Vysoudil.

Česká pošta vyčlení své pobočky do nového státního podniku a sama bude nadále nabízet hlavně komerční služby. Oznámili to generální ředitel pošty Roman Knap s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Ten ujistil, že ruku v ruce s transformací se nebudou rušit pobočky, propouštět zaměstnanci ani se nebude žádná část pošty prodávat.

Od pondělí v Jeruzalémě oficiálně funguje pobočka české ambasády. Podle ministerstva zahraničí nejde o nový zastupitelský úřad, ale o služby pro české občany. Věc prý nesouvisí s mírovým procesem na Blízkém východě. Větší diplomatickou vstřícnost vůči Izraeli prosazuje především prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě volá po přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma.