Miroslav Mareš

V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v Česku radikalizovala, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle něj zasáhla. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) Rakušanovi vytkla pozdní komunikaci. Lidé se podle ní chtějí cítit bezpečně a nechtějí demonstrace.

Proti brutalitě policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu v USA už deset let bojuje hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Nejviditelnější bylo po smrti George Floyda v roce 2020. Právě tehdy probíhala debata o rasových otázkách a diskriminaci i v některých evropských zemích. Třeba ve Velké Británii a Francii minimálně část společnosti vnímala, že to není jen americký problém, podotýká amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Svět také tehdy obletělo video z policejního zásahu. Bez videí by si lidé neuměli představit, jak brutální, absurdní a naprosto zbytečné útoky proti Afroameričanům byly a jsou, upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Před padesáti lety zaútočili palestinští teroristé na izraelské sportovce účastnící se olympijských her v Mnichově. Během několikahodinového dramatu zahynulo jedenáct olympioniků, německý policista a pět z osmi teroristů. Zpackaná policejní akce se stala terčem kritiky. Stál za ní nedostatečný výcvik a vybavení zasahujících jednotek i špatná komunikace, hodnotí bezpečnostní expert Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Na pondělní vzpomínkové ceremonii požádal německý prezident Frank-Walter Steinmeier pozůstalé po obětech o odpuštění a omluvil se za selhání Německa.

V pondělí se poprvé sešla nová Poslanecká sněmovna. Zasedli vedle sebe i dva bratři Tomio (SPD) a Hayato (KDU-ČSL) Okamurovi. Rozpory v politických názorech jsou mezi sourozenci velké. Tomio neváhal bratra označovat za blázna, který se chce vyšplhat do politiky po jeho zádech. Hayato je sice ve vysoké politice nováček, ale známějšího a mladšího bratra dokázal ve volbách porazit na preferenční hlasy. Pro Reportéry ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Pořad Reportéři ČT před šesti lety ukázal, že v Česku vznikají ozbrojené organizace, které vyjadřují loajalitu ruskému autoritářskému režimu a neváhaly by obrátit zbraně proti vlastní vládě. Někteří jejich členové si přitom zajeli osvojit bojové zkušenosti na východoukrajinský Donbas, kde trvá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, prostřednictvím proruských separatistů. Těšili se také podpoře některých vrcholných politiků, a to například z KSČM nebo SPD. Reportáž natočil Ondřej Golis a Karel Vrána.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Český svaz bojovníků za svobodu by měl připomínat hrdiny českého odboje druhé světové války. V posledních letech ale pod vedením bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky proslul spíš skandály. Nyní se proti vedení postavili sami členové spolku. Vytvořili platformu a ptají se, co se děje s šestimilionovou dotací, kterou každoročně získávají ze státního rozpočtu. Na připomínání českého odboje podle nich jde jen zlomek z dotace. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Karel Vrána.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Zvláštní vztah Čechů k Rusku funguje jako ukazatel stavu západní společnosti. Politici nehledí na to, co si lidé přejí, hledají proto alternativy jinde a otáčejí se směrem na Východ, řekl v rozhovoru brněnský politolog Jan Holzer. Téma popsal společně s Miroslavem Marešem z Masarykovy univerzity a týmem odborníků v knize České bezpečnostní dilema: Rusko jako přítel, nebo nepřítel?, kterou vydalo britské nakladatelství Palgrave.