Sev.en Energy

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Nejbohatší v Česku je nadále dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem v hodnotě 16,5 miliardy dolarů (355,9 miliardy korun), vyplývá z žebřířku časopisu Forbes. Do světového žebříčku dolarových miliardářů se poprvé dostalo jedenáct Čechů. Nejbohatším člověkem na světě je letos šéf podniku zaměřeného na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault.

Zavedení daně z mimořádných zisků podle ředitele skupiny ČEZ nezpůsobí další zdražení elektřiny. V souvislosti se speciální daní také odmítli zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb šéfové České spořitelny a Komerční banky. Novou daň poslanci schválili v pátek. Rozpočtu má příští rok vynést 85 miliard korun.

Nejbohatší v Česku je dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem za 382,9 miliardy korun. Druhý je v letošním žebříčku časopisu Forbes majitel KKCG Karel Komárek se jměním za 190,2 miliardy korun, třetí se umístil realitní magnát Radovan Vítek se 144 miliardami korun. Pořadí na prvních pěti místech žebříčku se nezměnilo, v první desítce si nejbohatší Češi jen proměnili umístění. Ve stovce nejmovitějších Čechů je sedm nováčků, jmění všech lidí v žebříčku přesahuje 2,1 bilionu korun. Forbes ho zveřejnil na svém webu.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Vládní koalice se shodla na tom, že energetické firmy se musí o své mimořádné zisky plynoucí z energetické krize povinně podělit s lidmi, řekl České televizi premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet chce prosadit buď speciální daň, nebo tyto firmy přimět, aby platily státu dobrovolně. Konkrétní způsob, jak by měl stát donutit firmy vyrábějící elektřinu k odvodu desítek miliard korun, chce kabinet najít do konce prázdnin. O mimořádné dani je nově ochotné jednat opoziční hnutí ANO.

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti a i nyní plánují, jak jí s finančními náklady ulevit – přes Evropskou unii. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Hnědé uhlí by se v Česku mohlo těžit i po roce 2033. Přestože má vláda toto datum v programovém prohlášení jako konečné pro využívání této suroviny, začala nyní jednat s těžaři o možnostech prodloužení těžby. Hlavním důvodem je podle kabinetu zajištění energetické bezpečnosti státu.

Ekologické organizace se odvolaly proti výjimce, kterou dostala elektrárna Chvaletice, šest let by díky ní nemusela splňovat nové emisní limity. Greenpeace a Hnutí Duha tomu chtějí zabránit. Elektrárna s jejich argumenty nesouhlasí, provoz ekologizuje a snižuje emise, uvedl její mluvčí Petr Dušek.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Hnědouhelná elektrárna Počerady má nového majitele, skupinu Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Převod od polostátní společnosti ČEZ se uskutečnil během Silvestra. Sev.en se stal novým majitelem o tři roky dříve, než bylo původně plánováno. Původní dohodnutá cena dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.

Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače převezme od polostátní společnosti ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady už 31. prosince 2020. Novým majitelem se tak stane o tři roky dříve, než bylo původně plánováno. Dříve dohodnutá cena ve výši dvou miliard korun za převod v roce 2024 tak byla navýšena na 2,5 miliardy.

Hnědouhelná elektrárna Počerady bude téměř jistě mít od začátku roku 2024 nového majitele, skupinu Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Vyplývá to z úterního vyjádření Martina Nováka, finančního ředitele ČEZu, který je současným majitelem elektrárny. Na základě dříve podepsané smlouvy získá ČEZ za elektrárnu dvě miliardy korun. Proti prodeji však protestují ekologové.

Skupina aktivistů ukončila téměř třídenní protest proti těžbě uhlí na velkorypadle v lomu ve Vršanech na Mostecku. Na stroj vylezlo osm osob v úterý ráno na protest proti zvažovanému prodeji elektrárny Počerady firmě Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Po 60 hodinách sestoupili dolů.