Afroameričané

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

Spojené státy stále víc rozděluje pohled na to, jak má vypadat výuka o dějinách Afroameričanů, a to zvlášť ve vztahu k otroctví, segregaci a diskriminaci. Zatímco převážně demokratické státy vyžadují ve školách povinně lekce o dějinách obyvatel jiné než bílé barvy pleti, republikánští guvernéři volí jiný přístup. Chtějí omezit témata, o nichž by vyučující měli mluvit.

Americký Senát ve čtvrtek schválil do nejvyššího soudu Ketanji Brownovou Jacksonovou, informovala agentura AP. Je první Afroameričankou, která kdy získala post u nejvyšší soudní instance USA. Kandidátku prezidenta Joea Bidena podpořilo 53 senátorů, proti se vyslovilo 47.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotu do ulic ve Washingtonu a dalších amerických městech, aby demonstrovaly na podporu volebních práv menšin. Organizátoři se obávají, že volební reformy, které prosazují některé republikánské státy, mohou výrazně ztížit účast příslušníků menšin ve volbách. Pochody se uskutečnily k 58. výročí slavného projevu kazatele a politika Martina Luthera Kinga, který je známý pod názvem I Have a Dream (Mám sen).

Mělo to být rutinní jednání na závěr školního roku. Místo toho se zasedání okresní školní rady v Loudoun County ve státě Virginie minulé úterý zvrhlo ve vřavu, která skončila zásahem policie. Důvodem byly protesty rodičů, kteří místní školy obviňují z „indoktrinace“ dětí prostřednictvím takzvané kritické rasové teorie. Šlo přitom o projev širšího konfliktu, který se aktuálně odehrává napříč Spojenými státy a mobilizuje zdejší konzervativní tábor, popsala v reportáži agentura Reuters.

Americké město Tulsa si připomíná sté výročí jednoho z největších rasových masakrů v dějinách Spojených států. Téměř zapomenutý příběh segregace a násilí spáchaného na černošském obyvatelstvu se do širšího povědomí dostal teprve loni, kdy se v zemi začalo víc mluvit o rasismu i útlaku menšin po smrti George Floyda.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Američané zbrojí víc než dříve, ukazují statistiky. Pušky si kupují hlavně ti, kteří je dosud nevlastnili. V zemi s 330 miliony obyvatel je tak odhadem přes 400 milionů zbraní. K tomuto trendu přispívá řada nejistot v současné americké společnosti: od koronaviru přes rasové nepokoje až po vyhrocenou politickou situaci.

V počáteční fázi pandemie covidu-19 si lékaři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění všímali jedné věci: mnoho z nich bylo obézních. S tím, jak se koronavirus šířil po světě a informací přibývalo, se tato spojitost stává stále jasnější a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je.

Americký prezident Donald Trump po týdnech protestů proti policejní brutalitě podepsal exekutivní nařízení, jehož cílem je přimět policejní sbory po celých Spojených státech k „osvojení nejvyšších profesních standardů“. Americká média psala například o plánu vytvořit databázi se stížnostmi na použití nepřiměřené síly ze strany strážců zákona. Trump zároveň zopakoval nesouhlas se systémovými reformami, které požadují lidé v ulicích, a prohlásil, že „špatných“ policistů je „velmi malé procento“.